Radikální řešení: Zboříme Janov a lidi sestěhujeme, plánuje realitní firma

iHNed.cz

O plánu na zboření sídliště už firma CPI jednala s litvínovskou radnicí. Město by bylo raději, kdyby realitní firma byty opravila.

Před 40 lety sem stát nastěhoval lidi z blízkých vesnic, které padly za oběť těžbě hnědého uhlí. Teď možná i litvínovské sídliště Janov, pod nímž ještě uhlí zbylo, zboří buldozery.

Plán už představil šéf developerské společnosti CPI Zdeněk Havelka zástupcům litvínovské radnice. CPI vlastní na sídlišti kolem šesti stovek bytů.

"Umím si představit takovou kacířskou myšlenku – sestěhování těch stávajících nájemníků do jednoho bloku domů a pro zbytek domů demolici,“ řekl HN generální ředitel CPI Havelka.

Je ve hře opět uhlí?

Společnost CPI patří mezi největší tuzemské developery a spadá do impéria miliardáře Radovana Vítka. V Janově má ze šesti stovek bytů zhruba polovinu neobsazenou, nedokáže do nich sehnat nájemníky. V sídlišti jsou totiž soustředěni také sociálně slabí, místo si pro své demonstrace vybírají extremisté. Jeden z domů je zcela vybydlený. "To sídliště si nese obrovské stigma. Nemám pocit, že tento domovní fond lze smysluplně opravit," řekl Havelka.

Co by na prázdných janovských pláních vzniklo, nemá ještě CPI promyšlené. "Postavíme tam něco jiného, nebo se na tom místě bude jednou těžit uhlí,“ poukázal Havelka na zásoby hnědého uhlí, které pod janovským sídlištěm jsou. Podle odhadů expertů jde až o tři čtvrtě miliardy tun. Těžit je ale není v současné době možné. Těžaři by se museli navíc vypořádat s prolomením limitů a případnou demolicí Horního Jiřetína.

Společnost Czech Coal ovšem v této souvislosti na začátku dubna vydala prohlášení, podle kterého nemá o zásoby uhlí pod Litvínovem zájem. "Jediným dobývacím prostorem, který chce společnost v okolí Litvínova využít, je dobývací prostor Komořany, jehož součástí jsou Horní Jiřetín a Černice. Linie těžby se zastaví minimálně půl kilometru od hranice města,“ uvedla mluvčí skupiny Gabriela Sáričková Benešová.

Radnice je pro rekonstrukci

Pokud by k bourání došlo, nebyly by to první demolice severočeských paneláků. V mosteckém Chanově už nechala radnice v roce 2002 zbourat vybydlený blok 9. Demolice ji vyšla na necelé tři miliony korun. Vloni pak v Mostě rozhodli o zboření dalšího vybydleného chanovského paneláku, a to bloku 12.

Litvínovské radnici se ovšem bourání janovských paneláků příliš nezamlouvá. „Situace v lokalitě by se ještě zhoršila. My chceme spíše CPI pobídnout k čerpání dotací na rekonstrukci janovského sídliště,“ řekla litvínovská místostarostka Erika Sedláčková.

Ve hře je ale ještě jedna varianta. Na rozdíl od té předchozí by byla jednodušší. CPI by nájemníky sestěhovala a prázdné domy jen zapečetila a zazdila jim dveře a okna. „Ale myslím, že v zájmu všech by bylo takto neobsazené domy vůbec nemít,“ míní Zdeněk Havelka.

CPI v tom není sama

CPI přišla k bytům v Janově spolu s nákupem ostatních realit v Litvínově. Stěhování a bourání v Janově ale není jen její věcí.

Dvě třetiny bytů na sídlišti patří bytovému družstvu Krušnohor, které by se muselo na projektu podílet. Zástupci Krušnohoru minulý týden na otázky HN neodpověděli.

Na janovském sídlišti žije podle vládních odhadů kolem tří tisíc Romů. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková nepovažuje stěhování za špatné řešení, pokud bude probíhat dobrovolně. "Společnost CPI se zároveň musí zaručit, že dojde ke zboření prázdných domů a nikoli k jejich prodeji a dalšímu kolu sestěhovávání obyvatel z jiných míst tak, jak k tomu došlo v minulosti v desítkách jiných měst,” upozorňuje vládní zmocněnkyně.

Zástupci CPI musejí podle ní počítat i s tím, že budou muset dodržovat dohodu s městem ohledně takzvaného prostupného bydlení. To znamená, že v domech, které přežijí případné demolice, budou nadále také byty sloužící lidem zapojeným v sociálních programech. Tedy těm, kteří se rozhodli splácet své dluhy.

Autoři: Petr Weikert