Stručně od Vladimíra Buřta - Prolomení územních limitů těžby v Ústeckém kraji

06.12.2013 17:47

Obecně
Zastánci prolomení limitů používají argumenty, z nichž praktickyvšechny lze snadno vyvrátit. K obhajobě svých tvrzení používají citace,které jsou zcela nebo téměř zcela shodné s citacemi těžařů. Využívají výhradně argumenty těžařů, o názory protistrany nestojí.


Územní ekologické limity těžby uhlí v SZ Čechách (vznik, význam)
Limity byly stanoveny usnesením vlády Petra Pitharta č. 444 v roce 1991. Limity jsou hranicí, za kterou nesmí postoupit povrchová těžba uhlí(včetně výsypek, popř. jiných důsledků povrchové těžby).  Zdůrazňuji, že limity řeší výhradně povrchovou těžbu. Usnesení č. 444/91 však nejen stanovilo limity, ale nařídilo příslušným státním orgánům i další povinnosti, zejména pak odpis uhelných zásob za limity, zrušení, popř.úpravu dobývacích prostorů za limity a některé další úkoly. Zatímco limity jsou dosud všemi orgány státní správy respektovány, žádný z těch dalších úkolů dosud nesplnily.
Limity jsou také významným a účinným nástrojem územního plánování v obcích ležících v dobývacích prostorech a v chráněných ložiskových územích.  Ve všech těchto obcích dříve platila stavební uzávěra (někde uzávěra nařízená stavebními úřady,někde sice nenařízená, avšak fakticky v praxi uskutečňovaná nesouhlasnými stanovisky Báňského úřadu). Díky ustanovení limitů vydalo Ministerstvo ŽP (jako správce chráněných zásob surovin) v roce 1994 tzv.“souhrnný souhlas s umísťováním staveb“ v jednotlivých chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech. Díky limitům a tomuto souhrnnému souhlasu pak bylo možno zahájit obnovu a rozvoj obcí (infrastruktury, bytové výstavby,objektů pro podnikání atd.). V Horním Jiřetíně byla obnovena infrastruktura (elektrifikace, chodníky a místní komunikace, bylo postaveno cca 100 nových rodinných domů, vznikla řada živností a menších firem, byly obnoveny desítky bytových městských domů, obě budovy škol, obnovují se památky atd.)
V případě prolomení limitů bude cca 24 obcí a měst bez možnosti rozvoje. Prolomením limitů padne možnost v těchto obcích stavět, územně plánovat, podporovat aktivity živnostníků i větších investorů. Díky limitům v těchto obcích dnes neplatí stavební uzávěra.
Premiér Rusnok tedy lže, když říká, že limity jsou vyčpělé a že dnes nemají již žádný význam. Je to přesně naopak. Z Horního zákona byly v roce 2012 vypuštěny tzv. vyvlastňovací paragrafy. To je samozřejmě velký krok vpřed v ochraně vlastníků nemovitostí v obcích nad uhelnými zásobami, avšak není pravda, že tato novela Horního zákona nahrazuje limity, to je lež. Byl by ukončen jakýkoliv rozvoj a to by postupně vedlo k nezájmu o život v celé oblasti, padl by jakýkoliv zájem menších i větších investorů,živnostníků atd. a postupně bychom se vrátili do 70. či 80. let minulého století,kdy zdejší obce zaostávaly za ostatními regiony o desítky let. 

Zaměstnanost
Není náhodou, že největší sociální problémy a největší strukturální nezaměstnanost je v oblastech,které jsou orientovány na uhelnou těžbu a těžký průmysl (Ústecký a Moravskoslezský kraj), není také náhodou, že regiony, které takto jednostranně bývaly zaměřeny dříve (u nás např. Kladensko, v cizině pak zejména regiony ve Francii a v Anglii) a již před léty těžbu zcela nebo z podstatné části zastavily, dnes prožívají výrazné oživení, snižují míru nezaměstnanosti a stabilizují obyvatelstvo, hojně rozvíjejí nové příležitosti v moderních oborech s vyšší přidanou hodnotou.
Ve firmách, které tvořily dřívější MUS, a.s. pracovalo v polovině 90. let cca 16 tisíc zaměstnanců. Dnes tamtéž pracují cca 3 tisíce lidí (viz.veřejné údaje z výročních zpráv a.s.). Firma se tedy zbavila hned 13 tisíc ze 16 tisíc původního stavu zaměstnanců za cca 15 let (od privatizace). Za oněch 15 let nikdo nekřičel, nestávkoval, nezastával se propouštěných. Velkolom ČSA může v rámci platných limitů povrchově těžit ještě asi 10 až 12 let. Znamená to, že cca do roku 2022 až 24 by mělo z tohoto lomu odejít nějakých 800 zaměstnanců. Zemanem a Rusnokem uváděných 8500 zaměstnanců je údaj zcela lživý, účelově uváděný, ekonomicky naprosto nesmyslný atd.Prolomení limitů nepřinese ani jedno nové pracovní místo, vždyť provoz velkolomů je mimořádně vysoce automatizovaný.
Pro srovnání v Horním Jiřetíně je nyní cca 540 pracovních příležitostí (zaměstnanci a živnostníci,kteří opravdu provozují svou živnost) a dalších cca 300 pracovních míst v hlubinném dole Centrum. Naprostá většina těchto pracovních příležitostí by v případě likvidace Horního Jiřetína zanikla.
Ve střednědobém horizontu by pak zaniklo cca 4 až 5000 pracovních míst v chemickém komplexu v Záluží,protože právě Záluží je pro těžaře cílem, ke kterému se chtějí co nejdříve dostat.

