Vesnice mají padnout kvůli vývozu elektřiny z Česka

11.02.2010 22:01

Aktuálně.cz, Pavel Baroch

Praha - Kvůli vývozu české elektřiny do zahraničí se musí vykutat hnědé uhlí, které odpovídá roční těžbě velkolomu ČSA v severozápadních Čechách.

Vyplývá to z propočtů ekologického Hnutí Duha pro Aktuálně.cz.

Tenčící se zásoby "hnědého zlata" jsou přitom důvodem toho, proč těžaři a někteří politici včetně předsedy ČSSD Jiřího Paroubka chtějí prolomit těžební limity a zbourat Horní Jiřetín a Černice.

Čtěte dále

Obce by před rypadly těžebních stromů měla více ochránit novela horního zákona, kterou ovšem vláda Jana Fischera stáhla z parlamentu, za což si vysloužila ostrou kritiku exministra životního prostředí Martina Bursíka.

Pět milionů tun uhlí letí dráty do ciziny

Ekologické Hnutí Duha vypočítalo, že se v posledních letech v průměru vyvezla každý rok elektřina, která odpovídá proudu vyrobeného z 8,5 milionů tun hnědého uhlí.

Jenže z hnědého uhlí se v Česku vyrobí jen asi 60 procent elektrické energie, zbytek připadá na jaderné elektrárny, velké vodní elektrárny a další zdroje.

Po odečtení "neuhelných" elektráren se vyváží každý rok elektřina získaná spálením zhruba pěti milionů tun hnědého uhlí. To přibližně odpovídá roční těžbě v lomu ČSA, který sousedí s ohroženými obcemi Horní Jiřetín a Černice.

Tošovský chce vyvážet dál

Ministr průmyslu Vladimír Tošovský přitom v návrhu nové Státní energetické koncepce počítá s tím, že export české elektřiny bude pokračovat i v následujících letech, i když z hnědého uhlí by se mělo vyrábět stále méně energie.

"Koncepce nepůsobí dojmem, že by měla řešit hrozící nedostatek paliv," poznamenaly ve společném stanovisku ekologické organizace Hnutí Duha, Centrum pro dopravu a energetiku, Greenpeace a Calla.

Čtěte dále

 

Podle ministra Tošovského má mírný nadbytek energie sloužit i jako "polštář" pro případné krize. Tošovský počítá i s uhlím za těžebními limity, které by podle jeho představ měl kabinet po téměř dvaceti letech zrušit.

"Naše společnost prodává elektřinu  téměř stoprocentně na českém trhu. Kam ji obchodníci umístí, případně znovu přeprodají, je něco, co nijak neovlivníme," řekla Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Uhlí za limity pro teplárny

Ministerstvo průmyslu zároveň varovalo, že už za několik let bude chybět palivo pro teplárny, pokud se hranice těžby v severozápadních Čechách nezruší.

Podle analýzy čtyř zmiňovaných ekologických organizací se v teplárnách spálí 8,2 milionů tun uhlí ročně. Pro připomenutí: Z Česka se exportuje elektřina z asi pěti milionů tun uhlí.

"Je ale pravda, že teplárny požadují uhlí s vyšší výhřevností, kvalitnější," řekl Aktuálně.cz Martin Sedlák z Hnutí Duha. Takové uhlí je kromě povrchového dolu ČSA i ve velkolomu Bílina, kde těží Severočeské doly ve vlastnictví státem kontrolovaného ČEZu.

Ekologická sdružení proto navrhují, aby se uhlí pro teplárny bralo z Bíliny, kde jsou zásoby až do roku 2030. Do té doby je možné všechny české domy zateplit a získat i dostatek tepelné energie pro domácnosti z obnovitelných zdrojů.

 

Vláda v duchu nejlepších marxistických tradic

Matěj Spurný, blog.aktuálně.cz

Řada měst a obcí našeho kraje, které leží na uhelných vrstvách bude v dohledné době přesídlena, aby bylo umožněno velkorysé povrchové dobývání uhlí. Již pětiletka změní částečně tvářnost kraje. Prvním městem, které bude přesídleno, jsou Ervěnice. S výstavbou nového města bude započato již letos... Také přesídlení rolníků bude provedeno tak, aby rolníci nebyli nijak existenčně poškozeni.
Sever, týdeník KSČ pro severočeské pohraničí, leden 1948


Je zcela evidentní a žádná seriózní studie to dosud nevyvrátila, že se česká energetika bez uhlí neobejde... Jedinou skutečnou a zcela dostatečnou bariérou pro těžbu je přitom odpor místních obyvatel, kteří odmítnou prodat své domy a pozemky dolům... Ten v poslední době povážlivě slábne a poměrně dost lidí je ochotných kývnout na návrh slušného balíčku bankovek za jejich dům v nikterak atraktivní lokalitě.
Pavel Páral, Mladá fronta DNES, leden 2010

To, co bylo krátce po roce 1989 zcela nepředstavitelné, se v Česku na prahu druhé dekády 21. století stává skutečností. Limity těžby, které po revoluci zastavily dlouholetou devastaci severočeské krajiny a měly být signálem pro změnu orientace energetického průmyslu, jsou vážně zpochybněny. Vracíme se tak hluboko do minulosti – a ne právě do její neslavnější éry.

