Geolog: Varování neslyšeli. A může být mnohem hůř

05.02.2011 17:25

Přední český geolog Jan Marek vypracoval už před 37 lety studii o tom, že pokud se nepřizpůsobí těžba uhlí specifickým podmínkám Podkrušnohoří, budou se svahy bortit. Riziková situace je prý i u Litvínova.

Mladá Fronta Dnes, Autor: Ondřej Černý 

Už před 37 lety upozorňoval na problémy velkolomové uhelné těžby na úpatí Krušných hor geolog JanMarek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Právě jeho odborný průzkum krušnohorských svahů nad důlní jámou tehdy přispěl k záchraně zámku Jezeří.

 

V prostoru pod ním musel zůstat netěžený úsek, který má funkci stabilizačního pilíře. Zjednodušeně řečeno zajišťuje, aby se svah se zámkem nezřítil do těžební jámy.

 

Zároveň tehdy varoval před masivními sesuvy horniny na okrajích jámy. Jeho teorie potvrdily i další průzkumy. A dnes je vidět, že příliš poddolované svahy opravdu ujíždějí.

 

"Postupně se uskutečňuje to, co jsem dávno předpověděl, před čím jsem varoval," říká geolog.

 

Vypadá to, že vaše předpovědi o hrozbě sesuvů svahů Krušných hor vlivem hnědouhelné těžby se naplňují. Co tomu říkáte?

 

Neříkám skoro nic, spíš se smutně usmívám. Už výsledky mých prvních inženýrsko-geologických průzkumů v předpolí uhelných lomů na Mostecku v letech 1973-74 signalizovaly, že k takovým jevům nejspíš dojde, jakmile se otevřený velkolom rozšíří až do pásma úpatí Krušných hor. Vedoucí představitelé dolů ty závěry nechtěli přijmout a projektovaný způsob těžby nepřizpůsobili zdejším specifickým podmínkám a hrozícím nebezpečím.

 

Myslíte, že se mohou obrovské sesuvy jako ten poslední opakovat?

 

K uvolňování větších i menších sesuvů docházelo od počátku 80. let, kdy se lom ČSA prvně dotknul krušnohorských svahů, a pak postupně až do oblasti Jezeří, kde se těží v současnosti. Z východního okraje pilíře pod zámkem se v létě 2005 uvolnil obrovský sesuv, který dosud není bezpečně stabilizován a brání dalšímu odtěžování skrývky ve směru na Černice. Nový sesuv se uvolnil na opačné straně pilíře.

 

Není pochyb o tom, že k deformacím obdobného rázu a různé velikosti může docházet i v budoucnu, zvláště v období klimatických výkyvů, dokud těžební jáma nebude znovu zaplněna skrývkovými hmotami.

 

V menší míře ale i pak, protože narušení území je rozsáhlé a rozmanité a hmot na opětovné přitížení úpatí nebude nikdy dost.

 

O možnostech sesuvů svahů jste mluvil poprvé před 37 lety. Těžaři tehdy museli zachovat dva "pilíře", které měly zajistit, že se svahy Krušných hor udrží. Teď to vypadá, že se ten pod Jezeřím může utrhnout. Co by to znamenalo?

 

Pilíř pod zámkem Jezeří stále plní svou stabilizační funkci a zmíněnými sesuvy není podstatnější měrou narušen. Zámek tak není bezprostředně ohrožen.Ohroženy ale mohou být cenné porosty v arboretu pod ním a přístupová cesta k zámku, což jsou obě součásti chráněného souboru památek Jezeří.

 

Je vůbec možné nějak situaci řešit?

 

Situace měla být řešena už dávno, hlavně změnou technologie dotěžování uhelných zásob v okrajových partiích ložiska bezprostředně pod svahy Krušných hor. K tomu ale nedošlo.

