Unikátní studie: Spálení uhlí za limity by přineslo škody za bilion

28.02.2012 18:28

Ekolist.cz

Prolomit, nebo neprolomit ekologické limity těžby? Na uhlí, které od devadesátých let chrání vládní prohlášení, by rádi dosáhly zejména teplárny, které se bojí nedostatku levného uhlí. Je ale uhlí skutečně tak levné? Podle vědců by spálení uhlí za limity přineslo škody vyšší než bilion korun.

Prolomení těžebních limitů, které brání vytěžit část uhlí v dolech na Mostecku, nepovažuje za uzavřenou otázku například aktuální ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Nicméně současné vládní prohlášení stále na zachování limitů těžby trvá, čili otázka není v tuto chvíli rozhodně žhavá. Podle aktivistů ale v debatě o možném využití surovin za limity chybí právě informace o tom, jaké by spálení uhlí přineslo škody na zdraví lidí a na životním prostředí. „Uhlí totiž nemusí být zdaleka tak levné palivo, jak se mnozí politici a průmyslníci domnívají,“ říká Jan Rovenský z Greenpeace.

Otevřít debatu se snaží studie „Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku“. Podle ní by vytěžení blokovaného uhlí přineslo škody v celkové výši ve výši 1,334 bilionu korun. Unikátní studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy vznikla na zakázku pro organizace Greenpeace ČR a o.s. Kořeny. Nutno ovšem dodat, že ekonomická studie počítá s časovou škálou od roku 2017 do roku 2130.

Studie počítá škody, které by způsobilo uhlí spálené v kotlích a prohnané komínem, tedy škody s dopadem na nejširší veřejnost. Naopak neřeší škody způsobené samotnou těžbu, nebo náklady firem na dobývání uhlí a výrobu energie a tepla. Neřeší ani ekonomické přínosy, například zaměstnanost nebo dodávky domácího uhlí. „Je to vlastně hozená rukavice státní správě. Pokud vláda vyrábí dlouhodobé koncepce, měla by se zajímat i o veřejné náklady a nikoli jen o ty, které budou mít privátní firmy,“ říká jeden z autorů studie Vojtěch Máca. Teprve potom by si prý měl stát spočítat, zda přínosy převáží náklady.

 

Sto dvacet let

Studie se zabývala surovinami v dolech Československé armády (ČSA) a dole Bílina, které jsou ve vlastnictví firem Czech Coal a ČEZ. Za limity se nachází téměř 873 milionů tun uhlí. Podstatně více v dole ČSA, kde se v první etapě dá vytěžit 287 a v dalších etapách 486 milionu tun uhlí. Na Bílinu připadá jen 100 milionů tun uhlí. Těžit by se mohlo až do roku 2133.

 

Nejhorší období by podle studie nastalo mezi lety 2037 – 2050, kdy by se masivně těžilo v obou uhelných jámách. Pak by škody začaly klesat až do roku 2049, kdy studie počítá s vytěžením dolu Bílina.

Studie počítá tzv. externí náklady, tedy jaké škody by případné spálení uhlí přineslo veřejnosti a životnímu prostředí. Podstatná část škod, celkem 67 %, připadá na škody spojené se změnami klimatu. Ty se počítají složitou metodou přepočtem na jednu tunu emisí oxidu uhličitého podle tzv. společenských nákladů. Studie Centra pro otázky životního prostředí počítá odhadem ceny tuny v hodnotě 10 euro za tunu. Na škody způsobené klimatickými změnami připadá 888,5 miliardy korun. U nich se ale ve velké části také jedná o dopady na zdraví lidí.

Na přímé škody způsobené škodlivými látkami vypouštěnými z komínů hnědouhelných elektráren a tepláren připadá o polovinu méně peněz – 444, 8 miliardy. Přes 90 % škod připadá na způsobené zdravotní problémy. Jde zejména o předčasná úmrtí, respektive ztrátu let života, nebo chronické nemoci dýchacích cest a srdce způsobené škodlivinami. Studie pomocí modelu Evropské komise ExternE (Energy Externals) počítá, jak by se škodliviny šířily po Evropě. Externe je model, který zhruba dvacet let používá Evropské komise.

