Aktualizované stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k problematice tzv. „územních ekologických limitů těžby“ v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP)

19.09.2013 17:47

Stanovisko KŽP AV ČR bylo projednáno a schváleno na schůzi KŽP AV ČR v Praze dne 3. 3. 2010. Protože se však ukazuje, že s každou novou vládou, s každým novým ministrem průmyslu a obchodu i životního prostředí, s každou aktualizací státní energetické politiky jsou Územní ekologické limity těžby v SHP znovu a znovu zpochybňovány, považujeme za nezbytné se k tématu znovu vyjádřit a původní stanovisko potvrdit 19. 9. 2013.

Tzv. „Územní ekologické limity těžby v SHP“ byly vyhlášeny usnesením vlády ČR č. 444 v roce 1991 jako povrchovou těžbou nepřekročitelné linie chránící zbytky osídlení, památek, přírody, krajiny, dopravní a technické infrastruktury a obyvatel pánevních okresů tehdejšího Severočeského kraje před pokračováním několik desítiletí trvající bezprecedentní devastace povrchovou těžbou uhlí a jejími důsledky na lidské zdraví a krajinné ekosystémy, vč. lesů Krušných hor. Tyto linie byly od počátku stanoveny a míněny jako trvalé, chránící zbytky osídlení, kulturních i přírodních hodnot za nimi a jako takové byly zakotveny i v územně plánovací dokumentaci kraje i obcí. Byly výsledkem uznání, že devastace území SHP povrchovou těžbou uhlí již nemůže pokračovat v rozsahu, v jakém probíhala od 60. let 20. století a jimi ochráněné území bude tvořit nejen základ budoucí rekultivace krajiny a regenerace zbytků osídlení, ale i ukončení nejistoty a stresů obyvatel ohrožených obcí.

Vláda v usnesení č. 444/1991 sice uložila vrátit se k tomuto tématu do roku 2005 znovu v souvislosti s přípravou Státní energetické koncepce, připravované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v letech 2003 – 4. Učinila tak ale s předpokladem, že oněch zhruba 14 let umožní jednak zahladit rekultivacemi krajiny a regenerací sídel nejhorší jizvy způsobené těžbou, jednak že se mezitím česká legislativa a správní praxe pro řešení podobných střetů zájmů a respekt k soukromému majetku dostanou na evropské standardy a konečně, že také technologická úroveň těžby, energetiky a racionalita využití energií v průmyslu, zemědělství i u drobných spotřebitelů za ta léta dostanou na úroveň, která dovolí šetrnější přístup těžby i využití uhlí na krajinu i osídlení.

Protože se tyto optimistické předpoklady do roku 2003 nesplnily, vydalo MŽP ČR na přelomu let 2003 – 4 k připravenému znění Státní energetické koncepce MPO ČR, která prosazovala prolomení územních ekologických limitů těžby na Velkodole Čs. armády, spojené s likvidací Černic a Horního Jiřetína již před rokem 2020, záporné stanovisko o vlivech na životní prostředí (SEA) a vláda ČR schválila koncepci v modifikované podobě bez prolomení těchto limitů před rokem 2030. Respektování územních ekologických limitů těžby v SHP deklarovala ve svém programovém vládním prohlášení i předchozí koaliční vláda premiéra Nečase. Ani to však nebránilo jejím ministrům průmyslu a obchodu Kocourkovi a Kubovi znovu limity zpochybňovat s poukazem na potřebu posílit soběstačnost našeho hospodářství využitím vlastních energetických surovin a konkurenceschopnost hospodářství i za cenu snížení nároků na ochranu životního prostředí, majetku a zdraví obyvatel dotčených oblastí.

V současnosti se toto téma proto znovu otevírá v souvislostech s úvahami o řešení hospodářské krize, o konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti hospodářství ČR, rostoucí nezaměstnanosti, aniž byl uplynulý čas 23 let od vyhlášení limitů využit pro výraznější změnu orientace našeho hospodářství a ekonomického profilu Ústeckého kraje od těžby a vývozu surovin a energie, a v tom i životního prostředí, od těžkého hutního, chemického a strojírenského průmyslu, k sofistikovanějším výrobám s větším množstvím zhodnocení vstupů, vyšším podílem lidského umu a práce.

