České uhelné teplárenství nemá budoucnost

30.08.2011 13:27

ČeskáPozice.cz, autor: Vratislav Ludvík

Teplárenský problém lze vyřešit tepelnými úsporami a zemním plynem, lokálními výtopnami využívajícími kogenerační výroby tepla a elektřiny.

Teplo rodinného krbu… Bez tohoto atributu by se v minulosti neobešel žádný významnější román. Občas krb vyhasl a spanilomyslné čtenářky začaly slzet. Dnes slzí nejen ony, ale kde kdo – přinejmenším když mu přijde účet za teplo.

Velmi rád bych vlil aspoň trochu optimismu do časů budoucích, ale nějak mi to nejde. Spíš se mi zjevuje údajný nápis nad branami pekelnými: „Zbav se všech nadějí, kdož sem vstupuješ!“ To alespoň tvrdí klasici.
 

Světový unikát

České teplárenství vzniklo jako rázná bolševická odpověď na rostoucí nevoli permanentně přidušovaných obyvatel měst, v nichž především v sedmdesátých letech rostly panelové králíkárny jakou houby po dešti. Myšlenka byla prostá: vyžeňme zdroje tepa za humna, ať si tam vesele emitují v přírodě a nesmradí ve městě. Fakt, že se úroveň emisí nezměnila, jen přesunula o kousek dál v koncentrovanější podobě, nikoho neznepokojoval.
 
České uhelné teplárny technicky i morálně pozvolna dožívají a během následujících deseti let se ocitneme před nerudovskou otázkou co s nimi
 
Tepelná izolace potrubí vedoucího horkou vodu z teplárny k výměníkům u místních tepelných rozvodů nestála ani za tu příslovečnou fajfku tabáku. Obrovské tepelné ztráty však znamenaly, že bylo nutné vyrobit až třikrát víc tepla, než nakonec ke spotřebitelům dorazilo. Přitom termická účinnost teplárenských zařízení byla velmi nízká. I naprostému laikovi musí být zřejmé, jak obrovské množství uhlí bylo za ta léta bez užitku spáleno.
 
Je zajímavé, že teplárenství „made in CZ“ představuje světový unikát. Pouze ve Finsku je rozvoj centrální výroby tepla řádově srovnatelný, klimaticky ovšem lze obě země srovnávat jen těžko. Mnohokrát jsem přemýšlel, proč tento vývoj nastal. A to v době, kdy již zahájil provoz tranzitní plynovod a bývalo by jednodušší a levnější řešit ekologické potíže spíš rozvojem spotřeby plynu.
 

Mystifikace

Nabízí se jednoduché vysvětlení: teplárenství bylo v té době součástí již tenkrát vlivné společnosti ČEZ. Ve spojení s hornickou orientací většiny pracovníků tehdejšího federálního ministerstva paliv a energetiky je jasné, že uhlí mělo přednost. Při dnešním zpětném pohledu připadají veškeré „podpásovky“, které ČEZ používal proti rozvíjejícímu se plynárenství, jako úsměvné škádlení.
 
Asi nejpovedenější mystifikací, která již tehdy doprovázela kampaň v ostře cenzurovaných médiích, byla teze o „škodlivosti plynu jako zdroje NOx“. Smyšlenka byla jednoduchá. My sice v elektrárnách produkujeme různé sirnaté fujtably, ale plyn má zase „noxy“, které jsou možná ještě horší. Ověřitelná skutečnost, že NOx je jediným negativním produktem při spalování plynu – v rozsahu, který je násobně nižší, než vzniká při spalování jakýchkoli jiných paliv, zejména uhlí – byl cudně pomlčen. Dodnes se však můžeme setkat s argumentem, že „plyn má ty noxy…“
 
Teplárenství tedy s podporou strany i vlády vesele bobtnalo. Spotřeba, tedy i těžba uhlí, byla utěšená. A téměř nic nestálo v cestě zářným zítřkům. Když se Bůh chce od srdce zasmát, čte si v lidských předpovědích budoucnosti. Přišel tedy i rok 1989, a s ním poněkud jiná ekonomika, než byla ta, za níž teplárenství utěšeně vzkvétalo.
 

Díky výjimkám

Teplárenství se ocitlo v nezáviděníhodném postavení. Cena uhlí trvale rostla a technický stav tepláren vyžadoval další investice. Současně však vznikal mnohem horší problém – sociální. Na dodávky tepla a teplé vody z centrálních zdrojů je odkázaná téměř čtvrtina populace, přičemž její podstatná část nenáleží k tuzemským příjmovým špičkám, spíš naopak.
 