Spálení veškerého uhlí za limity by prý vedlo k celkové ztrátě 228 000 let života Evropanů, ke vzniknu 8820 nových případů chronické bronchitidy. Zvýšil by se také počet hospitalizací – o 2 064 v případech chorob srdce a o 4 417 případů respiračních nemocí. Zbylé škody jsou především dané poškozením budov, korozí stavebních materiálů ztráty zemědělské produkce nebo zhoršování stavu přírody, respektive úbytkem biodiverzity.

 

Kolik stojí budoucnost?

Dopady škod ze spáleného uhlí přepočítávají na peněžní jednotky. Na důl Bílina připadají přímé škody za celé období na 95 miliard korun, zatímco na důl ČSA jen v první etapě 375 miliard a v druhé a třetí etapě těžby 864 miliard korun.

Problém ale představuje predikování budoucnost, u ekonomů obzvlášť, pokud chtějí počítat budoucí hodnotu vyjádřenou penězi. Podle ekonomických pouček je totiž budoucnost vždy bohatší než současnost, lidé mají k dispozici více peněz, ale i jiné technologie. Díky tomu mohou být dnes nákladná opatření v budoucnosti o mnoho levnější. Pro výpočet, který váhu budoucnosti upravuje, se používá tzv. diskontní míra.

Ta zjednodušeně řečeno ukazuje, jakou hodnotu pro nás mají dnes věci, které si budeme pořizovat v budoucnu. Proto se podle ekonomů v současnosti nevyplatí investovat do zamezení škod více, než jaká je hodnota budoucí škody vypočítaná diskontní mírou. To byla také jedna z velkých kritik Sternovy zprávy, která používá nulovou diskontní míru. Ta vlastně říká, že hodnota bude stále stejná, že se nebude měnit.

Stejně tak používá nulovou diskontní míru aktuální studie Centra pro otázky životního prostředí, všechny uvedené škody jsou v cenách roku 2011. „Výběr diskontní míry by totiž byl normativní,“ vysvětluje Jan Melichar, jeden z autorů studie. Podle autorů studie by prostě od stolu museli rozhodnout jakou míru diskontování použijí. Podle Jana Rovenského autoři studie nepočítali s tím, že by rostla hodnota statků, které budou v budoucnu externalitami postiženy, stejně jako nepočítali zvyšující se cenu škod. Podle něj je ale velmi pravděpodobné, že za padesát let si lidé budou cenit zdraví podstatně více než dnes. „Nulový diskont je tak kompenzován tím, že tyto dvě veličiny se plus mínus vykrátí,“ říká Rovenský.

Aktivisté nechtějí otevírat debatu o prolomení limitů těžby. Podle nich ale ve veřejné debatě o případném prolomení limitů nebo při přípravě státních politik, jako je energetická koncepce, informace o externalitách chybí. A není to celé jen hádání z křišťálové koule, když jde o odhady na období 120 let do budoucnosti? „Státní energetická koncepce ani studie o stavu teplárenství různých vysokých škol nedávají odhady, jakým se bude vyvíjet energetika a teplárenství,“ vysvětluje Jan Melichar, jeden z autorů studie. Proto studie vychází ze současné struktury teplárenství a energetiky a současný stav předpokládá po celou dobu až do roku 2133.

Stejně tak studie nepočítá s použitím technologií jako je ukládání oxidu uhličitého pod zem (CCS), které by snížily škody způsobené na klimatu. Na druhou stranu prezentované výstupy nepočítají ani s pálením uhlí v menších provozech, které nemusí plnit tak přísné limity. Pak by škody byly zase vyšší.

Zpět

Novinky

Zeman: Rusnok nemá rozhodnout o limitech, jen připravit podklady

05.12.2013 06:49
Strategické rozhodnutí o prolomení těžebních limitů by měla učinit až nová vláda s politickým mandátem. Přechodný kabinet premiéra Jiřího Rusnoka k tomu má povinnost připravit podklady. Prohlásil to dnes prezident Miloš Zeman. Mezi "přípravné práce" prezident řadí usnadnění jednání mezi těžaři a...