Skutečnosti jsou všeobecně známé: Fischerova vláda shodila ze stolu Stranou zelených prosazovaný a předchozí exekutivou doporučený horní zákon, který by umožnil zahájit nezvratný odpis zásob pod dosud existujícími podkrušnohorskými obcemi. Zároveň vláda – v souladu se zájmy energetické lobby – vyvíjí permanentní tlak na ministra životního prostředí, aby schválil pro ČEZ výhodnější variantu rekonstrukce elektrárny Prunéřov. Takovou, po níž bude nadále třeba jednoho z největších světových producentů CO2 krmit zbytečně velkým množstvím nekvalitního hnědého uhlí. Parlamentem v současné době projednávané snížení produkce CO2 během příštích desetiletí je ve vážném ohrožení.

Že uhelná lobby usiluje o pokračování těžby i likvidaci dalších obcí, je pochopitelné. Strašit přitom občany, že v opačném případě zmrznou, je, pravda, trochu nevkusné. Alternativy k uhlí totiž samozřejmě existují. Realistické návrhy, jak vyjít s uhlím těženým v rámci dnešních limitů, vycházejí ze závěrečné zprávy Pačesovy komise, expertních analýz českých energetických konzultačních firem a prestižního Wuppertalského ústavu pro klima, prostředí a energii. Děsit lidi nedozírnými následky zastavení těžby ovšem tradičně patří k těžařské propagandě, takže navzdory své nepřiměřenosti tato argumentace nepřekvapuje.

Na první pohled ale zarazí, že ještě před pár lety nepředstavitelný návrat k plošné devastaci krajiny a destrukci obcí prosazuje i úřednická vláda, aniž by proti tomu něco namítaly obě velké strany. Tento přístup se pak, což je asi vůbec nejhorší, začíná šířit i do médií; s cílem přesvědčit neinformované, že jde o nezvratnou a svrchovaně racionální záležitost.

Někteří komentátoři „seriózních“ listů píší o rozšiřování těžby jako o „šanci“ a zcela v duchu citovaného článku z Mladé fronty většinou za jediné relevantní hledisko pokládají souhlas či odpor místních komunit. Každý, kdo alespoň koutkem oka sleduje dlouholetou snahu společnosti Czech Coal rozložit dosud fungující komunitu v Horním Jiřetíně a nerovný boj místních patriotů proti mnohokrát silnějšímu soupeři, ví, že jde o mimořádně cynickou argumentaci.

Jako historik jsem v severních Čechách několik měsíců sbíral rozhovory s pamětníky, kteří museli za minulého režimu opustit likvidované obce. Vím, jak vypadají sídliště plná lidí, kteří už nikde nemohou být skutečně doma, protože vesnice a města, s nimiž byli bytostně spjati, dávno zmizela pod velkorypadly. A vím také, jak pěkné je vracet se odtud do míst jako je Horní Jiřetín ; do obcí, které dosud žijí relativně normálním životem, kde najdeme starousedlíky a kde se lidé znají. Také proto mě trápí otázka, proč řada lidí ovlivňujících veřejné dění a nastavení společnosti čím dál tím víc přejímá argumentaci energetického průmyslu, jehož kapitánům nejde o nic jiného než o jejich vlastní zisk.

Na politické i mediální úrovni to celé vypadá jako podivuhodný návrat těch nejméně přitažlivých praktik předlistopadové minulosti, v rovině myšlení se ale evidentně jedná spíše o nepřerušenou kontinuitu.

Marxistický přístup ke společnosti a jejímu životnímu prostředí, nebo spíše jeho vulgární varianta, bere v úvahu pouze aktuální ekonomické a sociální souvislosti, vše ostatní pak považuje za druhotnou nadstavbu. Zvyšování produkce tak ve jménu blaha lidu nutně musí ustoupit „nepodstatným“ záležitostem jako jsou třeba stovky let kultivovaná krajina, kulturní dědictví nebo fungující pospolitost.

V tomto myšlení byli vychováni nejen současní šéfové ČEZu a těžařských společností, ale také dnešní politické elity. Všichni společně zřejmě upřímně věří, že cena uhlí je větší než hodnota kultury či přírody a že vydolovanou krajinu je možné zase poskládat zpátky jako stavebnici.

Těžba v severních Čechách dříve či později skončí. Česká republika tak bude muset přeorientovat svoji energetickou politiku. Budeme muset zateplovat, šetřit a využívat alternativní zdroje. Stejně jako řada států, které žádné uhlí nemají. Otázka je jenom, jak dlouho se ještě bude prodlužovat agónie současného sebezničujícího přístupu. Čím déle to bude trvat, o to větší kus historické kulturní krajiny ztratíme. A o to náročnější také bude nutná proměna dosud na těžbě z velké části závislé severočeské společnosti.