Hlubinná těžba na Velkolomu ČSA
V současnosti probíhá řízení o povolení hlubinné těžby uhlí ze dna jámy Velkolomu ČSA. Tento způsob zajistí práci pro cca 200 lidí a těžilo by se cca 400 tis. tun uhlí ročně. S tímto způsobem nemá město Horní Jiřetín problém, pokud budou respektována potřebná ochranná pásma osídlení a hor.


Alternativy ekonomického rozvoje regionu
Důležité je podporovat v našem kraji rozvoj produkce v nových a perspektivních oborech,nikoliv pokračovat v provozování toho, co patří minulosti.
Existují smysluplné varianty –jsou zpracovány sofistikované studie na využití těžbou zničených území pro nepotravinářské zemědělství. Jedna ze studií např.počítá s obnovou tzv. „nízkého lesa“ , tedy s pěstováním původních rychlerostoucích dřevin pro účely energetického využití (na to navazují malé farmy, výrobny peletek apod.). Toto využití zničených území by umožnilo vytvořit řádově tisíce nových pracovních příležitostí (tato konkrétní studie cca 2500 nových míst). Podobných studií existuje více a všechny počítají s vytvořením řádově tisíců pracovních míst.
Tomu, aby tyto návrhy mohly být uváděny do praxe, však brání jedna závažná skutečnost. Pozemky, které dříve sloužily těžbě dnes, třeba i 40 let po ukončení těžby, vlastní záhadná „zbytková“ státní těžební společnost Palivový kombinát Ústí nad Labem, přes kterou tečou obrovské a nikým nekontrolované státní peníze do tzv. “obnovy území dotčených těžbou“ . Není pochyb, kde většina těchto peněz končí (viz. 15 ekomiliard).
Je nutno, aby se tyto pozemky vrátily obcím, městům i soukromníkům nespojeným s těžbou uhlí.

Potřeba uhlí pro teplárenství a výrobu elektrické energie
Všechny hodnověrné studie (Pačesova komise I., Pačesova komise II.,četné studie neziskových organizací aj.), ale také aktuální návrh nové Státní energetické koncepce (SEK) jasně prokazují, že uhlí ležící za limity naše země nepotřebuje. Vždyť mimo velkolom ČSA budou všechny ostatní velkolomy dolovat uhlí ještě mnoho desítek let. Studie i návrh SEK uvádějí, že potřeba uhlí klesne v následujících cca 25 letech na pouhých 30 % současné potřeby (dnes se vyrábí z uhlí více jak 50 % energií, za 20 let to bude cca 16 %).K tomu není co dodat. Budoucnost klade důraz na energetické úspory,využívání alternativních zdrojů, vyšší využití jaderné energie apod.)
Argumentace, že kvůli limitům nebude dostatek uhlí pro teplárny, je rovněž nesmyslný. Limity platí od roku 1991 a těžba ve velkolomu ČSA skončí v limitech v roce 2022.Provozovatelé tepláren tedy měli 30 let na změny technologie, úspory, jiná řešení. Opět, podle řady studií klesne poptávka velkých tepláren po uhlí na polovinu současného stavu v horizontu cca 20 let (úspory, zateplení,účinnější technologie, postupné odpojování bytových domů od centrálního zásobování, apod.).

Následky povrchové těžby a orientace regionu na těžbu a spalování uhlí
400 km2 zničené a vzhůru nohama převrácené krajiny, 110 obcí a měst zbouraných v souvislosti s těžbou, hodně přes 100 tisíc lidí vyhnaných z domovů, nejkratší průměrná délky dožití lidí v rámci ČR,nejvyšší výskyt vážných onemocnění, rozbité mezilidské vztahy, ztráta identity,mimořádně nízká míra vztahu k domovu, vysoká nezaměstnanost a obrovské množství sociálních problémů atd. Mimořádně nízká atraktivita regionu pro turistiku, ale i pro případné investory, nízká úroveň vzdělanosti populace,nezájem mladých lidí o život v regionu aj.

