Vesnice mají padnout kvůli vývozu elektřiny z Česka

11.02.2010 22:01

Aktuálně.cz, Pavel Baroch

Praha - Kvůli vývozu české elektřiny do zahraničí se musí vykutat hnědé uhlí, které odpovídá roční těžbě velkolomu ČSA v severozápadních Čechách.

Vyplývá to z propočtů ekologického Hnutí Duha pro Aktuálně.cz.

Tenčící se zásoby "hnědého zlata" jsou přitom důvodem toho, proč těžaři a někteří politici včetně předsedy ČSSD Jiřího Paroubka chtějí prolomit těžební limity a zbourat Horní Jiřetín a Černice.

Čtěte dále

Obce by před rypadly těžebních stromů měla více ochránit novela horního zákona, kterou ovšem vláda Jana Fischera stáhla z parlamentu, za což si vysloužila ostrou kritiku exministra životního prostředí Martina Bursíka.

Pět milionů tun uhlí letí dráty do ciziny

Ekologické Hnutí Duha vypočítalo, že se v posledních letech v průměru vyvezla každý rok elektřina, která odpovídá proudu vyrobeného z 8,5 milionů tun hnědého uhlí.

Jenže z hnědého uhlí se v Česku vyrobí jen asi 60 procent elektrické energie, zbytek připadá na jaderné elektrárny, velké vodní elektrárny a další zdroje.

Po odečtení "neuhelných" elektráren se vyváží každý rok elektřina získaná spálením zhruba pěti milionů tun hnědého uhlí. To přibližně odpovídá roční těžbě v lomu ČSA, který sousedí s ohroženými obcemi Horní Jiřetín a Černice.

Tošovský chce vyvážet dál

Ministr průmyslu Vladimír Tošovský přitom v návrhu nové Státní energetické koncepce počítá s tím, že export české elektřiny bude pokračovat i v následujících letech, i když z hnědého uhlí by se mělo vyrábět stále méně energie.

"Koncepce nepůsobí dojmem, že by měla řešit hrozící nedostatek paliv," poznamenaly ve společném stanovisku ekologické organizace Hnutí Duha, Centrum pro dopravu a energetiku, Greenpeace a Calla.

Čtěte dále

 

Podle ministra Tošovského má mírný nadbytek energie sloužit i jako "polštář" pro případné krize. Tošovský počítá i s uhlím za těžebními limity, které by podle jeho představ měl kabinet po téměř dvaceti letech zrušit.

"Naše společnost prodává elektřinu  téměř stoprocentně na českém trhu. Kam ji obchodníci umístí, případně znovu přeprodají, je něco, co nijak neovlivníme," řekla Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Uhlí za limity pro teplárny

Ministerstvo průmyslu zároveň varovalo, že už za několik let bude chybět palivo pro teplárny, pokud se hranice těžby v severozápadních Čechách nezruší.

Podle analýzy čtyř zmiňovaných ekologických organizací se v teplárnách spálí 8,2 milionů tun uhlí ročně. Pro připomenutí: Z Česka se exportuje elektřina z asi pěti milionů tun uhlí.

"Je ale pravda, že teplárny požadují uhlí s vyšší výhřevností, kvalitnější," řekl Aktuálně.cz Martin Sedlák z Hnutí Duha. Takové uhlí je kromě povrchového dolu ČSA i ve velkolomu Bílina, kde těží Severočeské doly ve vlastnictví státem kontrolovaného ČEZu.

Ekologická sdružení proto navrhují, aby se uhlí pro teplárny bralo z Bíliny, kde jsou zásoby až do roku 2030. Do té doby je možné všechny české domy zateplit a získat i dostatek tepelné energie pro domácnosti z obnovitelných zdrojů.

 

Vláda v duchu nejlepších marxistických tradic

Matěj Spurný, blog.aktuálně.cz

Řada měst a obcí našeho kraje, které leží na uhelných vrstvách bude v dohledné době přesídlena, aby bylo umožněno velkorysé povrchové dobývání uhlí. Již pětiletka změní částečně tvářnost kraje. Prvním městem, které bude přesídleno, jsou Ervěnice. S výstavbou nového města bude započato již letos... Také přesídlení rolníků bude provedeno tak, aby rolníci nebyli nijak existenčně poškozeni.
Sever, týdeník KSČ pro severočeské pohraničí, leden 1948


Je zcela evidentní a žádná seriózní studie to dosud nevyvrátila, že se česká energetika bez uhlí neobejde... Jedinou skutečnou a zcela dostatečnou bariérou pro těžbu je přitom odpor místních obyvatel, kteří odmítnou prodat své domy a pozemky dolům... Ten v poslední době povážlivě slábne a poměrně dost lidí je ochotných kývnout na návrh slušného balíčku bankovek za jejich dům v nikterak atraktivní lokalitě.
Pavel Páral, Mladá fronta DNES, leden 2010

To, co bylo krátce po roce 1989 zcela nepředstavitelné, se v Česku na prahu druhé dekády 21. století stává skutečností. Limity těžby, které po revoluci zastavily dlouholetou devastaci severočeské krajiny a měly být signálem pro změnu orientace energetického průmyslu, jsou vážně zpochybněny. Vracíme se tak hluboko do minulosti – a ne právě do její neslavnější éry.