PS: Kdo se chce podívat na to, co také muselo ustoupit těžbě uhlí, "bez níž se neobejdeme", a jak probíhá "odstraňování starého a nepotřebného", má řadu příležitostí. Například ZDE

Zpět

Novinky

Na Mostecku se propadlo důlní rypadlo, nejspíš do starého dolu

16.01.2014 22:24
V hnědouhelném povrchovém lomu ČSA u Mostu se propadlo důlní rypadlo. Půda pod ním se nejspíš probořila do historického dolu. Těžební stroj KU300 tak uvázl v prohlubni. Událostí se zabývá báňský úřad.   Nehoda se stala v úterý kolem sedmé večer. "Rypadlo se v geologicky náročném terénu...

Jan Dienstl sám nikoho nevyhání – nastrkuje stát

13.01.2014 19:18
Ing. arch. Martin Říha V MF Dnes ze čtvrtka 9. ledna 2014 se v rubrice „Byznys rozhovor“ objevil článek Jiřího Štického a Pavla P. Novotného s výmluvným titulkem „Sám nikoho nevyháním“. Jan Dienstel v rozhovoru s oběma redaktory jako jeden z velkých podílníků (30 %)...

Město Horní Jiřetín čekají další léta nejistoty

10.01.2014 19:19
Severní Čechy – Rozhovor se spolumajitelem těžební firmy Severní energetická, Janem Dienstlem: „Zisk z těžby tvoří téměř polovinu jiřetínského rozpočtu".       Bude se v severních Čechách těžit hnědé uhlí za limity? Na sklonku minulého roku žhavé téma. Vláda Jiřího...

Sám nikoho nevyháním

09.01.2014 19:14
Jan Dienstl (43) Narodil se v Ústí nad Labem, kde má stále trvalé bydliště. Žije však v Třebívlicích. Vystudoval Strojní fakultu ČVUT v Praze. V 90. letech pracoval jako finanční ředitel investiční skupiny Motoinvest Pavla Tykače. Ta ovládala např. CS Fondy, z nichž se později ztratilo 1,3 miliardy...

Číslo týdne: 8000. Tolik pracovních míst chrání limity těžby uhlí

18.12.2013 18:20
Ústecký kraj udrží a získá zachováním limitů devětkrát víc pracovních míst, než poskytuje sporný Důl ČSA. Pokud by byly prolomeny limity těžby uhlí na Dole ČSA, zanikne 800 pracovních míst Horním Jiřetíně a až 5 000 v chemičce Unipetrol a nevznikne žádné nové. Zato splní-li budoucí...

Vítáme rozhodnutí premiéra Rusnoka neprolomit limity těžby na Mostecku

13.12.2013 16:53
Společná tisková zpráva občanských sdružení Kořeny a Litvínov občanům  ze dne 13.12. 2013   Předseda vlády v demisi, Jiří Rusnok, včera sdělil, že se jeho vláda nebude zabývat limity těžby uhlí, ačkoliv několik minulých týdnů naznačoval, že se právě toto chystá těsně před koncem...

Starosta Litvínova: Rusnok nám slíbil, že limity už řešit nebude

12.12.2013 21:55
Praha - Starostové obcí z Litvínovska se bojí o budoucnost. Tíží je otázka neustále skloňovaného prolomení těžebních limitů, které by podle nich ohrozilo Horní Jiřetín a okraj Litvínova. Na setkání s premiérem Jiřím Rusnokem dostali příslib, že současná vláda v demisi už na limity sahat nebude....

Rusnokova vláda už neprojedná těžební limity

12.12.2013 21:53
Litvínov - Současná vláda se k prolomení limitů těžby uhlí už nebude vyjadřovat. Po jednání s premiérem Jiřím Rusnokem to řekl starosta Litvínova Milan Šťovíček.   Téma těžebních limitů přitom vláda probírala ještě minulý víkend. "Budeme se tím ještě zabývat, považujeme to za věc, která...

Rusnokova vláda už prolomení těžebních limitů řešit nebude

12.12.2013 21:51
Rozhodnutí o limitech těžby hnědého uhlí na Mostecku se odkládá. Kabinet v demisi o tom už jednat nebude. Po schůzce na vládě o tom informovali jak starostové ohrožených obcí, tak mluvčí předsedy vlády v demisi Jiřího Rusnoka. Ten respektuje nové poslance, kteří kabinet vyzvali, aby o prolomení...

Neberte nám domovy, píší Litvínovští Rusnokovi kvůli těžebním limitům

12.12.2013 21:48
Sdružení Litvínov občanům poslalo premiérovi v demisi Jiřímu Rusnokovi dopis, aby přestal s přípravami na prolomení těžebních limitů. Obyvatelé města i obcí v okolí se bojí, že nikým nezvolený kabinet udělá rozhodnutí, které už další vláda nebude moci zvrátit. Rusnok se ve čtvrtek sejde se...