 

Rozšíření těžební jámy s hloubkou 200, případně i více metrů, si vynucuje drastické zásahy do území mimo ložisko, včetně stabilizačních pilířů kvůli zajištění bezpečnosti pracujících a drahé techniky v jámě. Vyhrocení konfliktní situace přimělo Vládu ČR v roce 1991 k vyhlášení nepřekročitelných "územních limitů". Pokud by došlo k jejich prolomení, lze očekávat obdobné jevy v pásmu úpatí Krušných hor v okolí Černic, Hamru, Horního Jiřetína, Janova i Litvínova.

 

Zkuste prosím nastínit nejčernější scénář toho, co by se mohlo se svahy Krušných hor dít.

 

Od Jezeří dál k Litvínovu není sice situace tak riskantní jako pod zámkem, ale riziková je. Zvláště tím, že zde k dotěžení zbývá jen úzký koridor mezi zlikvidovaným a zasypaným lomem Obránců míru a krušnohorskými svahy. Těžba v těsné, přes 200 metrů hluboké jámě by si vynutila drastický zásah do svahů na výšku až 150 metrů (2x víc než u Jezeří) včetně likvidace uvedených obcí a komunikací, přístupové cesty k zámku Jezeří i tradičních spojů k horským osadám. Vývoj svahových deformací si se zkušenostmi z úseků Kundratice - Jezeří můžeme dost dobře představit.

 

Lze tomu ještě zabránit? A jak?

 

Znovu je třeba vyžadovat alternativní metody dotěžování okrajových, stabilitně riskantních partií podél úpatí hor. Je chybou, že k jejich vývoji a praktickému uplatnění s náležitým doladěním na místní poměry dosud nedošlo. Ztratilo se přes 30 let času a příležitostí, a přitom výzkumných, vývojových a projekčních báňských pracovišť u nás působí dost.

 

Zřejmě neobdržela příslušné zadání a veřejnost si nejspíš příliš brzy zvykla na poměry, že do technologie těžby energeticky nezbytných surovin nemá co mluvit. Dokud se situace nevyhrotí třeba nějakým dalším sesuvem.

 

Pak ovšem na změnu technologie těžby bývá už pozdě.

 

Co říkáte na názor těžařů, že kdyby se těžilo za limity, měli by dostatek zeminy k podsypání, a tedy vlastně "držení" svahů?

 

Jde o názor zčásti oprávněný, ale prezentovaný v nevhodné situaci. Už jsem uvedl, že hmoty na zasypávání vytěžených prostor není dost, leda by se vozila odjinud. Používat takový argument ve prospěch prolomení limitů je tak v dané situaci hloupé a pro obyvatele ohrožených osad urážlivé.

  

---

 

Pokud by se prolomily limity, lze očekávat obdobné jevy v okolí Černic, Jiřetína i Litvínova.

 

---

 

FAKTA

RNDr. Jan Marek, CSc.

 

Uznávaný český geolog, který se narodil v roce 1938 a v současnosti působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, se zabývá mj.geologickými riziky ohrožujícími památky. V 70. a 80. letech se zabýval inženýrsko-geologickým průzkumem krušnohorských svahů nad hnědouhelným lomem ČSA. Varoval před možnými vlivy těžby na stabilitu horského masivu a přispěl svým průzkumem v oblasti k záchraně zámku Jezeří a vytvoření tzv. "stabilizačních pilířů" vzniklých z původní krajiny, které se nesmí od paty hor odtěžit.

 

Zpět

Novinky

Češi odmítají bourání a vyvlastňování kvůli těžbě uhlí, ukázal výzkum

25.02.2014 17:50
Vyvlastňování pozemků a bourání obcí kvůli těžbě uhlí je mezi Čechy nepopulární. Většina lidí si navíc přeje zachování ekologických limitů pro těžbu. Vyplývá to z výzkumu agentury Ipsos. Bourání obcí v něm odmítlo 68 procent dotázaných. Přímo jej podpořilo pouze jedenáct procent lidí, nejčastěji...