Skutečnosti jsou všeobecně známé: Fischerova vláda shodila ze stolu Stranou zelených prosazovaný a předchozí exekutivou doporučený horní zákon, který by umožnil zahájit nezvratný odpis zásob pod dosud existujícími podkrušnohorskými obcemi. Zároveň vláda – v souladu se zájmy energetické lobby – vyvíjí permanentní tlak na ministra životního prostředí, aby schválil pro ČEZ výhodnější variantu rekonstrukce elektrárny Prunéřov. Takovou, po níž bude nadále třeba jednoho z největších světových producentů CO2 krmit zbytečně velkým množstvím nekvalitního hnědého uhlí. Parlamentem v současné době projednávané snížení produkce CO2 během příštích desetiletí je ve vážném ohrožení.

Že uhelná lobby usiluje o pokračování těžby i likvidaci dalších obcí, je pochopitelné. Strašit přitom občany, že v opačném případě zmrznou, je, pravda, trochu nevkusné. Alternativy k uhlí totiž samozřejmě existují. Realistické návrhy, jak vyjít s uhlím těženým v rámci dnešních limitů, vycházejí ze závěrečné zprávy Pačesovy komise, expertních analýz českých energetických konzultačních firem a prestižního Wuppertalského ústavu pro klima, prostředí a energii. Děsit lidi nedozírnými následky zastavení těžby ovšem tradičně patří k těžařské propagandě, takže navzdory své nepřiměřenosti tato argumentace nepřekvapuje.

Na první pohled ale zarazí, že ještě před pár lety nepředstavitelný návrat k plošné devastaci krajiny a destrukci obcí prosazuje i úřednická vláda, aniž by proti tomu něco namítaly obě velké strany. Tento přístup se pak, což je asi vůbec nejhorší, začíná šířit i do médií; s cílem přesvědčit neinformované, že jde o nezvratnou a svrchovaně racionální záležitost.

Někteří komentátoři „seriózních“ listů píší o rozšiřování těžby jako o „šanci“ a zcela v duchu citovaného článku z Mladé fronty většinou za jediné relevantní hledisko pokládají souhlas či odpor místních komunit. Každý, kdo alespoň koutkem oka sleduje dlouholetou snahu společnosti Czech Coal rozložit dosud fungující komunitu v Horním Jiřetíně a nerovný boj místních patriotů proti mnohokrát silnějšímu soupeři, ví, že jde o mimořádně cynickou argumentaci.

Jako historik jsem v severních Čechách několik měsíců sbíral rozhovory s pamětníky, kteří museli za minulého režimu opustit likvidované obce. Vím, jak vypadají sídliště plná lidí, kteří už nikde nemohou být skutečně doma, protože vesnice a města, s nimiž byli bytostně spjati, dávno zmizela pod velkorypadly. A vím také, jak pěkné je vracet se odtud do míst jako je Horní Jiřetín ; do obcí, které dosud žijí relativně normálním životem, kde najdeme starousedlíky a kde se lidé znají. Také proto mě trápí otázka, proč řada lidí ovlivňujících veřejné dění a nastavení společnosti čím dál tím víc přejímá argumentaci energetického průmyslu, jehož kapitánům nejde o nic jiného než o jejich vlastní zisk.

Na politické i mediální úrovni to celé vypadá jako podivuhodný návrat těch nejméně přitažlivých praktik předlistopadové minulosti, v rovině myšlení se ale evidentně jedná spíše o nepřerušenou kontinuitu.

Marxistický přístup ke společnosti a jejímu životnímu prostředí, nebo spíše jeho vulgární varianta, bere v úvahu pouze aktuální ekonomické a sociální souvislosti, vše ostatní pak považuje za druhotnou nadstavbu. Zvyšování produkce tak ve jménu blaha lidu nutně musí ustoupit „nepodstatným“ záležitostem jako jsou třeba stovky let kultivovaná krajina, kulturní dědictví nebo fungující pospolitost.

V tomto myšlení byli vychováni nejen současní šéfové ČEZu a těžařských společností, ale také dnešní politické elity. Všichni společně zřejmě upřímně věří, že cena uhlí je větší než hodnota kultury či přírody a že vydolovanou krajinu je možné zase poskládat zpátky jako stavebnici.

Těžba v severních Čechách dříve či později skončí. Česká republika tak bude muset přeorientovat svoji energetickou politiku. Budeme muset zateplovat, šetřit a využívat alternativní zdroje. Stejně jako řada států, které žádné uhlí nemají. Otázka je jenom, jak dlouho se ještě bude prodlužovat agónie současného sebezničujícího přístupu. Čím déle to bude trvat, o to větší kus historické kulturní krajiny ztratíme. A o to náročnější také bude nutná proměna dosud na těžbě z velké části závislé severočeské společnosti.

