Poslanci zrušili poplatky za znečišťování ovzduší. Právě když lidi dusí smog

11.02.2012 18:47

Podívejte se, jak hlasoval Váš poslanec o tom, zda se mají největším znečišťovatelům odpustit poplatky za poškozování lidského zdraví a prostředí

Poslanecká sněmovna dnes schválila zrušení poplatků za znečišťování ovzduší. Dojít by k němu mělo na konci roku 2015, odkdy by firmy neměly platit za vypouštění oxidů dusíku, oxidu siřičitého a těkavých organických látek. S koncem roku 2021 by pak firmy měly přestat platit i za emise tuhých znečišťujících látek. Poslanci tak zcela změnili vládní návrh zákona o ochraně ovzduší, který naopak usiloval o postupné zvyšování poplatků.

Zákon ze sněmovny bude ještě posuzovat Senát. Pozměňovací návrh požadující zrušení poplatků navrhl poslanec ODS Jan Bureš. Poslanci ho odhlasovali v den, kdy je na řadě míst České republiky kvalita ovzduší za stanovenými zdravotními limity a starší lidé, děti a nemocní by v nich podle doporučení zdravotníků měli omezit pobyt venku.

Zákon o ochraně ovzduší připravilo ministerstvo životního prostředí pod vedením Tomáš Chalupy (ODS). V části týkající se poplatků za znečišťování ovzduší se vláda rozhodla výrazně zvyšovat částku, kterou musejí podniky platit za tunu vypuštěné škodlivé látky. U všech látek měly firmy od roku 2022 zaplatit minimálně sedminásobek částky, kterou by platily v letech 2012-2016. Poplatky za znečišťování ovzduší jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a jsou používány na ochranu životního prostředí. Jejich vybírání na území ČR platí od roku 1991.

Chalupovi straničtí kolegové z hospodářského výboru sněmovny ovšem naopak navrhli, aby byly poplatky zcela zrušeny od začátku roku 2016. Kromě snahy hospodářského výboru ale zrušení poplatků samostatně navrhl i poslanec ODS Jan Bureš. "Jde mi především o to, že je třeba také myslet na konkurenceschopnost českého průmyslu, ale je také potřeba myslet i na teplárny," uvedl dnes ve sněmovně Jan Bureš, když přesvědčoval kolegy, aby pro jeho návrh hlasovali. Podle něho v příštích letech porostou náklady tepláren na povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů, protože už je nebudou dostávat zdarma. To podle něj neúnosně navýší náklady tepláren, a proto by měly být poplatky za znečišťování ovzduší pro všechny znečišťovatele zrušeny.

Ministr Chalupa v následujícím vystoupení přednesl argumenty jak zastánců zrušení, tak odpůrců zrušení poplatků. Nejdříve uvedl, že nesouhlasí s tím, aby se "do jednoho ‚pytle‛ házely všechny poplatky za všechny látky", tedy že zpoplatnění emisí oxidu uhličitého je něco jiného než zpoplatňování emisí jiných látek. Následně vypočítal mnohamiliardové sumy, které podniky podle prognóz budou muset zaplatit za emise CO2. A doplnil, že limity na vypouštěné látky jsou stále přísnější a ve spoustě zemí princip "znečišťovatel platí" nepoužívají a pouze trestají za porušování zákonných limitů.

O chvíli později pak upozornil na špatnou situaci v mnoha regionech a dodal, že zrušení poplatků za všechny látky je pro něj nepřijatelné. "Pokud mám zmínit látku, u které považuji za důležité, aby zůstala zachována poplatková povinnost, pak jsou to tuhé znečišťující látky," uvedl ministr.

V průběhu projednávání zákona obhajovali zrušení poplatků i další politici. Například podle Františka Laudáta (TOP09) prý české podniky podléhají dvojímu zpoplatnění. Jedním z nich je evropské obchodování s emisemi (ETS) a druhým klasické poplatky. „(Hospodářský) výbor navrhuje, aby postupně byly naše firmy zatíženy pouze jedním poplatkem, který půjde přes mechanismus emisních povolenek,“ prohlásil ve sněmovně Laudát. České podniky tak budou prý lépe konkurovat firmám z dalších zemí Evropy.

