Prolomení limitů těžby by způsobilo externí náklady 1,3 biliónů

28.02.2012 18:52

Studie a souhrn výsledků ke stažení:

Studie_Externality.pdf (938,8 kB)

Shrnutí_studie_Externality.pdf (1,5 MB)


Společná tisková zpráva Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, o. s. Kořeny a Greenpeace ČR

 
Tisková zpráva - 27 února, 2012
Spálení uhlí, které se nalézá za územními ekologickými limity, v českých elektrárnách a teplárnách by vedlo k externím nákladům [1] ve výši až 1,33 biliónů korun (1 334 miliard Kč). Uvedené náklady by byly spojeny především s dopady na lidské zdraví (zvýšení nemocnosti, snížení délky dožití) a důsledky klimatických změn, ale zahrnují například i vlivy znečištění na zemědělskou produkci či poškození budov [2]. Vyplývá to ze studie „Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku - Případ velkolomů Československé armády a Bílina,“ kterou dnes zveřejnilo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze [3]. Břemeno těchto nákladů by přitom nenesly důlní a energetické společnosti, ale především obyvatelé střední Evropy.
 
Studie přitom kalkuluje pouze dopady, které by vznikly spálením uhlí "za limity" ve velkých teplárnách a elektrárnách [4]. Nezabývá se tedy škodami, které na životním prostředí působí přímo těžba (hluk a prach), poškozením krajiny nebo bouráním obcí. Krom toho kalkuluje pouze s uhlím z velkolomů Bílina a ČSA [5] (zatímco platné limity omezují rozšiřování celkem šesti těžebních lokalit). Studie se také nezabývá ekonomickými přínosy prolomení limitů, ať už by se jednalo o tuzemskou bezpečnost dodávek energie nebo zaměstnanost.
 
Vedoucí autor studie, Ing. Jan Melichar, Ph.D. z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, uvedl: "Veřejnost i odborníci spojují otázku limitů těžby především s bouráním obcí, vlivem těžby na krajinu a uvolněním uhlí pro české teplárenství. Považovali jsme za přínosné vnést do toho nový prvek, kterým se zatím nikdo podrobněji nezabýval – jak vysoké budou dopady, tzv. externí náklady, když uhlí za limity spálíme v teplárnách a elektrárnách? Naše studie není normativní – neříkáme ani nedoporučujeme, kdo a co by měl udělat. Pouze popisujeme, jaké dopady by námi modelovaný vývoj měl. Je na politicích a veřejnosti, aby tyto údaje vzali při svém rozhodování v úvahu. Otázka limitů je tak společensky závažná, že by jistě bylo přínosné vytvořit komplexní mezioborovou studii, která by řešila všechny důležité aspekty tohoto problému".
 
Zadavateli studie byli Greenpeace ČR a občanské sdružení Kořeny Litvínov. Jan Rovenský, který pracuje pro první a je členem druhé z uvedených organizací, upozornil: "Získávání energie ze zdánlivě levného hnědého uhlí nás v konečném důsledku může přijít pěkně draho. Nepřímo, ale královsky jí totiž dotujeme prostřednictvím dopadů na lidské zdraví, zkrácenou délkou života, škodami na životním prostředí a změny klimatu. Ve skutečně tržním prostředí by tyhle náklady musely nést těžební a energetické firmy. Je ovšem pravděpodobné, že vlastníci Czech Coal by v takovém případě museli těžbu každé další tuny dotovat ze svého."
 
Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR zítra pořádá seminář, na kterém bude studie představena poslancům, senátorům a odborné veřejnosti.
 
Ekologické organizace tento týden požádají o schůzku s ministry Kubou (MPO), Chalupou (MŽP) a Kalouskem (MF). Chtějí jim připomenout slib vlády [6], že limity těžby zachová a nádavkem vyškrtne z horního zákona komunistické vyvlastňovací paragrafy. Závěry studie považují za argument, který by měl vládu v jejím rozhodnutí utvrdit.
 
