Územní ekologické limity těžby v SHP - „evergreen“ českých vlád od roku 1991

04.03.2011 10:06

Autor: Ing. Arch. Martin Říha, Společnost pro trvale udržitelný rozvoj

Když došlo koncem 80. let minulého století k prvním výrazným sesuvům jižních svahů Krušných hor pod Jánským vrchem západně od zámku Jezeří, začali ekologové i ochránci památek ve státní správě i mimo ni poprvé bít na poplach. Varovali, že bude-li pokračovat povrchová těžba Velkolomu Čs. armády v odlehčování paty svahů dotěžováním až k výchozu sloje směrem na východ k Černicím a Hornímu Jiřetínu, ohrozí to nejen stabilitu zámku Jezeří s arboretem a svahů na východ od něj, ale odvodněním i bučiny, tvořící důležitou součást územního systému ekologické stability a biodiverzity zdejší krajiny, vodní režim pod horami, poslední zachovalé osídlení a torza původní krajiny. Tyto impulzy byly natolik silné, že se jimi začaly zabývat krajské i celostátní stranické a vládní orgány, jinak k takovým aktivitám odmítavé. Díky tomu se už před rokem 1989 poprvé začaly přehodnocovat plány těžařů a bylo rozhodnuto o zachování ochranného pilíře pod Jezeřím a arboretem, což byl do té doby nevídaný úspěch stejně, jako v téže době odpis zásob uhlí pod městem Duchcovem, snímající Damoklův meč těžby z historického města s Valdštejnským zámkem a torza zámecké zahrady. Bez ohledu na tyto dílčí úspěchy zaniklo jen v SHP na stovku obcí a celé desítky, ne-li stovky kilometrů čtverečních krajiny - polí, lesů, vodních toků a ploch i solitérních památek v krajině. Malebný kraj se tak v průběhu 60.–80. let minulého století stal těžce postiženým územím nejen po stránce životního prostředí, ale postupně i po stránce ekonomické a sociální. Lidé se dožívali kratšího věku, byli více nemocní, zpožďoval se vývoj dětí, vzdělanější lidé začali z kraje utíkat. Bylo zřejmé, že se zde musí praxe využívání území a jeho přírodních i lidských zdrojů radikálně změnit, protože pokračování v trendu předlistopadové éry bylo neudržitelné.

Logickým pokračováním po Listopadu 1989 bylo úsilí nově vzniklých ústředních orgánů péče o životní prostředí – tedy Federálního výboru pro životní prostředí ČSFR vedeného Ing. Josefem Vavrouškem, CSc. a Ministerstva životního prostředí ČR, vedeného RNDr. Bedřichem Moldanem, CSc. a po něm Ing. Ivanem Dejmalem, potvrdit změnu trendu a tyto přírodní i kulturní hodnoty napříště trvale uchránit. Stalo se tak přijetím Programu ozdravění Severočeského kraje, schváleného federální i českou vládou, a navazujícím vyhlášením Územních ekologických limitů těžby v SHP počátkem 90. let českou vládou.

Tento vývoj se od počátku nelíbil těžařům, zvyklým z minula, že těžba byla vždy prohlašována za veřejný zájem, kterému musí ustoupit vše. Ačkoliv horní zákon i tehdy obsahoval ustanovení, že jiné veřejné zájmy, včetně kulturních či ochrany přírody mohou v odůvodněných případech převážit, nebyla tato ustanovení prakticky uplatňována ani u památek, ani u zvlášť chráněných území přírody, tím méně v ostatním „nechráněném“ území. Od vyhlášení územních ekologických limitů těžby jsou jako překážka další těžby opakovaně napadány a zpochybňovány tu právními nástupci původních státních těžařských společností, tu Ministerstvem průmyslu a obchodu, Českým báňským úřadem, tu Krajským úřadem Ústeckého kraje, jindy některými politickými stranami. Jsou ale také houževnatě bráněny občany potencionálně dotčených měst a obcí, ekology, nevládními environmentálními organizacemi a zatím naštěstí opakovaně i vládami ČR. Poprvé při projednávání Státní energetické koncepce z přelomu let 2003–2004, kdy na základě záporného stanoviska MŽP k SEA této koncepce bylo odmítnuto v ní navržené prolomení limitů vládou premiéra Špidly. Vzhledem k účasti Strany zelených ve vládní koalici byly chráněny dokonce i za vlád premiéra Topolánka. Pokusy o prolomení neuspěly ani za úřednické vlády premiéra Fishera, byť jeho postoj byl poněkud nečitelný a vzbuzoval obavy. Dnešní vláda premiéra Nečase si dala úsilí o zachování územních ekologických limitů těžby a ochranu sídel i krajiny před postupem těžby v SHP dokonce do programového prohlášení vlády. Jenže jak je zřejmé z balónků vypouštěných do hromadných sdělovacích prostředků, někteří ministři, naposledy ministr Kocourek v Lidových novinách, to stále zkoušejí, jakoby pro ně programové prohlášení současné vládní koalice neplatilo. Jednou pod záminkou zvýšení konkurenceschopnosti našeho hospodářství, podruhé soběstačnosti v energetických surovinách, potřetí z obav z vysoké nezaměstnanosti, pokud těžba na limitech opravdu skončí, počtvrté pro údajný budoucí deficit uhlí pro naše teplárenství – zkoušejí to prostě oťukávat ze všech stran a zkoumají, co lidé a jejich nervy v ohrožených obcích vydrží. Umně při tom zatajují, že k podstatnému snížení výroby elektřiny i tepla spalováním uhlí nás donutí tlak na snížení emisí COdo atmosféry, že pro uhlí jako chemickou surovinu se v budoucnu dá najít daleko výhodnější způsoby užití, než je „prohnat komínem“ s energetickou účinností pouhých cca 40 % jeho potenciálu, že přinejmenším ještě pro ohřev teplé užitkové vody je obrovský nevyužitý potenciál ve slunečních ohřívačích na střechách domů, že v teplárenství se dosud vzhledem ke stavu topidel, rozvodů tepla i bídných tepelně-akumulačních a tepelně-isolačních vlastností plášťů budov nehorázně plýtvá a daly by se ušetřit desítky procent spotřeby energie, kdyby se tomu věnovala potřebná veřejná podpora namísto tlaku na prolomení limitů těžby.

