Jsme na tom hůř než začátkem 90. let, loučí se šéf severočeské policie

20.11.2011 13:34

iDNES.cz

Změny v policii byly moc i na nejdéle sloužícího krajského policejního ředitele v zemi. Severočeský šéf Jiří Vorálek odchází 30. listopadu po osmnácti letech do civilu. "Předchozí vedení ministerstva vnitra bylo opravdu nezpůsobilé. V životě by mě nenapadlo, že se něco takového se může stát," říká o éře Radka Johna.
 
JUDr. Jiří Vorálek (56 let) sloužil u policie 30 let. Začínal v Mostě na okresním úřadu vyšetřování, později ho vedl. Na podzim roku 1993 se stal krajským policejním ředitelem. Loni v květnu ho prezident Klaus povýšil na brigádního generála.
Mezi podřízenými byl známý jako náročný a tvrdý velitel. Neváhal například odvolat kompletní vedení mostecké policie kvůli chybám, které na jaře 2002 nepřímo vedly ke střelbě před litvínovským klubem Calypso, po níž zůstali dva mrtví.
V roce 2005 dostal nabídku od Františka Bublana stát se policejním prezidentem, ale odmítl ji. Počátkem letošního roku se o funkci policejního prezidenta ucházel v konkurzu. Podle svých slov ale nečekal, že uspěje.
 
Co vypovídá o policii, že se nejdéle sloužící krajský policejní šéf rozhodne odejít?
Nemyslím si, že to vypovídá něco konkrétního o policii, protože policie je veliký organismus. Za posledních několik let odešlo krajských ředitelů iks.
Jiří Vorálek
 
Ale vy odcházíte po 18 letech ve funkci...
Doba je velmi obtížná a světlo na konci tunelu příliš vzdálené. V policii jsem zažil naprostý pád, když došlo začátkem 90. let k masivním odchodům, obrovským změnám v předpisech a v republice kleklo vyšetřování. Asi jsem měl tehdy víc energie a věřil, že světlo na konci tunelu není tak vzdálené. Teď se mi zdá, že je na tom policie hůř než v první polovině 90. let.
 
To je závažné tvrzení...
V posledních letech odešla velká skupina zkušených lidí. A ti neodešli jen proto, že by dostali lepší nabídku. Druhá věc, když přijde do funkce třeba zemského policejního prezidenta v Sasku policista, nepřijde s tím, že udělá spoustu organizačních změn. On si sedne do úřadu a pracuje, protože systém je nastavený. A pokud se dělají systémové změny, tak ne z roku na rok, ale ve výhledu. Saská policie má výhled do roku 2020 a má jasně nastavená pravidla.
 
Takže vám vadí, že změny u policie jsou v Česku nekoncepční?
Mám daleko k tomu, abych si myslel, že ministr vnitra a policejní prezident se trumfují v médiích, kdo vidí možné úspory v policii lépe. Ale fakt, že se to dostává do médií, ukazuje, že úplně všechno v policii dobře není. Do médií se dostávají dílčí výkřiky a vyvolává to ohromné pnutí v policii.
 
Jak to pnutí ovlivňuje práci samotných policistů?
Na provozu už se v policii ušetřilo tolik, že požadovanou úsporu jenom v provozu nikdo nezalepí. Takže nějakým způsobem se to musí dotknout personálu. Ale k tomu je třeba říct, k jakému datu chceme, aby policie měla určité výdaje. Nemůže to být tak, že letos se zkrouhly peníze, příští rok se zkrouhnou peníze a vy si s tím dělejte, co chcete. Řada policistů neví, co s nimi bude. Část doby věnují tomu, že přemýšlí, kam půjdou. To musí být poznat na jejich práci. A jestli stát říká, že už tu agendu po policistech dělat nechce, tak ať jim to korektně a včas sdělí.
 