Shrnutí studie „Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku - Případ velkolomů Československé armády a Bílina.“
 
Poznámky pro editory:
 
[1]   Externí náklady (či negativní externality) ovlivňují negativně rozhodování jiných ekonomických subjektů, než je jejich původce, aniž by tyto subjekty daly k tomu ovlivnění souhlas či za něj byly kompenzovány. Podle ekonomické teorie jsou jedním z typických příkladů tržního selhání (existence externalit tržní prostředí deformuje).
 
[2] Za celé období životnosti velkolomů ČSA a Bílina by v případě prolomení limitů zdravotní dopady v důsledků znečištění ovzduší představovaly externí náklad ve výši 374,8 miliard Kč, dopady související se ztrátou biodiverzity 39 miliard Kč, vliv těžkých kovů na lidské zdraví 12 miliard Kč, koroze 11,3 miliard Kč, ztráta zemědělské produkce 7,6 miliard Kč a škody ze změny klimatu 888,5 miliard. V důsledku znečištění ovzduší za celé období výroby elektřiny a tepla z uhlí za limity by došlo u evropské populace ke ztrátě 288 tisíc let života, ke vzniku 8 820 nových případů chronické bronchitidy a zvýšení počtu hospitalizací s chorobami srdce o 2 064 a o 4 417 případů u hospitalizací s respiračními onemocněními.
 
[3] Centrum pro otázky životního prostředí (COŽP UK) je pracovištěm Univerzity Karlovy v Praze podřízeným přímo rektorovi a bylo založeno v roce 1992. COŽP UK provádí výzkum v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. V této oblasti se dále jeho pracovníci podílejí na výuce, poskytují konzultace a informace pro studenty a zaměstnance Univerzity i širokou veřejnost. Centrum spolupracuje s parlamentními orgány, orgány státní správy a mnoha akademickými a výzkumnými institucemi v ČR a zahraničí. Tvoří jej tři oddělení: oddělení environmentálního vzdělávání, oddělení environmentální ekonomie a sociologie a oddělení indikátorů udržitelného rozvoje.
 
[4] K výpočtům byla použita metodika ExternE, která je již 20 let rozvíjena v rámci výzkumných projektů Evropské komise a používána k peněžnímu hodnocení externích nákladů souvisejících s energetikou. V České republice byla tato metodika aplikována v oblasti energetiky i dopravy v rámci několika českých i evropských výzkumných projektů.
 
[5] Podíl obou posuzovaných těžebních lokalit na výše uvedených výsledcích je značně nevyrovnaný: 93 % z nich připadlo na velkolom ČSA (Czech Coal, a. s.), zatímco velkolom Bílina (Severočeské doly, a. s.) by „přispěl“ 7 %.
 
[6] Podle svého programového prohlášení se vláda „zasadí o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí a jejich legislativní zajištění.“ Podle koaliční smlouvy současná koalice „Zachová územní limity těžby hnědého uhlí a bude usilovat o jejich legislativní zajištění. Bude připravena novela horního zákona, která odstraní možnost vyvlastnění a další omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech.“ Podle dodatku ke koaliční smlouvě pak "koalice odstraní ještě v roce 2011 z horního zákona možnost vyvlastnění a dalších omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí a obcí v dobývacích prostorech.“ Současný ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba však minulý týden na Žofínském fóru uvedené závazky explicitně zpochybnil.
 
Kontakty:
 
Ing. Jan Melichar, Ph.D., vedoucí autor studie, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze
e-mail: Jan.Melichar@czp.cuni.cz
 
Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR
e-mail: lucie.jakesova@greenpeace.org, tel.: 603 443 140      
 
Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR
e-mail: jan.rovensky@greenpeace.org, tel.: 734 620 844      
Zpět

Novinky

Na Mostecku se propadlo důlní rypadlo, nejspíš do starého dolu

16.01.2014 22:24
V hnědouhelném povrchovém lomu ČSA u Mostu se propadlo důlní rypadlo. Půda pod ním se nejspíš probořila do historického dolu. Těžební stroj KU300 tak uvázl v prohlubni. Událostí se zabývá báňský úřad.   Nehoda se stala v úterý kolem sedmé večer. "Rypadlo se v geologicky náročném terénu...

