Geolog: Varování neslyšeli. A může být mnohem hůř

05.02.2011 17:25

Přední český geolog Jan Marek vypracoval už před 37 lety studii o tom, že pokud se nepřizpůsobí těžba uhlí specifickým podmínkám Podkrušnohoří, budou se svahy bortit. Riziková situace je prý i u Litvínova.

Mladá Fronta Dnes, Autor: Ondřej Černý 

Už před 37 lety upozorňoval na problémy velkolomové uhelné těžby na úpatí Krušných hor geolog JanMarek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Právě jeho odborný průzkum krušnohorských svahů nad důlní jámou tehdy přispěl k záchraně zámku Jezeří.

 

V prostoru pod ním musel zůstat netěžený úsek, který má funkci stabilizačního pilíře. Zjednodušeně řečeno zajišťuje, aby se svah se zámkem nezřítil do těžební jámy.

 

Zároveň tehdy varoval před masivními sesuvy horniny na okrajích jámy. Jeho teorie potvrdily i další průzkumy. A dnes je vidět, že příliš poddolované svahy opravdu ujíždějí.

 

"Postupně se uskutečňuje to, co jsem dávno předpověděl, před čím jsem varoval," říká geolog.

 

Vypadá to, že vaše předpovědi o hrozbě sesuvů svahů Krušných hor vlivem hnědouhelné těžby se naplňují. Co tomu říkáte?

 

Neříkám skoro nic, spíš se smutně usmívám. Už výsledky mých prvních inženýrsko-geologických průzkumů v předpolí uhelných lomů na Mostecku v letech 1973-74 signalizovaly, že k takovým jevům nejspíš dojde, jakmile se otevřený velkolom rozšíří až do pásma úpatí Krušných hor. Vedoucí představitelé dolů ty závěry nechtěli přijmout a projektovaný způsob těžby nepřizpůsobili zdejším specifickým podmínkám a hrozícím nebezpečím.

 

Myslíte, že se mohou obrovské sesuvy jako ten poslední opakovat?

 

K uvolňování větších i menších sesuvů docházelo od počátku 80. let, kdy se lom ČSA prvně dotknul krušnohorských svahů, a pak postupně až do oblasti Jezeří, kde se těží v současnosti. Z východního okraje pilíře pod zámkem se v létě 2005 uvolnil obrovský sesuv, který dosud není bezpečně stabilizován a brání dalšímu odtěžování skrývky ve směru na Černice. Nový sesuv se uvolnil na opačné straně pilíře.

 

Není pochyb o tom, že k deformacím obdobného rázu a různé velikosti může docházet i v budoucnu, zvláště v období klimatických výkyvů, dokud těžební jáma nebude znovu zaplněna skrývkovými hmotami.

 

V menší míře ale i pak, protože narušení území je rozsáhlé a rozmanité a hmot na opětovné přitížení úpatí nebude nikdy dost.

 

O možnostech sesuvů svahů jste mluvil poprvé před 37 lety. Těžaři tehdy museli zachovat dva "pilíře", které měly zajistit, že se svahy Krušných hor udrží. Teď to vypadá, že se ten pod Jezeřím může utrhnout. Co by to znamenalo?

 

Pilíř pod zámkem Jezeří stále plní svou stabilizační funkci a zmíněnými sesuvy není podstatnější měrou narušen. Zámek tak není bezprostředně ohrožen.Ohroženy ale mohou být cenné porosty v arboretu pod ním a přístupová cesta k zámku, což jsou obě součásti chráněného souboru památek Jezeří.

 

Je vůbec možné nějak situaci řešit?

 

Situace měla být řešena už dávno, hlavně změnou technologie dotěžování uhelných zásob v okrajových partiích ložiska bezprostředně pod svahy Krušných hor. K tomu ale nedošlo.