K  úvahám o nutném prolomení limitů vedly paradoxně i zjednodušené interpretace závěrů tzv. „Pačesovy komise“ k dalšímu zaměření české ekonomiky a energetiky, tedy práce, na které se spolupodílela i pracoviště AV ČR.

Za této situace považuje Komise životního prostředí Akademie věd ČR (KŽP AV ČR) za důležité, aby znovu připomněla občanům a rozhodovacím místům nejen v dotčených obcích, v Ústeckém kraji, ale i v ústředních orgánech státní správy některé další důležité okolnosti a souvislosti, které s rozhodováním o zachování nebo prolomení územních ekologických limitů těžby souvisejí, jsou neméně důležité a nelze je proto ignorovat:

  1. Hygienicko – epidemiologické práce a výzkumná porovnání s oblastmi nenarušeného životního prostředí v ČR, prováděné od počátku 90. let minulého století v SHP dodnes prokázaly, že znečištění ovzduší, vody a půdy v SHP spolu s narušenou sociální skladbou, vnuceným způsobem života a životosprávy, stresem a nedostatky v příležitostech k regeneraci sil vedly u obyvatel SHP nejen k výrazně zvýšené nemocnosti, vyšší úmrtnosti, ke sníženému věku dožití, zpomalenému vývoji dětí a k dalším negativním důsledkům pro tehdejší populaci postiženého území, ale propsaly se do jejich genetické výbavy a ovlivňují negativně i charakteristiky potomků postižených obyvatel do dalších generací. Povrchová těžba uhlí s jejími ohni, zápary, prašností a hlukem jsou spolu s energetikou a chemickým průmyslem na ně navazujícími dodnes hlavním zdrojem znečištění ovzduší, půdy i vod. Toto znečištění po výrazném, ale přechodném poklesu v 90. letech po odsíření elektráren a dalších velkých zdrojů znečištění ovzduší, začíná stagnovat a někde i se zvyšující se intenzitou silniční dopravy znovu růst. Hrozí nebezpečí, že pokud bude zátěž území a jeho obyvatel pokračovat, tyto charakteristiky se nejen nezlepší, ale mohou se ještě zhoršovat synergickým a kumulativním působením.
  2. Podobně i kontaminace půdy v celé SHP a v blízkém okolí, především v Krušných horách, způsobují i po letech obtíže s obnovou lesních porostů a jsou příčinou opakovaných neúspěchů u pokusů o reintrodukci původních dřevin, rostlinných i živočišných druhů, dříve zde hojných. Také zde lze očekávat zlepšování až po desítkách let a jen za předpokladu, že zátěž již nebude pokračovat.
  3. Je prokázáno, že těžba pod úpatím Krušných hor až po výchoz sloje, odlehčující patu jejich svahů na delším úseku, představuje geologicko-stabilitní a bezpečnostní riziko, ohrožující důlní provoz, těžební mechanismy i pracovníky lomů. Ohrožuje i ekosystém bučin na těchto svazích, tvořících zejména po rozvratu smrčin ve vyšších polohách hor, které nejsou dodnes zcela regenerovány, důležitou a nenahraditelnou součást územního systému ekologické stability tamní krajiny. Rovněž nutnost odvedení vod stékajících z hor mimo těžební jámy by při dalším postupu Velkolomu ČSA k východu a Velkolomu Bílina k západu dále měnila odtokové poměry do té míry, že to hrozí místním nedostatkem vody v některých oblastech podhůří.
  4. Trváme na tom, že ve vztahu ke globálním souvislostem změn klimatu a k celosvětové snaze omezit emise CO2, k ekonomickému profilu kraje a k nezaměstnanosti, je další orientace kraje jen na těžbu uhlí jako vyčerpatelného zdroje energie či chemické suroviny nesprávná. V dalších desetiletích přijde nutně další útlum uhelné energetiky a uhlí získá ve stále větší míře charakter cenné chemické suroviny pro inteligentnější využití, než masivní pálení s nízkou účinností a vývoz elektřiny a tím i životního prostředí kraje do zahraničí. Zachování zásob uhlí za liniemi územních ekologických limitů pro další generace a pro šetrnější způsoby těžby chránící hodnoty na povrchu je nadále nanejvýš žádoucí.
  5. Z tohoto pohledu KŽP AV ČR nepovažuje za systémově správné a logické trvat na úplném odpisu zásob uhlí za těmito územními limity, ale doporučuje jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních, a to z důvodů převahy jiného veřejného zájmu, než je jejich okamžité vydobytí a využití jen jako paliva. Orgány veřejné správy by naopak měly podporovat jako protikrizové opatření další zlepšování životního prostředí, přilákání šetrnějších podnikatelských aktivit, výrob a podnikatelů, vznik nových pracovních míst v jiných oborech podnikání, které v budoucnu místa v doznívající těžbě postupně nahradí a vytvoří onen žádoucí nový, dlouhodobě udržitelný ekonomický profil kraje, bez negativních vlivů na životní prostředí.
  6. K tomu je nutno přispět mimo jiné i výraznou modernizací zdrojů a soustav zásobování teplem pro obytnou a občanskou sféru, která je na rozdíl od elektroenergetiky výrazně zaostalá, poruchová, vykazuje obrovské ztráty v rozvodech a v místech konečného užití. Je při tom třeba využít kromě vlastních prostředků majitelů a správců i podpor z veřejných zdrojů včetně fondů EU, neboť jde o svrchovaně veřejný zájem.
  7. Kromě stránky materiální je třeba vzít v potaz i dlouhodobé synergické a kumulativní negativní působení zhoršeného životního prostředí, ohrožení majetku a existenční nejistoty lidí v ohrožených obcích, z nichž někteří se před těžbou museli za život stěhovat i několikrát a kteří potřebují konečně klid a jistotu dožití ve své obci, ve své občanské komunitě, v důvěrně známém prostředí. Lze očekávat, že odklad využití těchto zásob za liniemi územních ekologických limitů vytvoří časový prostor nejen pro zahojení jizev na krajině a osídlení, pro nalezení šetrnějších způsobů těžby a lepší využití uhlí, ale i pro zlepšení zdravotních charakteristik a zahojení jizev na duších dnešní generace tamních obyvatel. Další generace, které budou žít v již „uklizené“ krajině a regenerovaných sídlech, mohou pak být vstřícnější pro hledání kompromisů mezi potřebou těžby a ochranou prostředí za těmito limity, pokud rozsah a způsob těžby uhlí, jeho doprava a následné využití budou podřízeny požadavkům ochrany životního prostředí, přírody, krajiny i lidského zdraví, jak tomu musí být v civilizované společnosti 21. století.