Jiří Krátký (ČSSD) naopak poslance upozornil na to, že například v Německu a severských zemích jsou poplatky vyšší než ty navrhované. „Jestliže máme dnes za znečištění tuhými látkami poplatek 4 200 Kč, v roce 2000 to bylo v Německu přepočteno na tehdejší marku 18 tisíc korun. U síry navrhujeme 1 350 korun za tunu, v Německu to bylo v roce 2000 90 tisíc, u oxidů dusíku máme dnes navržených 1 100 korun, v Německu v roce 2000 72 tisíc,“ vypočítal Krátký. Poplatky jsou ale také příjmem pro kraje. "Pokud je zrušíme, připravíme tak kraje a stát o možnost financování různých projektů právě na ochranu ovzduší,“ dodal poslanec Václav Zemek (ČSSD).

Kateřina Konečná (KSČM) upozornila na to, že debata kolem poplatků pro velké firmy nechává stranou dopravu a domácnosti, které se na znečištění podílejí zhruba stejnou měrou. „Proč máme zase trestat ty, kteří se trestají jednoduše, protože je jich pár a protože na ně máme páky, a odmítáme debatu nad tím širokým spektrem těch, které prostě zatím - a já netvrdím, že potrestat, ale zatím jim neumíme ukázat ani tu prevenci,“ prohlásila Konečná při projednávání zákona.

Poslanci se nakonec rozhodli schválit návrh Jana Bureše a o podobném návrhu hospodářského výboru sněmovny ani nehlasovali. Pro zrušení poplatků byli zejména poslanci a poslankyně KSČM a také větší část z ODS. Sociální demokraté byli rozděleni přibližně na polovinu, TOP09 byla spíš proti zrušení poplatků. Zcela proti zrušení byly Věci veřejné.

„Nejsem z tohoto pozměňovacího návrhu nadšený, ale oceňuji, že byla v novém zákoně zachována poplatková agenda a že sněmovna nepodpořila pozměňovací návrh hospodářského výboru, který poplatky od roku 2015 rušil úplně,“ řekl k tomu ministr Tomáš Chalupa.

Rozhodnutí poslanců uvítal ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Přijatý model poplatků chápeme jako mezní kompromis v době, kdy teplárenství čekají masivní investice do modernizace a snižování emisí, zatímco provozovatelé individuálního vytápění nemusí pro zlepšení ovzduší dělat nic,“ uvedl Hájek.

"Je to nehoráznost," komentoval naopak hlasování poslanců Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. „Daňové poplatníky bude tohle rozhodnutí stát půl miliardy korun ročně a lidi na Ostravsku část jejich plicních sklípků. Zákon o ovzduší měl přitom vyčistit katastrofální smog, ale sedmdesát sedm poslanců se lidem postiženým škodlivinami úplně vysmálo a motivují průmyslové podniky k přesnému opaku." Kriticky zrušení poplatků komentovaly i organizace Greenpeace a Arnika.

Ekolist.cz

Zpět

Novinky

Na Mostecku se propadlo důlní rypadlo, nejspíš do starého dolu

16.01.2014 22:24
V hnědouhelném povrchovém lomu ČSA u Mostu se propadlo důlní rypadlo. Půda pod ním se nejspíš probořila do historického dolu. Těžební stroj KU300 tak uvázl v prohlubni. Událostí se zabývá báňský úřad.   Nehoda se stala v úterý kolem sedmé večer. "Rypadlo se v geologicky náročném terénu...