 

Soudným lidem proto nezbývá, než panu ministru Kocourkovi připomenout, že i pro něj platí programové prohlášení vlády, jejíž je členem, jako závazek, díky kterému získala důvěru Poslanecké sněmovny Parlamentu a podmínečně (a bude-li víc dbát zájmů soukromých těžařů, než obyvatel nejen Podkrušnohoří dočasně) i veřejnosti.

 

Zpět

Novinky

Na Mostecku se propadlo důlní rypadlo, nejspíš do starého dolu

16.01.2014 22:24
V hnědouhelném povrchovém lomu ČSA u Mostu se propadlo důlní rypadlo. Půda pod ním se nejspíš probořila do historického dolu. Těžební stroj KU300 tak uvázl v prohlubni. Událostí se zabývá báňský úřad.   Nehoda se stala v úterý kolem sedmé večer. "Rypadlo se v geologicky náročném terénu...

Jan Dienstl sám nikoho nevyhání – nastrkuje stát

13.01.2014 19:18
Ing. arch. Martin Říha V MF Dnes ze čtvrtka 9. ledna 2014 se v rubrice „Byznys rozhovor“ objevil článek Jiřího Štického a Pavla P. Novotného s výmluvným titulkem „Sám nikoho nevyháním“. Jan Dienstel v rozhovoru s oběma redaktory jako jeden z velkých podílníků (30 %)...

Město Horní Jiřetín čekají další léta nejistoty

10.01.2014 19:19
Severní Čechy – Rozhovor se spolumajitelem těžební firmy Severní energetická, Janem Dienstlem: „Zisk z těžby tvoří téměř polovinu jiřetínského rozpočtu".       Bude se v severních Čechách těžit hnědé uhlí za limity? Na sklonku minulého roku žhavé téma. Vláda Jiřího...

Sám nikoho nevyháním

09.01.2014 19:14
Jan Dienstl (43) Narodil se v Ústí nad Labem, kde má stále trvalé bydliště. Žije však v Třebívlicích. Vystudoval Strojní fakultu ČVUT v Praze. V 90. letech pracoval jako finanční ředitel investiční skupiny Motoinvest Pavla Tykače. Ta ovládala např. CS Fondy, z nichž se později ztratilo 1,3 miliardy...

Číslo týdne: 8000. Tolik pracovních míst chrání limity těžby uhlí

18.12.2013 18:20
Ústecký kraj udrží a získá zachováním limitů devětkrát víc pracovních míst, než poskytuje sporný Důl ČSA. Pokud by byly prolomeny limity těžby uhlí na Dole ČSA, zanikne 800 pracovních míst Horním Jiřetíně a až 5 000 v chemičce Unipetrol a nevznikne žádné nové. Zato splní-li budoucí...

Vítáme rozhodnutí premiéra Rusnoka neprolomit limity těžby na Mostecku

13.12.2013 16:53
Společná tisková zpráva občanských sdružení Kořeny a Litvínov občanům  ze dne 13.12. 2013   Předseda vlády v demisi, Jiří Rusnok, včera sdělil, že se jeho vláda nebude zabývat limity těžby uhlí, ačkoliv několik minulých týdnů naznačoval, že se právě toto chystá těsně před koncem...

Starosta Litvínova: Rusnok nám slíbil, že limity už řešit nebude

12.12.2013 21:55
Praha - Starostové obcí z Litvínovska se bojí o budoucnost. Tíží je otázka neustále skloňovaného prolomení těžebních limitů, které by podle nich ohrozilo Horní Jiřetín a okraj Litvínova. Na setkání s premiérem Jiřím Rusnokem dostali příslib, že současná vláda v demisi už na limity sahat nebude....

Rusnokova vláda už neprojedná těžební limity

12.12.2013 21:53
Litvínov - Současná vláda se k prolomení limitů těžby uhlí už nebude vyjadřovat. Po jednání s premiérem Jiřím Rusnokem to řekl starosta Litvínova Milan Šťovíček.   Téma těžebních limitů přitom vláda probírala ještě minulý víkend. "Budeme se tím ještě zabývat, považujeme to za věc, která...

Rusnokova vláda už prolomení těžebních limitů řešit nebude

12.12.2013 21:51
Rozhodnutí o limitech těžby hnědého uhlí na Mostecku se odkládá. Kabinet v demisi o tom už jednat nebude. Po schůzce na vládě o tom informovali jak starostové ohrožených obcí, tak mluvčí předsedy vlády v demisi Jiřího Rusnoka. Ten respektuje nové poslance, kteří kabinet vyzvali, aby o prolomení...

Neberte nám domovy, píší Litvínovští Rusnokovi kvůli těžebním limitům

12.12.2013 21:48
Sdružení Litvínov občanům poslalo premiérovi v demisi Jiřímu Rusnokovi dopis, aby přestal s přípravami na prolomení těžebních limitů. Obyvatelé města i obcí v okolí se bojí, že nikým nezvolený kabinet udělá rozhodnutí, které už další vláda nebude moci zvrátit. Rusnok se ve čtvrtek sejde se...