Všechny tyto argumenty mluví i v současné době jednoznačně ve prospěch zachování územních ekologických limitů těžby v SHP přinejmenším v následujících dvou desetiletích a pro jejich trvalé zakotvení v územně plánovací dokumentaci Ústeckého kraje i obcí, na území kterých se zbývající zásoby uhlí nacházejí. Pro budoucnost kraje a jeho obyvatel je žádoucí, aby stát konečně naopak výrazněji podporoval diverzifikaci ekonomického profilu kraje, aby se z jednostranného, pro ekonomickou a sociální stabilitu i pro životní prostředí nevhodného zaměření postupně dostal do pestřejší nabídky pracovních příležitostí v oborech, využívajících jiné jeho přednosti, než konečné a neobnovitelné zdroje surovin a energie, jako je uhlí.

 

19. 9. 2013                                                                            MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc.

                                                                                              předseda KŽP AV ČR 

 

Stanovisko KZP AV CR-limity 19.9.2013.doc (51 kB)

 

Zpět

Novinky

Rusnok mlží kolem prolomení limitů těžby uhlí

11.12.2013 21:43
Premiér Jiří Rusnok se na tiskové konferenci po jednání vlády vyhnul odpovědi na otázku, zda se bude řídit doporučením prezidenta Miloše Zemana ohledně prolomení limitů těžby uhlí. Podle Zemana by takové rozhodnutí měla učinit až nová vláda s politickým mandátem.   "Mluvil jsem s panem...