Jan Dienstl sám nikoho nevyhání – nastrkuje stát

13.01.2014 19:18
Ing. arch. Martin Říha V MF Dnes ze čtvrtka 9. ledna 2014 se v rubrice „Byznys rozhovor“ objevil článek Jiřího Štického a Pavla P. Novotného s výmluvným titulkem „Sám nikoho nevyháním“. Jan Dienstel v rozhovoru s oběma redaktory jako jeden z velkých podílníků (30 %)...

Město Horní Jiřetín čekají další léta nejistoty

10.01.2014 19:19
Severní Čechy – Rozhovor se spolumajitelem těžební firmy Severní energetická, Janem Dienstlem: „Zisk z těžby tvoří téměř polovinu jiřetínského rozpočtu".       Bude se v severních Čechách těžit hnědé uhlí za limity? Na sklonku minulého roku žhavé téma. Vláda Jiřího...

Sám nikoho nevyháním

09.01.2014 19:14
Jan Dienstl (43) Narodil se v Ústí nad Labem, kde má stále trvalé bydliště. Žije však v Třebívlicích. Vystudoval Strojní fakultu ČVUT v Praze. V 90. letech pracoval jako finanční ředitel investiční skupiny Motoinvest Pavla Tykače. Ta ovládala např. CS Fondy, z nichž se později ztratilo 1,3 miliardy...

Číslo týdne: 8000. Tolik pracovních míst chrání limity těžby uhlí

18.12.2013 18:20
Ústecký kraj udrží a získá zachováním limitů devětkrát víc pracovních míst, než poskytuje sporný Důl ČSA. Pokud by byly prolomeny limity těžby uhlí na Dole ČSA, zanikne 800 pracovních míst Horním Jiřetíně a až 5 000 v chemičce Unipetrol a nevznikne žádné nové. Zato splní-li budoucí...

Vítáme rozhodnutí premiéra Rusnoka neprolomit limity těžby na Mostecku

13.12.2013 16:53
Společná tisková zpráva občanských sdružení Kořeny a Litvínov občanům  ze dne 13.12. 2013   Předseda vlády v demisi, Jiří Rusnok, včera sdělil, že se jeho vláda nebude zabývat limity těžby uhlí, ačkoliv několik minulých týdnů naznačoval, že se právě toto chystá těsně před koncem...

Starosta Litvínova: Rusnok nám slíbil, že limity už řešit nebude

12.12.2013 21:55
Praha - Starostové obcí z Litvínovska se bojí o budoucnost. Tíží je otázka neustále skloňovaného prolomení těžebních limitů, které by podle nich ohrozilo Horní Jiřetín a okraj Litvínova. Na setkání s premiérem Jiřím Rusnokem dostali příslib, že současná vláda v demisi už na limity sahat nebude....

Rusnokova vláda už neprojedná těžební limity

12.12.2013 21:53
Litvínov - Současná vláda se k prolomení limitů těžby uhlí už nebude vyjadřovat. Po jednání s premiérem Jiřím Rusnokem to řekl starosta Litvínova Milan Šťovíček.   Téma těžebních limitů přitom vláda probírala ještě minulý víkend. "Budeme se tím ještě zabývat, považujeme to za věc, která...

Rusnokova vláda už prolomení těžebních limitů řešit nebude

12.12.2013 21:51
Rozhodnutí o limitech těžby hnědého uhlí na Mostecku se odkládá. Kabinet v demisi o tom už jednat nebude. Po schůzce na vládě o tom informovali jak starostové ohrožených obcí, tak mluvčí předsedy vlády v demisi Jiřího Rusnoka. Ten respektuje nové poslance, kteří kabinet vyzvali, aby o prolomení...

Neberte nám domovy, píší Litvínovští Rusnokovi kvůli těžebním limitům

12.12.2013 21:48
Sdružení Litvínov občanům poslalo premiérovi v demisi Jiřímu Rusnokovi dopis, aby přestal s přípravami na prolomení těžebních limitů. Obyvatelé města i obcí v okolí se bojí, že nikým nezvolený kabinet udělá rozhodnutí, které už další vláda nebude moci zvrátit. Rusnok se ve čtvrtek sejde se...