Vajádření Hnutí ANO - Vláda v demisi nemá k prolomení limitů mandát

04.12.2013 17:52
Vláda Jiřího Rusnoka je vládou v demisi, která nevznikla z vůle voličů, přesto se opakovaně snaží rozhodnout o tak vážné věci, jakou je prolomení těžebních limitů hnědého uhlí. Hnutí ANO dlouhodobě deklaruje, že je proti zrušení limitů těžby a že chce fosilní paliva zachovat pro...

Rusnok: Nevím, čeho se všichni bojí, o limitech rozhodnout můžeme

03.12.2013 17:52
Vláda Jiřího Rusnoka se bude zabývat možností prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Pokračovat bude dál i v práci na změnách energetické koncepce Česka. Žádali o to zástupci zaměstnavatelů a odbory. Tripartita jednala i o situaci ve zdravotnictví či o školské novele. Podle šéfa ČSSD Bohuslava...

Rusnok si postavil hlavu. Chce, aby o prolomení limitů rozhodla jeho vláda v demisi

03.12.2013 17:49
Vláda v demisi se bude zabývat možností prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí. Přestože pravděpodobný nový premiér Bohuslav Sobotka žádal prezidenta Miloše Zemana, aby tlačil na odložení zásadního rozhodnutí, premiér v demisi Jiří Rusnok trvá na svém. Vláda Jiřího Rusnoka se bude zabývat možností...

Hornické odbory vyzvaly vládu, aby prolomila těžební limity

30.11.2013 15:42
Český rozhlas Sever   Hornické odbory vyzvaly parlament a vládu, aby prolomily těžební limity hnědého uhlí na Mostecku. Vláda by tak podle hornických odborů měla zrušit vládní usnesení z roku 1991, které před rozšířením těžby uhlí chrání hlavně Horní Jiřetín, Černice a část Litvínova....

Český stát ani Czech Coal Services nemají nárok na odškodnění v kauze MUS

29.11.2013 15:57
Podle švýcarského soudu nemají Česká republika ani Czech Coal Services nárok na odškodnění v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Plyne to z pátečního zdůvodnění verdiktu. Náhrady se mohou domáhat v občanskoprávním sporu. Soud ve švýcarské Bellinzoně oznámil rozhodnutí o více než 600 miliónech...

Sobotka požádal Zemana, ať „jeho“ vláda už nedělá zásadní rozhodnutí

28.11.2013 15:51
Kandidát na premiéra Bohuslav Sobotka požádal prezidenta Miloše Zemana, aby vláda Jiřího Rusnoka, kterou instaloval, už nedělala žádná "zásadní, strategická, dlouhodobá" rozhodnutí. Sobotka to řekl po návštěvě na zámku v Lánech u prezidenta. Jako příklad uvedl limity těžby hnědého uhlí. Rusnok...

Dvacet minut Radiožurnálu: Zásadní odpor proti prolomení těžebních limitů jsem nezaznamenal, říká Jaromír Franta

28.11.2013 15:39
Předseda oborů Czech Coal v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.   Přehrajte si celý příspěvek Obyvatelé Horního Jiřetína jsou v pohotovosti. Vláda v demisi vážně zvažuje, že by zrušila limity pro těžbu hnědého uhlí na Mostecku. Premiér Jiří Rusnok je označil za vyčpělé a...

Události, komentáře

27.11.2013 15:37
Duel starosty Litvínova Milana Šťovíčka a předsedy odborů Czech Coal Jaromíra Franty

Lidé v Ústí demonstrovali proti i pro prolomení limitů

27.11.2013 15:34
Zhruba stovka lidí protestujících proti plánům a snahám o prolomení těžebních limitů se ve středu odpoledne sešla před Krajským úřadem v Ústí nad Labem. Naproti přes silnici k domu kultury dorazil zhruba stejný počet horníků a odborářů z Mostu, kteří naopak prolomení limitů požadovali. Obě strany...