Město Horní Jiřetín čekají další léta nejistoty

Bude se v severních Čechách těžit hnědé uhlí za limity? Na sklonku minulého roku žhavé téma. Vláda Jiřího Rusnoka byla jen krůček od toho, aby administrativní překážky zvané limity těžby zrušila. Vítězové parlamentních voleb ale jasně řekli, že rozhodnutí je na nich. V nové koaliční smlouvě se zavázali učinit tak nejpozději do dvou let.

Jak hodnotíte nastalou situaci?
Jsem rád, že budoucí vláda nechce před tímto tématem strkat hlavu do písku a chce rozhodnout. Všichni víme, že oddalováním se žádný problém nevyřeší. A v případě limitů musí padnout jasné slovo, zda stát hnědé uhlí vůbec pro své občany chce. A pokud ne, musí se někdo z vlády postavit a jasně říci, čím uhlí nahradí. Uhlím se vytápí domácnosti téměř tří milionů lidí a těm všem stoupne cena tepla klidně o polovinu. Je nutné také říct velice konkrétně, kdo zaměstná tisíce lidí, kteří nebudou mít v regionu práci. Uhlí dodává levnou elektřinu a teplo a zaměstnává lidi, přitom nepotřebuje a nedostává žádné dotace.

Mluvíte o 44 miliardách korun, které ročně všichni platíme za experiment se solárními elektrárnami?
Experiment je slabé slovo, tu hromadu peněz budeme přece platit každoročně po dobu příštích patnácti let. Těžko najdete v našich moderních dějinách horší investici. Vláda musí jasně říci, zda chce i nadále miliardami dorovnávat náklady na sluneční elektrárny. Zda chce místo těžby uhlí pokrýt krajinu obřími větrníky, nebo zda chce kupovat od Rusů více zemního plynu. A také jak chce nahradit pracovní příležitosti, které těžba uhlí přináší.

Jste asi rádi, že Rusnokova vláda diskuzi o limitech vůbec otevřela…
To bezpochyby, jenže se ukázalo, že veřejná diskuze jde naprosto mimo racionální jádro. Hlavním argumentem odpůrců těžby jsou emoce, polopravdy a někdy bohužel i lži. Například pánové Šťovíček a Buřt dosáhli svými postoji především toho, že občané Horního Jiřetína budou žít další roky v totální nejistotě z budoucnosti.
A když těžba skončí, znamená to, že místní lidé stejně budou ještě nejméně 30 let žít na okraji lomu, ovšem bez peněz, které dnes z něho město získává. Kvůli útlumu budeme odvádět Hornímu Jiřetínu z těžby uhlí stále méně. A sluší se připomenout, že zisk z těžby tvoří téměř polovinu jiřetínského rozpočtu, Horní Jiřetín se bude muset bez těžby uhlí hodně uskromnit.

Pokud by nová vláda odmítla uhlí, co to znamená pro firmu Severní energetická?
Firma tady prostě bohužel skončí a naši zaměstnanci si budou muset hledat novou práci. Už teď začínáme s postupným útlumem. Samozřejmě, že v takové situaci nemá cenu ani smysl investovat do rozvoje. Uhlí budeme ještě pár let těžit, ale stále méně a bohužel dráž.

Loni na jaře jste říkal, že chcete lidem v Horním Jiřetíně i v celém regionu udělat novou nabídku na vykoupení domů a pozemků…
Loni na jaře už Nečasova vláda zvažovala, zda limity prolomí. My jsme těžaři a smyslem naší práce je těžit, ne spekulovat s pozemky. To znamená, že nyní musíme opravdu vyčkat, jak se vláda rozhodne. Ale i v případě, že se stát rozhodne uhlí za limity vytěžit, půjde o dlouholetý a složitý proces.
Navíc pro další těžbu nemá smysl vykoupit pár pozemků. Některé z nich vlastní aktivisté z Greenpeace, jiné hnutí Kořeny, ti nám je nikdy neprodají. Stačí 1 metr čtvereční, který patří třeba i konkurenci, a všechny ostatní pozemky jsou nám k ničemu a těžit stále nemůžeme.
Žádnou novou nabídku my těžaři obyvatelům města Horní Jiřetín nepředložíme z výše uvedených důvodů. Pokud se k otázce výkupů vůbec vrátíme, bude to nejdříve v roce 2022, protože do té doby nám vystačí uhlí před limity. Do tohoto data nám nezbývá nic jiného než čekat, jak se stát zachová v otázce prolomení limitů, na jeho novou energetickou koncepci a pomoc s výkupy pozemků k těžbě uhlí za limity.
Kdybychom jako těžaři někdy v budoucnu, po roce 2022, museli nabídku majitelům pozemků a domů v Horním Jiřetíně sami předložit bez účasti státu, tak naše nabídka bude jednoznačně podmínečná a budeme požadovat, aby s ní souhlasilo všech 100 procent majitelů domů a pozemků. Zdůrazňuji, že nechceme s pozemky či domyv Horním Jiřetíně nijak spekulovat, a proto nebudeme ani dnes ani v budoucnu vykupovat žádné jednotlivé nemovitosti. Musíme získat buď 100 procent území jako celek, nebo nic. Žádná jiná varianta nám těžbu uhlí neumožňuje.

Takže region od vás nic neuvidí?
To je třeba jasně odlišit. Naše práce stojí na dobrém vztahu k regionu a my budeme hledat všechny cesty, jak obcím a jejich obyvatelům pomoci, aby měly z těžby uhlí ještě více užitku než dosud. Proto jsme navrhli plán společného podniku se státem, a to tak, aby zajišťoval obcím nové vyšší příjmy.

Chcete, aby stát garantoval vaše zisky a vyvlastnil lidem domy?
Náš návrh společného podniku vychází z toho, že uhlí je státu a stát ho bude chtít využít ve prospěch občanů. Stát by tak mohl mít vliv nejen na koncepci využití uhlí, udržení a tvorbu pracovních míst, ale řešil by se tak i oprávněný požadavek regionu, že z těžby musí mít řádově větší prospěch.  Stát se vrátí do hry. Na druhou stranu stát v takovém případě, protože sleduje veřejný zájem, převezme aktivní roli při vykupování pozemků a přípravě těžby. Když se podíváte na současnou zákonnou úpravu při vyvlastňování pozemků ve prospěch stavby dálnic, je jasné, že když stát chce, nástroje na vykupování si umí najít, včetně vyvlastňování.
Tak je tomu ostatně všude v civilizovaném světě.