Jan Dienstl sám nikoho nevyhání – nastrkuje stát

13.01.2014 19:18
Ing. arch. Martin Říha V MF Dnes ze čtvrtka 9. ledna 2014 se v rubrice „Byznys rozhovor“ objevil článek Jiřího Štického a Pavla P. Novotného s výmluvným titulkem „Sám nikoho nevyháním“. Jan Dienstel v rozhovoru s oběma redaktory jako jeden z velkých podílníků (30 %)...

Město Horní Jiřetín čekají další léta nejistoty

10.01.2014 19:19
Severní Čechy – Rozhovor se spolumajitelem těžební firmy Severní energetická, Janem Dienstlem: „Zisk z těžby tvoří téměř polovinu jiřetínského rozpočtu".       Bude se v severních Čechách těžit hnědé uhlí za limity? Na sklonku minulého roku žhavé téma. Vláda Jiřího...

Sám nikoho nevyháním

09.01.2014 19:14
Jan Dienstl (43) Narodil se v Ústí nad Labem, kde má stále trvalé bydliště. Žije však v Třebívlicích. Vystudoval Strojní fakultu ČVUT v Praze. V 90. letech pracoval jako finanční ředitel investiční skupiny Motoinvest Pavla Tykače. Ta ovládala např. CS Fondy, z nichž se později ztratilo 1,3 miliardy...

Číslo týdne: 8000. Tolik pracovních míst chrání limity těžby uhlí

18.12.2013 18:20
Ústecký kraj udrží a získá zachováním limitů devětkrát víc pracovních míst, než poskytuje sporný Důl ČSA. Pokud by byly prolomeny limity těžby uhlí na Dole ČSA, zanikne 800 pracovních míst Horním Jiřetíně a až 5 000 v chemičce Unipetrol a nevznikne žádné nové. Zato splní-li budoucí...

Vítáme rozhodnutí premiéra Rusnoka neprolomit limity těžby na Mostecku

13.12.2013 16:53
Společná tisková zpráva občanských sdružení Kořeny a Litvínov občanům  ze dne 13.12. 2013   Předseda vlády v demisi, Jiří Rusnok, včera sdělil, že se jeho vláda nebude zabývat limity těžby uhlí, ačkoliv několik minulých týdnů naznačoval, že se právě toto chystá těsně před koncem...

Starosta Litvínova: Rusnok nám slíbil, že limity už řešit nebude

12.12.2013 21:55
Praha - Starostové obcí z Litvínovska se bojí o budoucnost. Tíží je otázka neustále skloňovaného prolomení těžebních limitů, které by podle nich ohrozilo Horní Jiřetín a okraj Litvínova. Na setkání s premiérem Jiřím Rusnokem dostali příslib, že současná vláda v demisi už na limity sahat nebude....

Rusnokova vláda už neprojedná těžební limity

12.12.2013 21:53
Litvínov - Současná vláda se k prolomení limitů těžby uhlí už nebude vyjadřovat. Po jednání s premiérem Jiřím Rusnokem to řekl starosta Litvínova Milan Šťovíček.   Téma těžebních limitů přitom vláda probírala ještě minulý víkend. "Budeme se tím ještě zabývat, považujeme to za věc, která...

Rusnokova vláda už prolomení těžebních limitů řešit nebude

12.12.2013 21:51
Rozhodnutí o limitech těžby hnědého uhlí na Mostecku se odkládá. Kabinet v demisi o tom už jednat nebude. Po schůzce na vládě o tom informovali jak starostové ohrožených obcí, tak mluvčí předsedy vlády v demisi Jiřího Rusnoka. Ten respektuje nové poslance, kteří kabinet vyzvali, aby o prolomení...

Neberte nám domovy, píší Litvínovští Rusnokovi kvůli těžebním limitům

12.12.2013 21:48
Sdružení Litvínov občanům poslalo premiérovi v demisi Jiřímu Rusnokovi dopis, aby přestal s přípravami na prolomení těžebních limitů. Obyvatelé města i obcí v okolí se bojí, že nikým nezvolený kabinet udělá rozhodnutí, které už další vláda nebude moci zvrátit. Rusnok se ve čtvrtek sejde se...