PS: Kdo se chce podívat na to, co také muselo ustoupit těžbě uhlí, "bez níž se neobejdeme", a jak probíhá "odstraňování starého a nepotřebného", má řadu příležitostí. Například ZDE

Zpět

Novinky

V Litvínově dostaly strany podporující prolomení limitů těžby jen 22 procent hlasů

11.10.2014 19:38
Na radnici může vzniknout protiuhelná i prouhelná koalice   Litvínov, 11. října 2014 – Strany, které odmítají prolomení limitů těžby hnědého uhlí, získaly v Litvínově ve volbách 47 procent hlasů, zatímco strany otevřeně podporující plány těžebních společností jen 22 procent...

Volby v Horním Jiřetíně vyhráli odpůrci těžby

11.10.2014 18:53
V zastupitelstvu získaly jasnou většinu strany, které bojují za záchranu města    Horní Jiřetín, 11. října 2014 – Volby v Horním Jiřetíně jasně vyhráli odpůrci těžby: z celkového počtu 11 mandátů získali 7 míst (1). Pohodlně tak dokáží sestavit povolební „protiuhelnou“ koalici....

Den pro limity v Litvínově již potřetí

07.10.2014 14:00
V úterý 7. října 2014 se konal v Litvínově již třetí Den pro limity – akce nevládních ekologických organizací, zástupců samospráv, sdělovacích prostředků a aktivních lidí, kterým není lhostejný osud kraje tolik poznamenaného povrchovou těžbou uhlí, že dokáží veřejně vyjádřit podporu zachování...

Litvínovská opozice utekla před názorem občanů

12.09.2014 15:56
Vyjádření o. s. Kořeny k jednání opozičních zastupitelů na zastupitelstvu 11.9.2014 Groteskní a zároveň smutné představení předvedli na včerejším zastupitelstvu zástupci stran ČSSD, SNK-ED, TOP09 a Otevřenou radnici. Zatímco veřejně se tváří zejména ČSSD, že je pro přímou demokracii a dokonce...

Radní Litvínova referendum chtějí, teď jsou na řadě zastupitelé

08.09.2014 06:43
Litvínov – Litvínovští radní na svém posledním jednání podpořili myšlenku starosty Milana Šťovíčka, aby se v rámci říjnových komunálních voleb v Litvínově zároveň uskutečnilo referendum, při němž by obyvatelé vyjádřili svůj postoj k limitům a hazardu. Ve čtvrtek bude o referendu...

OBČANÉ LITVÍNOVA MOHOU PODPOŘIT VYPSÁNÍ REFERENDA K OTÁZCE LIMITŮ TĚŽBY A PROVOZOVÁNÍ HAZARDU

05.09.2014 09:25
Tisková zpráva přípravného výboru, 5.9.2014   Několik let trvající diskuse nad prolomením limitů těžby a přiblížení povrchového velkolomu ČSA na 500 m k Litvínovu je bezesporu stěžejní otázkou další budoucnosti Litvínova, která rezonuje na Mostecku již mnoho let. Podle jedné...

Občane, chceš referendum? V Litvínově se rozjela nová petice

02.09.2014 10:35
Litvínov – Nenápadná litvínovská hospůdka Mlsnej kocour se může zapsat do historie města, a to jako základna rozsáhlé akce, která možná v budoucnosti určí další kroky města. Právě tady se totiž zrodil nápad zorganizovat petici, jejímž cílem je ukázat politikům, že občané chtějí referendum, při...

Vavrouškovu cenu dostal bojovník proti těžbě v severních Čechách

05.06.2014 22:01
Praha - Za celoživotní ochranu životního prostředí v Severočeské hnědouhelné pánvi i záchranu zámku Jezeří dostal dnes Cenu Josefa Vavrouška soukromý zemědělec Petr Pakosta. Odborná porota ocenila také jeho aktivity pro obnovu osídlení a lesů na Krušných horách nejen na Mostecku. Pakosta ocenění...

Ministr Mládek: O limitech rozhodneme možná už příští rok

07.03.2014 17:37
Horní Jiřetín, Litvínov - Jan Mládek přijel na sever Čech na doporučení svého externího poradce. Setkal se například s litvínovským starostou Milanem Šťovíčkem. Známý odpůrce pokračování těžby ale nebyl zdaleka jediným lokálním politikem, s nímž se ministr potkal. V závěru návštěvy...

Těžbu uhlí nechceme, vzkazuje v průzkumu více než polovina Jiřetína

25.02.2014 17:54
Praha/Ústí nad Labem - Proti těžbě uhlí v Horním Jiřetíně je zásadně 57 procent obyvatel obce. Zhruba dvě třetiny očekávají, že během nejbližších deseti let budou prolomeny limity těžby uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická. Zrušení limitů by postihlo...