 

Rozšíření těžební jámy s hloubkou 200, případně i více metrů, si vynucuje drastické zásahy do území mimo ložisko, včetně stabilizačních pilířů kvůli zajištění bezpečnosti pracujících a drahé techniky v jámě. Vyhrocení konfliktní situace přimělo Vládu ČR v roce 1991 k vyhlášení nepřekročitelných "územních limitů". Pokud by došlo k jejich prolomení, lze očekávat obdobné jevy v pásmu úpatí Krušných hor v okolí Černic, Hamru, Horního Jiřetína, Janova i Litvínova.

 

Zkuste prosím nastínit nejčernější scénář toho, co by se mohlo se svahy Krušných hor dít.

 

Od Jezeří dál k Litvínovu není sice situace tak riskantní jako pod zámkem, ale riziková je. Zvláště tím, že zde k dotěžení zbývá jen úzký koridor mezi zlikvidovaným a zasypaným lomem Obránců míru a krušnohorskými svahy. Těžba v těsné, přes 200 metrů hluboké jámě by si vynutila drastický zásah do svahů na výšku až 150 metrů (2x víc než u Jezeří) včetně likvidace uvedených obcí a komunikací, přístupové cesty k zámku Jezeří i tradičních spojů k horským osadám. Vývoj svahových deformací si se zkušenostmi z úseků Kundratice - Jezeří můžeme dost dobře představit.

 

Lze tomu ještě zabránit? A jak?

 

Znovu je třeba vyžadovat alternativní metody dotěžování okrajových, stabilitně riskantních partií podél úpatí hor. Je chybou, že k jejich vývoji a praktickému uplatnění s náležitým doladěním na místní poměry dosud nedošlo. Ztratilo se přes 30 let času a příležitostí, a přitom výzkumných, vývojových a projekčních báňských pracovišť u nás působí dost.

 

Zřejmě neobdržela příslušné zadání a veřejnost si nejspíš příliš brzy zvykla na poměry, že do technologie těžby energeticky nezbytných surovin nemá co mluvit. Dokud se situace nevyhrotí třeba nějakým dalším sesuvem.

 

Pak ovšem na změnu technologie těžby bývá už pozdě.

 

Co říkáte na názor těžařů, že kdyby se těžilo za limity, měli by dostatek zeminy k podsypání, a tedy vlastně "držení" svahů?

 

Jde o názor zčásti oprávněný, ale prezentovaný v nevhodné situaci. Už jsem uvedl, že hmoty na zasypávání vytěžených prostor není dost, leda by se vozila odjinud. Používat takový argument ve prospěch prolomení limitů je tak v dané situaci hloupé a pro obyvatele ohrožených osad urážlivé.

  

---

 

Pokud by se prolomily limity, lze očekávat obdobné jevy v okolí Černic, Jiřetína i Litvínova.

 

---

 

FAKTA

RNDr. Jan Marek, CSc.

 

Uznávaný český geolog, který se narodil v roce 1938 a v současnosti působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, se zabývá mj.geologickými riziky ohrožujícími památky. V 70. a 80. letech se zabýval inženýrsko-geologickým průzkumem krušnohorských svahů nad hnědouhelným lomem ČSA. Varoval před možnými vlivy těžby na stabilitu horského masivu a přispěl svým průzkumem v oblasti k záchraně zámku Jezeří a vytvoření tzv. "stabilizačních pilířů" vzniklých z původní krajiny, které se nesmí od paty hor odtěžit.

 

Zpět

Novinky

V Litvínově dostaly strany podporující prolomení limitů těžby jen 22 procent hlasů

11.10.2014 19:38
Na radnici může vzniknout protiuhelná i prouhelná koalice   Litvínov, 11. října 2014 – Strany, které odmítají prolomení limitů těžby hnědého uhlí, získaly v Litvínově ve volbách 47 procent hlasů, zatímco strany otevřeně podporující plány těžebních společností jen 22 procent...

