Ekologické organizace požadují přepracování energetické koncepce

Ekologické organizace požadují, aby ministerstvo životního prostředí vrátilo ministerstvu průmyslu k přepracování aktualizaci státní energetické koncepce, jejíž dopady na životní prostředí právě posuzuje.  Ministerstvo průmyslu totiž opakovaně nerespektuje zákonný požadavek na důkladné posouzení více variant ani hlavní příležitosti k modernizaci české energetiky. Zatím poslední návrh energetické koncepce a vyhodnocení připomínek k jejím vlivům na životní prostředí byly zveřejněny v databázi CENIA.

Úředníci ministra Ciencaly svérázně obešli zákonný požadavek ministerstva životního prostředí na zpracování více variant energetické koncepce. Vytáhli pouze ze šuplíku scénář, který v roce 2004 vypracoval tým tehdejšího náměstka ministra průmyslu Martina Peciny. Nepřipravili tedy požadovanou progresivní variantu  vycházející z evropských strategií snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a maximalizace energetické efektivity.

Požadavek na dopracování variantních scénářů vzneslo ministerstvo životního prostředí v rámci zákonného procesu, který posuzuje environmentální dopady koncepcí. Ekologické organizace předložily k posouzení vlastní scénáře zveřejněné v publikacích Chytrá energie a Energetická [r]evoluce, na nichž se podílely renomované zahraniční odborné instituce. Počítají s maximálním využitím možností energetické efektivity a potenciálu obnovitelných zdrojů a ukazují, že přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku je možný i při postupném útlumu jaderné energetiky. Tyto pozitivní scénáře však ministerstvo průmyslu ponechalo bez povšimnutí. Aktuální verze koncepce je tak ještě horší, než byla její předchůdkyně z letošního jara.

Formálně jsou sice předloženy dvě varianty, obě ovšem vycházejí ze stejných škodlivých přístupů: pomalého nárůstu energetické účinnosti, masivních vývozů elektřiny a orientaci na fosilní a jaderné zdroje. Scénáře se liší jen v tom, že v druhém, Pecinově, ministr Ciencala vysloveně počítá s tím, že dovolí uhlobaronům Pavlu Tykačovi a Janu Dienstlovi zbourat Horní Jiřetín a Černice.

V nové verzi energetické koncepce pak Ciencalovi úředníci  kolem limitů těžby uhlí nepřijatelně mlží. Podle zde uvedeného grafu vývoje spotřeby energetických zdrojů je patrné, že návrh s hnědým uhlím za územními ekologickými limity těžby minimálně do roku 2030 nepočítá. Ale zachování limitů, které bylo jedním z východisek na jaře zveřejněného návrhu SEK, z aktuální verze úplně vypadlo a je nahrazeno „respektováním existujících dobývacích prostorů“. V existujících dobývacích prostorech se ovšem nachází nejen Horní Jiřetín a Černice, ale i další města a obce: Osek, Mariánské Radčice, Okořín, část litvínovské čtvrti Hamr či celý areál Unipetrolu Litvínov (viz přiloženou mapu). Aktuální verze koncepce tedy s ochranou sídel ohrožených těžbou uhlí nepočítá a oproti předchozí variantě je proto podstatně horší.

Ve srovnání se spornou pozicí k těžbě hnědého uhlí je stanovisko koncepce k obnovitelným zdrojům jasné. Ministerstvo průmyslu hodlá ukončit jejich podporu. Princip minimálních výkupních cen zůstane zachován – má být ovšem uplatněn pro nové jaderné reaktory. ČEZ by tak byl zbaven podnikatelského rizika na úkor spotřebitelů, které by to mohlo vyjít ještě dráž než dnešní podpora čistých zdrojů.

V rozporu s deklarovaným úsilím o zlepšování energetické efektivity je záměr razantně zvýšit spalování odpadu. Z pohledu celkové energetické bilance je recyklace výrazně účinnější, a to i v případě biologicky rozložitelných odpadů. Ministr Ciencala však navrhuje většinu recyklovatelných odpadů prohnat komínem nových spaloven.

Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu řekl: „Materiál předložený ministerstvem průmyslu nesplňuje požadavky na vyhodnocení a posouzení a měl by být vrácen k přepracování. Ministerstvo životního prostředí požadovalo podle zákona projednání více variant státní energetické koncepce. Ministr Ciencala však místo alternativ vytáhl z šuplíku deset let starý nepoužitelný materiál. Ministr Podivínský by mu jej měl vrátit a trvat na zákonném posouzení variant. Jinak se odborná veřejnost ani řadoví občané posouzení variant nedočkají a bude jim nadiktována jen ta "jediná správná". Nejde přitom o maličkost, ale o to, jak bude naše energetika vypadat za třicet let."

Karel Polanecký z Hnutí DUHA řekl: „Samotná koncepce dostatečně neomezuje spotřebu fosilních paliv. Odstavení starých uhelných elektráren je správným krokem, který omezí plýtvání uhlím. Ale nestačí čekat, až začne klesat produkce dolů. Klíčovou součástí energetické politiky by měl být zákon, který stanovuje tempo snižování spotřeby fosilních paliv a rozhýbává tak zateplování domů, rychlou a pohodlnou veřejnou dopravu a další opatření směřující k čisté moderní ekonomice.“

Jan Rovenský z Greenpeace uvedl: „Ministr Ciencala a jeho úředníci jsou opravdu kreativní. Z posledního návrhu energetické koncepce vyškrtli všechny zmínky o územních ekologických limitech těžby, které chrání před zbouráním domovy tisíců obyvatel Ústeckého kraje. Má to drobný háček: podle původního zadání měla koncepce limity zachovat, a současný premiér Rusnok sliboval, že na ně jeho vláda nesáhne. Doufáme proto, že Ciencalovi tenhle neobratný pokus o přihrávku uhlobaronům neprojde.“

Edvard Sequens ze sdružení Calla doplnil: „Pokud má být výsledkem návrhu energetické koncepce rostoucí spotřeba energetických zdrojů, nárůst naší dovozní závislosti na ropě, plynu a uranu na 70 % veškeré v tuzemsku spotřebované energie a nové jaderné elektrárny - a vedle toho jen nedostatečný podíl čisté energie z obnovitelných zdrojů, tak je tu něco hodně špatně. Potřebujeme moderní energetiku evropského střihu, a ne oprašování reliktů minulosti."

Monika Machová Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky řekla: „Pokud bude energetická politika v této podobě schválena, zamíří Česká republika do fosilně – jaderného skanzenu. Promarníme tak příležitost otočit kormidlem směrem do vyspělé Evropy.  Země na západ od nás totiž sázejí hlavně na snižování spotřeby energie a na rozvoj decentralizované výroby z obnovitelných zdrojů.“

Jan Nezhyba ze sdružení Arnika řekl:„Podpora pro výstavbu spaloven odpadů výrazně podkopává cesty k modernímu odpadovému hospodářství, vede k plýtvání druhotnými surovinami a zvýší množství toxické strusky a popílku. Státní orgány netuší, co se s toxickou směsí děje, když opustí brány podniků. Dokladuje to nedávný případ z Frýdlantu v Čechách, kdy byl takový materiál z liberecké spalovny nalezen v korytě potoka.“

*****

(c) Edvard Sequens - Calla, Jan Nezhyba - Sdružení Arnika, Karel Polanecký - Hnutí DUHA, Jan Rovenský - Greenpeace, Klára Sutlovičová - Centrum pro dopravu a energetiku, Daniel Vondrouš - Zelený kruh,  Monika Machová Wittingerová - Jihočeské matky // Mapa: Česká geologická služba

Temelin.cz