To zní, že toho máte jednoduše dost?
Do značné míry toho mám dost. V přepočtu k poměru počtu policistů na obyvatele jsme v rizikovosti kraje na druhém místě za Prahou. To platí od 60. let. Tady je prostředí, které generuje kriminalitu a je vytvořené tím, že se tu podporovala masivní povrchová těžba, která měla obrovskou poptávku i po nekvalifikované pracovní síle. Ti lidé sem přišli. Úroveň vzdělání měli hroznou, vykořeněnost a kriminalita souvisí s úrovní vzdělání a sociálními problémy. A když takhle argumentujete, že by se k tomu mělo přihlížet při rozdělování peněz a míst pro policisty, tak jsou všichni vytrvale hluší. A po 18 letech si řeknete, jestli tohle máte zapotřebí.
 
Jak často jste nadřízené urgoval s těmito argumenty?
Informace, že si myslím, že bychom měli mít víc lidí a že máme velmi vysokou produktivitu, posíláme policejnímu prezidiu dvakrát do roka. Na pracovních poradách se o tom také bavíme běžně. Úplně první debata o rozložení v republice proběhla v polovině 90. let, od té doby se věci řešily nahodile a od boku.
 
To se od poloviny 90. let u policie nic nezlepšilo, žádnou smysluplnou reformu jste nezaznamenal?
Víte, jak dopadla poslední reforma policie? Začala v roce 2007, a když se podíváme na výkon služby kriminální policie a vyšetřování, což je elitní služba policie, tak návrhů na podání obžaloby, což se bere jako úspěšně vyřízený případ, bylo v roce 2006 65,5 tisíce. Do loňského roku to spadlo na 38,5 tisíc. V té službě pracuje necelých 7 tisíc lidí. Umíte si představit takhle velkou instituci, které klesne elementární produkt jejich činnosti o 30 procent? A oni o tom mlčí a nikdo si nepoloží otázku, jestli v té reformě neudělali chybu. Tyhle otázky nepadají dokonce ani interně.
 
Cítí se krajský policejní ředitel ve svém kraji bezpečně?
Celý život se pohybuji v té profesi a jako se orientační běžec dobře zorientuje v terénu, tak já se v rámci našeho poškozeného prostředí umím pohybovat obezřetněji. Ale necítím se tu nebezpečně. Tím ale nechci říct, že je tu vše v pořádku.
 
Takže co říct lidem, kteří se tu bezpečně necítí a čelí pouličnímu násilí?
I kdybychom všechny policisty na odděleních oprostili od spisové agendy, což si neumím představit, tak by ten policajt nestál na každém rohu. Vezměte si ve Šluknovském výběžku: na toto rizikové období je tam posila 40 až 50 lidí. V tuto chvíli je tam největší hustota policajtů v našem kraji, ale nárůst kriminality tam dramaticky neklesl. Na okrese Děčín bylo do srpna víc než 400 trestných činů měsíčně. V září to bylo poprvé pod 400. To není tak dramatický pokles na to, jaká je tam masivní síla policajtů. My to můžeme eliminovat jen do určité míry. Stojí za úvahu zamyslet se nad tím, co kriminalitu generuje, a pokud má sociální základ, o čemž jsem přesvědčen, tak se musí vyřešit ty sociální potíže.
 
Už máte jasno, kam se uberou vaše další profesní kroky?
Rád bych působil v analyticko-preventivní problematice. Může se stát, že budu u nějaké části policie, může se stát, že nebudu. Určité možnosti existují, nejsem definitivně rozhodnutý. Ale uniformu nevyhodím a pokud mě policie pozve na nějakou akci, tak přijdu samozřejmě velmi rád.
 

 

Zpět

Novinky

Na Mostecku se propadlo důlní rypadlo, nejspíš do starého dolu

16.01.2014 22:24
V hnědouhelném povrchovém lomu ČSA u Mostu se propadlo důlní rypadlo. Půda pod ním se nejspíš probořila do historického dolu. Těžební stroj KU300 tak uvázl v prohlubni. Událostí se zabývá báňský úřad.   Nehoda se stala v úterý kolem sedmé večer. "Rypadlo se v geologicky náročném terénu...

