Referenda v Horním Jiřetíně a Litvínově

 VÝSLEDKY MÍSTNÍCH REFEREND: Přes 95 % z hlasujících obyvatel Horního Jiřetína a Litvínova nechce postup velkolomu za limity těžby

 HORNÍ JIŘETÍN: K referendu 25.2.2005 přišlo 75% občanů tohoto dvoutisícového města, které chce Mostecká uhelná zbourat kvůli uhlí. 96% z nich se vyjádřilo pro zachování své obce a proti prolomení limitů těžby (tisková zpráva). Dva roky po referendu, po masivní kampani MUS a intenzivní „zjišťovací fázi“, která měla přesvědčit obyvatele k přestěhování, volilo 75% občanů v komunálních volbách strany prosazující zachování města. Zastupitelstvo přijalo na základě výsledků referenda usnesení, že s těžaři o likvidaci města nebudou vyjednávat a učinili mnoho významných kroků nejen pro zachování svého města, ale především pro jeho rozvoj. Horní Jiřetín navštívilo a podpořilo mnoho významných osobností a politiků. Do města se začaly navracet původní památky, opravilo se mnoho obecních bytů a budov, vydláždily se chodníky a pracuje se na výstavbě nového náměstí a městské kanalizace.

LITVÍNOV: Občané sedmadvacetitisícového Litvínova se mohli 1.12.2006 přímo vyjádřit k otázce postupu velkolomů do bezprostřední blízkosti města. V případě likvidace Horního Jiřetína a Černic by se totiž těžební jáma velkolomu ČSA zastavila jen 500 metrů od města a ovlivnila tak jeho život na více než 100 let. 95% hlasujících obyvatel se tomu rozhodlo zabránit. K referendu přišlo více voličů než ke komunálním volbám (38%) ačkoliv bylo vyhlášeno 5 týdnů po nich. Výsledek referenda není sice právně závazný, nicméně Zastupitelstvo města se zavázalo jeho výsledek prosazovat. Pro naplnění tohoto usnesení učinili zastupitelé již několik zásadních kroků: vyzvali vládu k odpisu zásob za limity těžby, vyzvali společnosti Mostecká uhelná a Severočeské doly k respektování vládních usnesení a ukončení záměrů na pokračování těžby směrem k městu a vyjádřili se zamítavě k plánu postupu velkolomu Bílina za územní limity těžby. Zřídili také výbor pro otázky limitů těžby, který má Zastupitelstvu zpracovávat kroky k zabránění prolomení limitů.

Předseda představenstva a generální ředitel skupiny Czech Coal Martin Pudil, jíž je MUS součástí, uvedl: „Ze zkušenosti víme, že můžeme růst jen tak, jak nám naše zájmové skupiny (stakeholders) dovolí“. Za zájmové skupiny pak mimo jiné označuje místní komunity, orgány samosprávy a neziskové organizace. Samosprávy obou měst, na jejichž území by se podle záměrů MUS měla těžba uhlí v budoucnosti rozšířit přitom postup velkorypadel výslovně odmítají. Se stejným výsledkem skončila i referenda v obou městech a negativně se k prolomení limitů staví i většina místních občanských sdružení. Těžaři tedy dostali konkrétní zamítavé odpovědi na otázku, zda místní obyvatelé s jejich aktivitami souhlasí. Nyní se ukáže, zda sliby o respektování byly jen účelovou propagandou nebo je mysleli vážně.

.
1. Otázka v jiřetínském referendu 25.2.2005:

 Má obec využít všech zákonných prostředků ke své ochraně před zbouráním domů a vystěhováním obyvatel?

.

2. Otázka v jiřetínském referndu 25.2.2005:

 Mají zastupitelé obce prosazovat zachování územních limitů těžby jako účinné ochrany obce, a to jak vůči státním orgánům, tak i orgánům Ústeckého kraje?

. 

Otázka v litvínovském referendu 1.12.2006:

 Má město Litvínov aktivně využít všech prostředků, aby zabránilo přiblížení povrchové těžby uhlí k Litvínovu, při kterém by došlo k překročení územních ekologických limitů vymezených usnesením vlády č. 444/1991?

.

 Zachování limitů těžby a konání referenda podpořilai řada slavných osobností pocházejících z Horního Jiřetína a Litvínova:

.Martin Maxa, zpěvák 

 Jsem zásadně těžby proti prolomení limitů. Takové zásahy do krajiny jsou nesmazatelné. Všichni jsme zažili doby zpustošení tohoto kraje, prolomení limitů by byl návrat k měsíční krajině. Osobně si myslím, že jedinou smysluplnou cestou energetiky naší země je jaderná energie a obnovi­telné zdroje. Uhlí je sázkou na vyčerpatelný zdroj s obrovskými vlivy na krajinu a život nás všech. Svůj názor každopádně vyjádřím i v referendu.

Robert Reichel, mistr světa a olympijský vítěz v ledním hokeji

Prvního prosince zrovna hrajeme, ale na to jít k referendu si čas určitě najdu. Jsem rodák z Horního Jiřetí­na. Prožil jsem tam celé své mládí a mí rodiče tam dodnes žijí. Nechtěl bych zažít likvidaci svého rodného města. V litvínovském referendu se vyjádřím proto, že nechci, aby byla u Litvínova díra. Když už se stav kra­jiny konečně lepší, v okolí jsou lesy a příroda, nemělo by se to znovu ni­čit. To bychom na tom byli ještě hůř než před 30ti lety.

Liběna Hlinková, předsedkyně Nadačního fondu Ivana Hlinky 

Jsem ráda, že se bude konat referendum, aby mohli lidé sami rozhodnout, protože jde přede­vším o jejich budoucnost. Já osobně nesouhlasím s prolomením limitů, nechci se dívat do jámy a žít ve zdevastovaném kraji. Jde samozřejmě i o dal­ší důsledky – odříznutí města od okolí, zhoršení kvality ovzduší, ohrožení zdraví nás všech a tak dále. Přiblížení šachty k Litvínovu by pro město bylo špatné. Proto já k referendu určitě půjdu.

Ibra Ibrahimovič, fotograf, vítěz Czech Press foto 2003

Jsem proti bourání a rozšiřování lomu. Velkolomy jsou sice esteticky hodně zajímavé objekty, ale zároveň symbolizují, jak neomaleně už od druhé světové války se svojí krajinou zacházíme. Hlavně si myslím, a jednalo se o tom už v Libkovicích, že se uhlí dá těžit hlubinným způsobem bezzávalo­vě, aniž by to mělo vliv na domy, infrastrukturu a přírodu, která je na povrchu. Taková těžba je samozřejmě mnohem nákladnější, ale proč si nepočkat, až bude uhlí dražší. Není přece nutné teď všechno vytěžit a pak nemít nic. Myslím si, že lidem z okolí, pokud se ta díra zastaví už teď a začne se rekultivovat, vznikne řada nových pracovních míst. Tenhle kraj vždycky uži­vil spoustu lidí bez toho, že by se v něm muselo těžit. Pokud by se podobné referendum konalo i v Meziboří, kde mám trvalé bydliště, určitě bych šel hla­sovat proti rozšiřování těžby.

Noviny pro referendum v Litvínově č. 1: NOVINYproREFERENDUM_1.pdf (463,1 kB)

Noviny pro referendum v Litvínově č. 2: NOVINYproREFERENDUM_2.pdf (459,6 kB)