PRO KRAJ

 

Zpět

Novinky

V Litvínově dostaly strany podporující prolomení limitů těžby jen 22 procent hlasů

11.10.2014 19:38
Na radnici může vzniknout protiuhelná i prouhelná koalice   Litvínov, 11. října 2014 – Strany, které odmítají prolomení limitů těžby hnědého uhlí, získaly v Litvínově ve volbách 47 procent hlasů, zatímco strany otevřeně podporující plány těžebních společností jen 22 procent...

Volby v Horním Jiřetíně vyhráli odpůrci těžby

11.10.2014 18:53
V zastupitelstvu získaly jasnou většinu strany, které bojují za záchranu města    Horní Jiřetín, 11. října 2014 – Volby v Horním Jiřetíně jasně vyhráli odpůrci těžby: z celkového počtu 11 mandátů získali 7 míst (1). Pohodlně tak dokáží sestavit povolební „protiuhelnou“ koalici....

Den pro limity v Litvínově již potřetí

07.10.2014 14:00
V úterý 7. října 2014 se konal v Litvínově již třetí Den pro limity – akce nevládních ekologických organizací, zástupců samospráv, sdělovacích prostředků a aktivních lidí, kterým není lhostejný osud kraje tolik poznamenaného povrchovou těžbou uhlí, že dokáží veřejně vyjádřit podporu zachování...

Litvínovská opozice utekla před názorem občanů

12.09.2014 15:56
Vyjádření o. s. Kořeny k jednání opozičních zastupitelů na zastupitelstvu 11.9.2014 Groteskní a zároveň smutné představení předvedli na včerejším zastupitelstvu zástupci stran ČSSD, SNK-ED, TOP09 a Otevřenou radnici. Zatímco veřejně se tváří zejména ČSSD, že je pro přímou demokracii a dokonce...

Radní Litvínova referendum chtějí, teď jsou na řadě zastupitelé

08.09.2014 06:43
Litvínov – Litvínovští radní na svém posledním jednání podpořili myšlenku starosty Milana Šťovíčka, aby se v rámci říjnových komunálních voleb v Litvínově zároveň uskutečnilo referendum, při němž by obyvatelé vyjádřili svůj postoj k limitům a hazardu. Ve čtvrtek bude o referendu...

OBČANÉ LITVÍNOVA MOHOU PODPOŘIT VYPSÁNÍ REFERENDA K OTÁZCE LIMITŮ TĚŽBY A PROVOZOVÁNÍ HAZARDU

05.09.2014 09:25
Tisková zpráva přípravného výboru, 5.9.2014   Několik let trvající diskuse nad prolomením limitů těžby a přiblížení povrchového velkolomu ČSA na 500 m k Litvínovu je bezesporu stěžejní otázkou další budoucnosti Litvínova, která rezonuje na Mostecku již mnoho let. Podle jedné...

Občane, chceš referendum? V Litvínově se rozjela nová petice

02.09.2014 10:35
Litvínov – Nenápadná litvínovská hospůdka Mlsnej kocour se může zapsat do historie města, a to jako základna rozsáhlé akce, která možná v budoucnosti určí další kroky města. Právě tady se totiž zrodil nápad zorganizovat petici, jejímž cílem je ukázat politikům, že občané chtějí referendum, při...

Vavrouškovu cenu dostal bojovník proti těžbě v severních Čechách

05.06.2014 22:01
Praha - Za celoživotní ochranu životního prostředí v Severočeské hnědouhelné pánvi i záchranu zámku Jezeří dostal dnes Cenu Josefa Vavrouška soukromý zemědělec Petr Pakosta. Odborná porota ocenila také jeho aktivity pro obnovu osídlení a lesů na Krušných horách nejen na Mostecku. Pakosta ocenění...

Ministr Mládek: O limitech rozhodneme možná už příští rok

07.03.2014 17:37
Horní Jiřetín, Litvínov - Jan Mládek přijel na sever Čech na doporučení svého externího poradce. Setkal se například s litvínovským starostou Milanem Šťovíčkem. Známý odpůrce pokračování těžby ale nebyl zdaleka jediným lokálním politikem, s nímž se ministr potkal. V závěru návštěvy...

Těžbu uhlí nechceme, vzkazuje v průzkumu více než polovina Jiřetína

25.02.2014 17:54
Praha/Ústí nad Labem - Proti těžbě uhlí v Horním Jiřetíně je zásadně 57 procent obyvatel obce. Zhruba dvě třetiny očekávají, že během nejbližších deseti let budou prolomeny limity těžby uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická. Zrušení limitů by postihlo...