Jan Dienstl sám nikoho nevyhání – nastrkuje stát

13.01.2014 19:18
Ing. arch. Martin Říha V MF Dnes ze čtvrtka 9. ledna 2014 se v rubrice „Byznys rozhovor“ objevil článek Jiřího Štického a Pavla P. Novotného s výmluvným titulkem „Sám nikoho nevyháním“. Jan Dienstel v rozhovoru s oběma redaktory jako jeden z velkých podílníků (30 %)...

Město Horní Jiřetín čekají další léta nejistoty

10.01.2014 19:19
Severní Čechy – Rozhovor se spolumajitelem těžební firmy Severní energetická, Janem Dienstlem: „Zisk z těžby tvoří téměř polovinu jiřetínského rozpočtu".       Bude se v severních Čechách těžit hnědé uhlí za limity? Na sklonku minulého roku žhavé téma. Vláda Jiřího...

Sám nikoho nevyháním

09.01.2014 19:14
Jan Dienstl (43) Narodil se v Ústí nad Labem, kde má stále trvalé bydliště. Žije však v Třebívlicích. Vystudoval Strojní fakultu ČVUT v Praze. V 90. letech pracoval jako finanční ředitel investiční skupiny Motoinvest Pavla Tykače. Ta ovládala např. CS Fondy, z nichž se později ztratilo 1,3 miliardy...

Číslo týdne: 8000. Tolik pracovních míst chrání limity těžby uhlí

18.12.2013 18:20
Ústecký kraj udrží a získá zachováním limitů devětkrát víc pracovních míst, než poskytuje sporný Důl ČSA. Pokud by byly prolomeny limity těžby uhlí na Dole ČSA, zanikne 800 pracovních míst Horním Jiřetíně a až 5 000 v chemičce Unipetrol a nevznikne žádné nové. Zato splní-li budoucí...

Vítáme rozhodnutí premiéra Rusnoka neprolomit limity těžby na Mostecku

13.12.2013 16:53
Společná tisková zpráva občanských sdružení Kořeny a Litvínov občanům  ze dne 13.12. 2013   Předseda vlády v demisi, Jiří Rusnok, včera sdělil, že se jeho vláda nebude zabývat limity těžby uhlí, ačkoliv několik minulých týdnů naznačoval, že se právě toto chystá těsně před koncem...

Starosta Litvínova: Rusnok nám slíbil, že limity už řešit nebude

12.12.2013 21:55
Praha - Starostové obcí z Litvínovska se bojí o budoucnost. Tíží je otázka neustále skloňovaného prolomení těžebních limitů, které by podle nich ohrozilo Horní Jiřetín a okraj Litvínova. Na setkání s premiérem Jiřím Rusnokem dostali příslib, že současná vláda v demisi už na limity sahat nebude....

Rusnokova vláda už neprojedná těžební limity

12.12.2013 21:53
Litvínov - Současná vláda se k prolomení limitů těžby uhlí už nebude vyjadřovat. Po jednání s premiérem Jiřím Rusnokem to řekl starosta Litvínova Milan Šťovíček.   Téma těžebních limitů přitom vláda probírala ještě minulý víkend. "Budeme se tím ještě zabývat, považujeme to za věc, která...

Rusnokova vláda už prolomení těžebních limitů řešit nebude

12.12.2013 21:51
Rozhodnutí o limitech těžby hnědého uhlí na Mostecku se odkládá. Kabinet v demisi o tom už jednat nebude. Po schůzce na vládě o tom informovali jak starostové ohrožených obcí, tak mluvčí předsedy vlády v demisi Jiřího Rusnoka. Ten respektuje nové poslance, kteří kabinet vyzvali, aby o prolomení...

Neberte nám domovy, píší Litvínovští Rusnokovi kvůli těžebním limitům

12.12.2013 21:48
Sdružení Litvínov občanům poslalo premiérovi v demisi Jiřímu Rusnokovi dopis, aby přestal s přípravami na prolomení těžebních limitů. Obyvatelé města i obcí v okolí se bojí, že nikým nezvolený kabinet udělá rozhodnutí, které už další vláda nebude moci zvrátit. Rusnok se ve čtvrtek sejde se...