Volby v Horním Jiřetíně vyhráli odpůrci těžby

11.10.2014 18:53
V zastupitelstvu získaly jasnou většinu strany, které bojují za záchranu města    Horní Jiřetín, 11. října 2014 – Volby v Horním Jiřetíně jasně vyhráli odpůrci těžby: z celkového počtu 11 mandátů získali 7 míst (1). Pohodlně tak dokáží sestavit povolební „protiuhelnou“ koalici....

Den pro limity v Litvínově již potřetí

07.10.2014 14:00
V úterý 7. října 2014 se konal v Litvínově již třetí Den pro limity – akce nevládních ekologických organizací, zástupců samospráv, sdělovacích prostředků a aktivních lidí, kterým není lhostejný osud kraje tolik poznamenaného povrchovou těžbou uhlí, že dokáží veřejně vyjádřit podporu zachování...

Litvínovská opozice utekla před názorem občanů

12.09.2014 15:56
Vyjádření o. s. Kořeny k jednání opozičních zastupitelů na zastupitelstvu 11.9.2014 Groteskní a zároveň smutné představení předvedli na včerejším zastupitelstvu zástupci stran ČSSD, SNK-ED, TOP09 a Otevřenou radnici. Zatímco veřejně se tváří zejména ČSSD, že je pro přímou demokracii a dokonce...

Radní Litvínova referendum chtějí, teď jsou na řadě zastupitelé

08.09.2014 06:43
Litvínov – Litvínovští radní na svém posledním jednání podpořili myšlenku starosty Milana Šťovíčka, aby se v rámci říjnových komunálních voleb v Litvínově zároveň uskutečnilo referendum, při němž by obyvatelé vyjádřili svůj postoj k limitům a hazardu. Ve čtvrtek bude o referendu...

OBČANÉ LITVÍNOVA MOHOU PODPOŘIT VYPSÁNÍ REFERENDA K OTÁZCE LIMITŮ TĚŽBY A PROVOZOVÁNÍ HAZARDU

05.09.2014 09:25
Tisková zpráva přípravného výboru, 5.9.2014   Několik let trvající diskuse nad prolomením limitů těžby a přiblížení povrchového velkolomu ČSA na 500 m k Litvínovu je bezesporu stěžejní otázkou další budoucnosti Litvínova, která rezonuje na Mostecku již mnoho let. Podle jedné...

Občane, chceš referendum? V Litvínově se rozjela nová petice

02.09.2014 10:35
Litvínov – Nenápadná litvínovská hospůdka Mlsnej kocour se může zapsat do historie města, a to jako základna rozsáhlé akce, která možná v budoucnosti určí další kroky města. Právě tady se totiž zrodil nápad zorganizovat petici, jejímž cílem je ukázat politikům, že občané chtějí referendum, při...

Vavrouškovu cenu dostal bojovník proti těžbě v severních Čechách

05.06.2014 22:01
Praha - Za celoživotní ochranu životního prostředí v Severočeské hnědouhelné pánvi i záchranu zámku Jezeří dostal dnes Cenu Josefa Vavrouška soukromý zemědělec Petr Pakosta. Odborná porota ocenila také jeho aktivity pro obnovu osídlení a lesů na Krušných horách nejen na Mostecku. Pakosta ocenění...

Ministr Mládek: O limitech rozhodneme možná už příští rok

07.03.2014 17:37
Horní Jiřetín, Litvínov - Jan Mládek přijel na sever Čech na doporučení svého externího poradce. Setkal se například s litvínovským starostou Milanem Šťovíčkem. Známý odpůrce pokračování těžby ale nebyl zdaleka jediným lokálním politikem, s nímž se ministr potkal. V závěru návštěvy...

Těžbu uhlí nechceme, vzkazuje v průzkumu více než polovina Jiřetína

25.02.2014 17:54
Praha/Ústí nad Labem - Proti těžbě uhlí v Horním Jiřetíně je zásadně 57 procent obyvatel obce. Zhruba dvě třetiny očekávají, že během nejbližších deseti let budou prolomeny limity těžby uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická. Zrušení limitů by postihlo...