Podmiňování zrušení územních limitů těžby uhlí kvůli teplárenství je licoměrnost vedená snahou profitovat z budoucích vývozů
 
Cena tepla již dosáhla hranice únosnosti rodinných rozpočtů, přičemž reálná potřeba investice do teplárenských zařízení by nutně vedla k jejímu dalšímu podstatnému růstu. Jenže odběratelé tepla patří do kategorie těch „zajatých“. Nemají reálnou alternativu k vytápění svých domovů.
 
Vláda proto musela „flikovat“, co se dá. Srovnejte si DPH na dodávku tepla s ostatními energiemi. Srovnejte si spotřební daně. Srovnejte si potřebu a distribuci emisních povolenek. Výsledek? Teplárenství stojí a padá s výjimkami.
 

Neutěšený obraz

Špatné zprávy chodí procesím. České uhelné teplárny technicky i morálně pozvolna dožívají a během následujících deseti let se ocitneme před nerudovskou otázkou co s nimi. Obnovit je? To těžko. Pravidla pro výstavbu nových zdrojů jsou natolik přísná, že by výsledné teplo stálo násobek ceny nynější. Navíc je zde další problém.
 
Porubní fronty jsou již na dohled čarám těžebních limitů, a proto by pro obnovené zdroje nebyl ani dostatek uhlí. Se značnou nevolí sleduji snahu zdůvodnit prolomení těžebních limitů potřebou uhlí pro teplárny. Vždyť v době, kdy by se první velkorypadlo zahryzlo do uhlí pod Jiřetínem, budou uhelné teplárny právě uzavírané. Nebylo by jednodušší omezit na pár let vývoz našeho uhlí a prodat je končícím teplárnám? Určitě by to stačilo.
 
Projekt zániku uhelného teplárenství musí obsahovat opatření, která umožní zachovat dodávky tepla všem odběratelům bez významnějšího nároku na růst ceny
 
Další ranou je změna DPH, která se teplárenství určitě dotkne. Odběratelům tepla je úplně jedno, zda zvýšená cena poteče do kapes teplárny nebo státu. Pro ně bude teplo luxusem, který si nebudou moci dovolit. Připočtěte k tomu povolenky, které budou jednou muset teplárny zaplatit. A nezapomeňte na poplatky za produkci CO2, které bezesporu vypuknou. A máte obraz, který je všechno jen ne utěšený.
 

Shrnutí

Možná, že touto větou řadu lidí namíchnu, ale nemohu si pomoci: Uhelné teplárenství zanikne. Proto si myslím, že by se měla vláda zabývat spíš evidentním vývojem než přáním lobbistických klanů. Nikoli proto, že by bylo účelné, aby stát zasahoval do podnikání, ale proto, že jde o čtvrtinu obyvatel tohoto národa, která byla bez výběru alternativy odsouzena k odběru centrálního tepla.
 
Čas k takovému koncepčnímu rozhodnutí již nastal a každé další otálení v budoucnu jen problém vyhrotí. Zatím mám dojen, že jde o metodu odkladu návštěvy zubaře s bolavým zubem. Navíc tohoto mezičasí využívají zastánci zrušení limitů těžby uhlí, aby se pohodlně dostali k zásobám, které v budoucnosti se ziskem vyvezou. K tomu jim nahrává i německá politika ústupu od jaderných elektráren. Proto si to shrňme:
 
Uhelné teplárenství je dnes oborem bez perspektivy.
Neúměrná závislost obyvatel na dodávkách tepla z centrálních zdrojů přináší již v současnosti problémy, které budou postupným odbouráváním výjimek pro teplárenství silně gradovat.
Podmiňování zrušení územních limitů těžby uhlí kvůli teplárenství je licoměrnost vedená snahou profitovat z budoucích vývozů.
Vláda se zdá buď bezradná, nebo podléhá vlivům lobbistických skupin.
Pokud nebude v následujících pěti letech definováno a následně realizováno komplexní řešení vycházející z terminální pozice českého uhelného teplárenství vzrostou sociální problémy v této zemi nad únosnou mez.
Projekt zániku uhelného teplárenství musí obsahovat opatření, která umožní zachovat dodávky tepla všem odběratelům bez významnějšího nároku na růst ceny. Nemusí nutně jít o obnovu centralizovaného zásobování.
 

Jak zachránit Jiřetín

Na závěr menší návrh řešení. Jde o kombinaci několika opatření, přičemž velmi důležité je co nejlepší zateplení panelových domů. To je ostatně cosi, s čím se již hojně setkáváme. Čtenáři prominou, že si zase trochu přihřeju svou polívčičku, ale nemohu jinak: vedle tepelných úspor je hlavním řešením využití zemního plynu.
 