Rusnokův tým by o limitech rozhodovat neměl, žádají poslanci

11.12.2013 18:39
Praha - Sněmovna se možná připojí k výzvám, aby vláda v demisi pod vedením premiéra Jiřího Rusnoka nerozhodovala o prolomení limitů na těžbu uhlí v severních Čechách. Nynější kabinet by neměl v této souvislosti uzavírat ani žádné smlouvy. Sněmovně to dnes jednomyslně doporučil její výbor pro...

Otázky Václava Moravce - Liška o limitech: Jsme svědky atentátu na severočeský region

08.12.2013 19:21
Praha - Pokud by vláda v demisi zrušila těžební limity uhlí v severních Čechách, nový kabinet by rozhodnutí podrobil revizi. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle poslance Milana Urbana (ČSSD) rozhodování o limitech není na pořadu dne, nicméně legitimní...

Sobotka kritizuje Rusnoka za prolamování těžebních limitů, sám je ale nevylučuje

08.12.2013 19:20
Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka, který se pokouší sestavit novou koaliční vládu, kritizoval dosluhující vládu, za souhlas s prolamováním těžebních limitů. Sám ale uvedl, že nemůže prolomení limitů vyloučit. „Rusnokova vláda je provozní, prolomení limitů by teď Rusnokova vláda...

Vyvlastňování kvůli těžbě uhlí? 'Vláda bez důvěry zkouší, co se dá'

06.12.2013 17:49
PRAHA - Prolomení uhelných limitů a vytvoření státní těžařské firmy bude znamenat jen další devastaci obcí na severu Čech a paralyzuje další rozvoj kraje. Shoduje se na tom místostarosta nejvíc ohrožené obce, stínový ministr životního prostředí i šéf zelených. Server Lidovky.cz ve čtvrtek...

Stručně od Vladimíra Buřta - Prolomení územních limitů těžby v Ústeckém kraji

06.12.2013 17:47
Obecně Zastánci prolomení limitů používají argumenty, z nichž praktickyvšechny lze snadno vyvrátit. K obhajobě svých tvrzení používají citace,které jsou zcela nebo téměř zcela shodné s citacemi těžařů. Využívají výhradně argumenty těžařů, o názory protistrany nestojí. Územní...

REAKCE: Žádná vláda nemůže podvádět občany země

05.12.2013 21:47
Litvínov - Reakce starosty Litvínova Milana Šťovíčka na vyjádření předsedy vlády ČR v demisi o limitech těžby. Úvahy současného předsedy vlády v demisi o možnosti přehodnotit usnesení o územních limitech těžby na Mostecku je třeba jednoznačně odmítnout. Uskutečnění takových úvah by byl...

Kdo vydělá na prolomení těžebních limitů na severu Čech

05.12.2013 17:54
Číslo dne – Kdo vydělá na prolomení těžebních limitů na severu Čech, které se staly agendou Rusnokovy vlády v demisi, ukazuje jednoduchý výčet. Skoro deseti tisícům zaměstnanců zachrání práci, stát a obecní rozpočty získají v dnešních cenách15 miliard korun, energetické podniky bilion. Miliarda tun...

Pakt s uhlobarony. Ministr v demisi chce, aby na severu těžil stát

05.12.2013 06:55
PRAHA - Vláda má na stole zatím nejzásadnější návrh, jak do budoucna pokračovat v těžbě uhlí. Po 22 letech chce prolomit na Mostecku limity těžby – ve společné firmě s těžaři. Materiál předložil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala. Z návrhu usnesení i z předkládací zprávy ministerstva...

Dojde k prolomení těžebních limitů? ptal se Martin Veselovský

05.12.2013 06:51
Český rozhlas Radiožurnál   Přehrajte si celý příspěvek Těžební limity – sporné téma, které rozděluje politiky i veřejnost. Je vláda v demisi oprávněna k rozhodování o nich? Také na to se ptal moderátor Martin Veselovský v hodinovém speciálu, který se věnoval právě tématu...