Neviditelný Pavel Tykač

04.03.2010 19:49

Po stopách třetího nejbohatšího podnikatele, který je všude a nikde

Reflex (Miroslav Cvrček), 4.3.2010(c) hn.iHNed.cz

Agresívní, nelítostný, bezohledný - PROSTĚ FINANČNÍ PIRÁT jako vystřižený ze Stoneova filmu Wall Street. Tak vidí podnikatele Pavla Tykače lidé, kteří se s ním někdy dostali do kontaktu a nebyli na jeho straně. Při cestě za svými cíli prý chodí po hraně zákona a protivníky drtí všemi možnými prostředky.

Po Pavlu Tykačovi a jeho Motoinvestu zůstali v devadesátých letech "rozplakaní" drobní akcionáři, Agrobanka a Plzeňská banka v likvidaci či vytunelované CS fondy. Potom se odmlčel, aby se po 10 letech vrátil coby spoluvlastník druhé největší uhelné společnosti, dříve Mostecké uhelné, a vytáhl do války proti ČEZ a jejich šéfovi Martinu Romanovi.

Pavel Tykač je prostě vždycky tam, kde se něco děje. V obchodním rejstříku byste ho hledali marně, kromě Elektropodniku Čelákovice nenajdete nic. Proč?

Podniky, za nimiž stojí, mají buď neznámého majitele, nebo je majitelem firma se sídlem v zahraničí a anonymními vlastníky. Pokud byste pátrali po českých společnostech, u nichž se předpokládá Tykačův vliv, obvykle "skončíte" na Kypru.

UHLOBARON

Pavel Tykač se nedávno po zdánlivé mnohaleté pauze vynořil na veřejnosti jako spolumajitel skupiny Czech Coal, jež vlastní uhelné zásoby někdejší Mostecké uhelné společnosti. Širší veřejnost ho zaznamenala v okamžiku, kdy z jeho iniciativy provedla Evropská komise razii v ČEZ a J&T.

Evropští úředníci u nich vyšetřovali možnou manipulaci s trhem a blokování konkurence. Tento zásah zároveň definitivně pohřbil dlouhodobě a těžce vytvářenou dohodu o přelomovém obchodu mezi ČEZ a Czech Coal. Ta spočívala ve "výměně" Dolu československé armády, který vlastní Tykač, za elektrárnu Počerady, která patří ČEZ. Tykačovi šlo o to, aby své uhlí využíval ve vlastní elektrárně, neboť většinu ziskové marže tvoří výroba elektřiny.

DOBRÝ NÁPAD

Razie EK se dotkla také Daniela Křetínského, jenž je spjat s J&T a čile obchoduje s ČEZ. Přitom to měl být právě Křetínský, který Tykače na myšlenku nákupu podílu ve skupině Czech Coal před lety přivedl, tehdy to ovšem myslel jako společný byznys. Tykačovi se to zdálo jako dobrý nápad, jenže Křetínského k ničemu nepotřeboval, a tak šel v roce 2006 do nákupu za miliardy korun sám. Zřejmě odtud se datuje nepřátelství těchto dvou českých byznysmenů. Mimochodem, Tykač ovládá svůj podíl přes firmu sídlící na Kypru.

Svůj uhelný byznys se Tykač snaží rozšířit o Sokolovskou uhelnou, kterou spoluvlastnili Jan Kroužecký, František Štěpánek a Jan Rokos. Třetinový podíl již Tykač získal od Kroužeckého, ostatní dva majitelé svoji část prodat odmítají. Tykač na to reagoval po svém a jejich manželkám napsal dopis. V nich vylíčil svoji miliardovou nabídku a odmítání manželů jako chybu. Typický tykačovský postup.

ZMIZENÍ VILY

Jedné jarní noci roku 2006 záhadně zmizela vila Marie na pražských Vinohradech. Nikdo o tom nevěděl, nikdo nevydal povolení ke zboření objektu v památkově chráněném území.

Chátrající vilu v předchozích letech nejdříve dvakrát někdo úmyslně zapálil. Zároveň kousek od Marie vznikala zcela nová luxusní rezidence na pozemku, jejž koupila firma Helsinky, sídlící na stejné adrese jako jiná Tykačova firma, Atlantic Investic Group. Obě přitom vlastní společnosti z Kypru, které až do letošního února dokonce sídlily na stejné kyperské adrese. Podle Českého rozhlasu pak v nové rezidenci na Vinohradech žije právě Tykač. Podivné okolnosti a nová rezidence, jež je svou polohou všem vystavena na odiv a zároveň geniálně skryta, přesně charakterizují styl podnikání i soukromý život Pavla Tykače.