Nejde přitom o to nahradit uhelné kotle tepláren plynovými. To by asi všichni splakali nad výdělkem. Jde o lokální plynové výtopny využívající kogenerační výroby tepla a elektřiny. Nejde o nic nového či technologicky převratného. To je jedna z mála jistých cest, jak zachovat ceny tepla na únosné výši a přitom zlepšit jeho dodávky. Ostatně, je to i jedna z cest, jak zachránit Jiřetín. A také Černice.
Zpět

Novinky

V Litvínově dostaly strany podporující prolomení limitů těžby jen 22 procent hlasů

11.10.2014 19:38
Na radnici může vzniknout protiuhelná i prouhelná koalice   Litvínov, 11. října 2014 – Strany, které odmítají prolomení limitů těžby hnědého uhlí, získaly v Litvínově ve volbách 47 procent hlasů, zatímco strany otevřeně podporující plány těžebních společností jen 22 procent...

Volby v Horním Jiřetíně vyhráli odpůrci těžby

11.10.2014 18:53
V zastupitelstvu získaly jasnou většinu strany, které bojují za záchranu města    Horní Jiřetín, 11. října 2014 – Volby v Horním Jiřetíně jasně vyhráli odpůrci těžby: z celkového počtu 11 mandátů získali 7 míst (1). Pohodlně tak dokáží sestavit povolební „protiuhelnou“ koalici....

Den pro limity v Litvínově již potřetí

07.10.2014 14:00
V úterý 7. října 2014 se konal v Litvínově již třetí Den pro limity – akce nevládních ekologických organizací, zástupců samospráv, sdělovacích prostředků a aktivních lidí, kterým není lhostejný osud kraje tolik poznamenaného povrchovou těžbou uhlí, že dokáží veřejně vyjádřit podporu zachování...

Litvínovská opozice utekla před názorem občanů

12.09.2014 15:56
Vyjádření o. s. Kořeny k jednání opozičních zastupitelů na zastupitelstvu 11.9.2014 Groteskní a zároveň smutné představení předvedli na včerejším zastupitelstvu zástupci stran ČSSD, SNK-ED, TOP09 a Otevřenou radnici. Zatímco veřejně se tváří zejména ČSSD, že je pro přímou demokracii a dokonce...

Radní Litvínova referendum chtějí, teď jsou na řadě zastupitelé

08.09.2014 06:43
Litvínov – Litvínovští radní na svém posledním jednání podpořili myšlenku starosty Milana Šťovíčka, aby se v rámci říjnových komunálních voleb v Litvínově zároveň uskutečnilo referendum, při němž by obyvatelé vyjádřili svůj postoj k limitům a hazardu. Ve čtvrtek bude o referendu...

OBČANÉ LITVÍNOVA MOHOU PODPOŘIT VYPSÁNÍ REFERENDA K OTÁZCE LIMITŮ TĚŽBY A PROVOZOVÁNÍ HAZARDU

05.09.2014 09:25
Tisková zpráva přípravného výboru, 5.9.2014   Několik let trvající diskuse nad prolomením limitů těžby a přiblížení povrchového velkolomu ČSA na 500 m k Litvínovu je bezesporu stěžejní otázkou další budoucnosti Litvínova, která rezonuje na Mostecku již mnoho let. Podle jedné...

Občane, chceš referendum? V Litvínově se rozjela nová petice

02.09.2014 10:35
Litvínov – Nenápadná litvínovská hospůdka Mlsnej kocour se může zapsat do historie města, a to jako základna rozsáhlé akce, která možná v budoucnosti určí další kroky města. Právě tady se totiž zrodil nápad zorganizovat petici, jejímž cílem je ukázat politikům, že občané chtějí referendum, při...

Vavrouškovu cenu dostal bojovník proti těžbě v severních Čechách

05.06.2014 22:01
Praha - Za celoživotní ochranu životního prostředí v Severočeské hnědouhelné pánvi i záchranu zámku Jezeří dostal dnes Cenu Josefa Vavrouška soukromý zemědělec Petr Pakosta. Odborná porota ocenila také jeho aktivity pro obnovu osídlení a lesů na Krušných horách nejen na Mostecku. Pakosta ocenění...

Ministr Mládek: O limitech rozhodneme možná už příští rok

07.03.2014 17:37
Horní Jiřetín, Litvínov - Jan Mládek přijel na sever Čech na doporučení svého externího poradce. Setkal se například s litvínovským starostou Milanem Šťovíčkem. Známý odpůrce pokračování těžby ale nebyl zdaleka jediným lokálním politikem, s nímž se ministr potkal. V závěru návštěvy...

Těžbu uhlí nechceme, vzkazuje v průzkumu více než polovina Jiřetína

25.02.2014 17:54
Praha/Ústí nad Labem - Proti těžbě uhlí v Horním Jiřetíně je zásadně 57 procent obyvatel obce. Zhruba dvě třetiny očekávají, že během nejbližších deseti let budou prolomeny limity těžby uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická. Zrušení limitů by postihlo...