Švácha: Chystáme se na záchranu kostela v Horním Jiřetíně

20.02.2014 17:47
Rostislav Švácha, profesor dějin architektury a bojovník za záchranu uměleckého dědictví, připravuje společně s dalšími odborníky z univerzit v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a v Opavě odbornou konferenci, která má poukázat na historickou a uměleckou cenu...

Nový výzkum: 70 % občanů Ústeckého kraje odmítá bourání obcí kvůli uhlí

20.02.2014 17:37
Tisková zpráva Greenpeace ČRÚstí nad Labem, 20. února 2014 - Přesně 70 % občanů Ústeckého kraje odmítá bourání obcí kvůli těžbě uhlí. Krom toho 51 % obyvatel kraje zcela odmítá prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, a dalších 18 % by je zachovalo v místech, kde chrání před...

Ministr životního prostředí Brabec je přesvědčen, že Sobotkova vláda těžební limity neprolomí

18.02.2014 17:32
Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO je přesvědčen, že k prolomení těžebních limitů, před kterým setrvale varují ekologické organizace i někteří opoziční politici, během úřadování vlády Bohuslava Sobotky nedojde. Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. To, že tento příslib...

Tykačovi a Dienstlovi nejde o zaměstnanost. Jinak by nezavírali důl Centrum, říká Jan Rovenský

10.02.2014 17:29
Litvínovsko - Těžaři Pavel Tykač a Jan Dienstl chtějí prosadit prolomení těžebních limitů a zavření hlubinného dolu Centrum jen kvůli svému ekonomickému zájmu. Tvrdí to Jan Rovenský z Greenpeace."Neexistuje přímo studie, ale my i dotčené obce máme  poměrně podrobně zpracovanou bilanci...

Horní Jiřetín shání peníze na geologický průzkum. Kvůli propadům země

03.02.2014 17:27
Český Rozhlas Lidé v Horním Jiřetíně na Mostecku mají strach z propadů země. Pod obcí totiž vedou staré důlní štoly. Naposledy se vytvořil velký kráter po propadu země v zahrádkářské kolonii loni na podzim. Vedení Horního Jiřetína proto chce od státu peníze na geologický průzkum."Tady ta sloj končí...

ČT: Miliardář Tykač se možná vrátí před soud

03.02.2014 17:23
REPORTÁŽ ONLINEPraha - Podnikatel Pavel Tykač by mohl jít znovu k soudu kvůli vytunelování CS Fondů. Ministryně spravedlnosti Helena Válková totiž stáhla stížnost, kterou ve prospěch Tykače podala její předchůdkyně Marie Benešová. Krok nové ministryně může zabránit tomu, aby bylo Tykačovo stíhání...

Nová ministryně zasáhla. Tykač zřejmě kvůli CS Fondům zamíří před soud

03.02.2014 17:20
PRAHA -Ministryně spravedlnosti Helena Válková vzala zpět stížnost pro porušení zákona, kterou její předchůdkyně Marie Benešová podala ve prospěch miliardáře Pavla Tykače v kauze CS Fondů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval tiskový odbor ministerstva. Pokud by Nejvyšší soud stížnosti vyhověl,...

Miliardář Tykač má smůlu, nová ministryně rázně zakročila

03.02.2014 17:16
Praha - Ministryně spravedlnosti Helena Válková vzala zpět stížnost pro porušení zákona, kterou její předchůdkyně Marie Benešová podala ve prospěch miliardáře Pavla Tykače v kauze CS Fondů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval tiskový odbor ministerstva. Pokud by Nejvyšší soud stížnosti vyhověl,...

Loni ČR vyvezla více elektřiny, než spotřebovaly všechny české domácnosti

30.01.2014 19:31
Domácnosti a veřejné rozpočty doplatily v externích nákladech na vývoz elektřiny přibližně 12 miliard Kč Tisková zpráva Greenpeace ČR 4/2014 Praha, 30. ledna 2014 – Česká republika vyvezla v roce 2013 více elektřiny, než spotřebovaly všechny české domácnosti dohromady. Vyplývá to z...