TŘETÍ ČECH

Časopis Týden odhaduje jeho majetek na zhruba 30 miliard korun a to nejsou peníze, které by jen tak mohly ležet na účtu v bance. Třetí nejbohatší Čech tak vlastně nějak podnikat musí. Jeho podnikatelská cesta je však lemována vysokými ztrátami na všech možných stranách. Hrozba jedné z nejvyšších ztrát se dlouhou dobu vznášela nad klienty GE Money Bank. Abychom porozuměli důvodům, musíme se vrátit do devadesátých let. Tykač se proslavil svými agresívními podnikatelskými útoky a legendární kampaní "Drobní akcionáři, plačte". Za obrovského mediálního tlaku tehdy vykupoval akcie vyděšených malých investorů z kupónové privatizace za cenu pro něj výhodnou v ohromném množství. Sám o tom začal mluvit jako o třetí vlně. Tím Tykač položil základy expanze svého impéria. V této kampani skupoval mimo jiné i akcie bank, v kauze vytunelovaných CS fondů byl dokonce obviněn policií, nikdy ale za své podnikatelské praktiky nebyl odsouzen.

Snad nejzajímavějším příběhem je Agrobanka, kterou Tykačův Motoinvest v rámci svých finančních operací ovládl v roce 1995. Přestože už o rok později na Agrobanku Česká národní banka uvalila nucenou správu, není tato kauza dodnes zcela vyřešena.

AGROBANDA 

Pro Motoinvest hrála banka důležitou roli, neboť se stala hlavním zdrojem financování jeho dalších aktivit. Tykač však postupoval tak agresívně, že zadlužená Agrobanka měla zakrátko problémy s nedostatkem likvidity a nebyla s to vyrovnávat své závazky, banka byla před krachem. Jenže stát nerad nechává banky padnout, a tak se péče o poničenou Agrobanku ujala centrální banka (ČNB).

PODIVNÝ PRODEJ

Centrální banka rozdělila Agrobanku na dvě části. Do jedné nalila téměř 20 miliard korun a za půl miliardy ji v roce 1998 prodala americkému koncernu General Electric. Hned druhý rok už měla banka zisk skoro jednu miliardu korun. Navíc nucený správce Agrobanky Jiří Klumpar se bezprostředně poté stal členem představenstva GE Capital Bank. Klienti byli zachráněni, ale akcionáři Agrobanky, jimž zůstala druhá část s téměř bezcennými aktivy, právě tento způsob prodeje zpochybňovali. A největším akcionářem hned po ČNB je právě Pavel Tykač.

Celou situaci navíc komplikuje fakt, že soud opakovaně zamítl zapsat prodej Agrobanky do obchodního rejstříku. A tady je kámen úrazu. Jelikož Agrobanka v likvidaci není schopna uspokojit své věřitele, hrozí jí už několik let konkurs. A protože prodej části Agrobanky není zapsán v rejstříku, nebylo ani úplně jasné, zda by do konkursní podstaty nespadla i tato část.

PENÍZE PRO TYKAČE

Tuto variantu GE i ČNB jednoznačně odmítly a pravděpodobně by navrácení stavu před 12 lety odmítly i soudy. Podle Reflexem oslovených právníků to na základě veřejně dostupných informací ale nelze jednoznačně posoudit.

Ať už by se konkurs týkal i majetku v rukou GE Money Bank, nebo ne, pro GE byly jakékoliv spekulace nebezpečné. Stále tu byla možnost, že klienti nebudou nic riskovat a raději vyberou své peníze.

I proto bylo pro banku lepší akcionářům Agrobanky nabídnout 800 miliónů korun, aby stáhli všechny námitky proti prodeji. Není to velká částka, ale je to o mnoho víc než nula, kterou by dostali ve všech ostatních případech.

O tomto způsobu smíru se mluvilo již od roku 2007, chleba se ale lámal až v posledních měsících, kdy byla podle neoficiálních informací Agrobanka už jednou nohou v konkursu. Nakonec ale strany sporu našly cestu a definitivní dohodu mají uzavřít v průběhu března tohoto roku. Část z peněz dostane jako největší soukromý akcionář také Pavel Tykač.

(MIROSLAV CVRČEK)

 

Zpět

Novinky

V Litvínově dostaly strany podporující prolomení limitů těžby jen 22 procent hlasů

11.10.2014 19:38
Na radnici může vzniknout protiuhelná i prouhelná koalice   Litvínov, 11. října 2014 – Strany, které odmítají prolomení limitů těžby hnědého uhlí, získaly v Litvínově ve volbách 47 procent hlasů, zatímco strany otevřeně podporující plány těžebních společností jen 22 procent...

Volby v Horním Jiřetíně vyhráli odpůrci těžby

11.10.2014 18:53
V zastupitelstvu získaly jasnou většinu strany, které bojují za záchranu města    Horní Jiřetín, 11. října 2014 – Volby v Horním Jiřetíně jasně vyhráli odpůrci těžby: z celkového počtu 11 mandátů získali 7 míst (1). Pohodlně tak dokáží sestavit povolební „protiuhelnou“ koalici....

Den pro limity v Litvínově již potřetí

07.10.2014 14:00
V úterý 7. října 2014 se konal v Litvínově již třetí Den pro limity – akce nevládních ekologických organizací, zástupců samospráv, sdělovacích prostředků a aktivních lidí, kterým není lhostejný osud kraje tolik poznamenaného povrchovou těžbou uhlí, že dokáží veřejně vyjádřit podporu zachování...

Litvínovská opozice utekla před názorem občanů

12.09.2014 15:56
Vyjádření o. s. Kořeny k jednání opozičních zastupitelů na zastupitelstvu 11.9.2014 Groteskní a zároveň smutné představení předvedli na včerejším zastupitelstvu zástupci stran ČSSD, SNK-ED, TOP09 a Otevřenou radnici. Zatímco veřejně se tváří zejména ČSSD, že je pro přímou demokracii a dokonce...

Radní Litvínova referendum chtějí, teď jsou na řadě zastupitelé

08.09.2014 06:43
Litvínov – Litvínovští radní na svém posledním jednání podpořili myšlenku starosty Milana Šťovíčka, aby se v rámci říjnových komunálních voleb v Litvínově zároveň uskutečnilo referendum, při němž by obyvatelé vyjádřili svůj postoj k limitům a hazardu. Ve čtvrtek bude o referendu...

OBČANÉ LITVÍNOVA MOHOU PODPOŘIT VYPSÁNÍ REFERENDA K OTÁZCE LIMITŮ TĚŽBY A PROVOZOVÁNÍ HAZARDU

05.09.2014 09:25
Tisková zpráva přípravného výboru, 5.9.2014   Několik let trvající diskuse nad prolomením limitů těžby a přiblížení povrchového velkolomu ČSA na 500 m k Litvínovu je bezesporu stěžejní otázkou další budoucnosti Litvínova, která rezonuje na Mostecku již mnoho let. Podle jedné...

Občane, chceš referendum? V Litvínově se rozjela nová petice

02.09.2014 10:35
Litvínov – Nenápadná litvínovská hospůdka Mlsnej kocour se může zapsat do historie města, a to jako základna rozsáhlé akce, která možná v budoucnosti určí další kroky města. Právě tady se totiž zrodil nápad zorganizovat petici, jejímž cílem je ukázat politikům, že občané chtějí referendum, při...

Vavrouškovu cenu dostal bojovník proti těžbě v severních Čechách

05.06.2014 22:01
Praha - Za celoživotní ochranu životního prostředí v Severočeské hnědouhelné pánvi i záchranu zámku Jezeří dostal dnes Cenu Josefa Vavrouška soukromý zemědělec Petr Pakosta. Odborná porota ocenila také jeho aktivity pro obnovu osídlení a lesů na Krušných horách nejen na Mostecku. Pakosta ocenění...

Ministr Mládek: O limitech rozhodneme možná už příští rok

07.03.2014 17:37
Horní Jiřetín, Litvínov - Jan Mládek přijel na sever Čech na doporučení svého externího poradce. Setkal se například s litvínovským starostou Milanem Šťovíčkem. Známý odpůrce pokračování těžby ale nebyl zdaleka jediným lokálním politikem, s nímž se ministr potkal. V závěru návštěvy...

Těžbu uhlí nechceme, vzkazuje v průzkumu více než polovina Jiřetína

25.02.2014 17:54
Praha/Ústí nad Labem - Proti těžbě uhlí v Horním Jiřetíně je zásadně 57 procent obyvatel obce. Zhruba dvě třetiny očekávají, že během nejbližších deseti let budou prolomeny limity těžby uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická. Zrušení limitů by postihlo...