Vesnice mají padnout kvůli vývozu elektřiny z Česka

11.02.2010 22:01

Aktuálně.cz, Pavel Baroch

Praha - Kvůli vývozu české elektřiny do zahraničí se musí vykutat hnědé uhlí, které odpovídá roční těžbě velkolomu ČSA v severozápadních Čechách.

Vyplývá to z propočtů ekologického Hnutí Duha pro Aktuálně.cz.

Tenčící se zásoby "hnědého zlata" jsou přitom důvodem toho, proč těžaři a někteří politici včetně předsedy ČSSD Jiřího Paroubka chtějí prolomit těžební limity a zbourat Horní Jiřetín a Černice.

Čtěte dále

Obce by před rypadly těžebních stromů měla více ochránit novela horního zákona, kterou ovšem vláda Jana Fischera stáhla z parlamentu, za což si vysloužila ostrou kritiku exministra životního prostředí Martina Bursíka.

Pět milionů tun uhlí letí dráty do ciziny

Ekologické Hnutí Duha vypočítalo, že se v posledních letech v průměru vyvezla každý rok elektřina, která odpovídá proudu vyrobeného z 8,5 milionů tun hnědého uhlí.

Jenže z hnědého uhlí se v Česku vyrobí jen asi 60 procent elektrické energie, zbytek připadá na jaderné elektrárny, velké vodní elektrárny a další zdroje.

Po odečtení "neuhelných" elektráren se vyváží každý rok elektřina získaná spálením zhruba pěti milionů tun hnědého uhlí. To přibližně odpovídá roční těžbě v lomu ČSA, který sousedí s ohroženými obcemi Horní Jiřetín a Černice.

Tošovský chce vyvážet dál

Ministr průmyslu Vladimír Tošovský přitom v návrhu nové Státní energetické koncepce počítá s tím, že export české elektřiny bude pokračovat i v následujících letech, i když z hnědého uhlí by se mělo vyrábět stále méně energie.

"Koncepce nepůsobí dojmem, že by měla řešit hrozící nedostatek paliv," poznamenaly ve společném stanovisku ekologické organizace Hnutí Duha, Centrum pro dopravu a energetiku, Greenpeace a Calla.

Čtěte dále

 

Podle ministra Tošovského má mírný nadbytek energie sloužit i jako "polštář" pro případné krize. Tošovský počítá i s uhlím za těžebními limity, které by podle jeho představ měl kabinet po téměř dvaceti letech zrušit.

"Naše společnost prodává elektřinu  téměř stoprocentně na českém trhu. Kam ji obchodníci umístí, případně znovu přeprodají, je něco, co nijak neovlivníme," řekla Aktuálně.cz mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Uhlí za limity pro teplárny

Ministerstvo průmyslu zároveň varovalo, že už za několik let bude chybět palivo pro teplárny, pokud se hranice těžby v severozápadních Čechách nezruší.

Podle analýzy čtyř zmiňovaných ekologických organizací se v teplárnách spálí 8,2 milionů tun uhlí ročně. Pro připomenutí: Z Česka se exportuje elektřina z asi pěti milionů tun uhlí.

"Je ale pravda, že teplárny požadují uhlí s vyšší výhřevností, kvalitnější," řekl Aktuálně.cz Martin Sedlák z Hnutí Duha. Takové uhlí je kromě povrchového dolu ČSA i ve velkolomu Bílina, kde těží Severočeské doly ve vlastnictví státem kontrolovaného ČEZu.

Ekologická sdružení proto navrhují, aby se uhlí pro teplárny bralo z Bíliny, kde jsou zásoby až do roku 2030. Do té doby je možné všechny české domy zateplit a získat i dostatek tepelné energie pro domácnosti z obnovitelných zdrojů.

 

Vláda v duchu nejlepších marxistických tradic

Matěj Spurný, blog.aktuálně.cz

Řada měst a obcí našeho kraje, které leží na uhelných vrstvách bude v dohledné době přesídlena, aby bylo umožněno velkorysé povrchové dobývání uhlí. Již pětiletka změní částečně tvářnost kraje. Prvním městem, které bude přesídleno, jsou Ervěnice. S výstavbou nového města bude započato již letos... Také přesídlení rolníků bude provedeno tak, aby rolníci nebyli nijak existenčně poškozeni.
Sever, týdeník KSČ pro severočeské pohraničí, leden 1948


Je zcela evidentní a žádná seriózní studie to dosud nevyvrátila, že se česká energetika bez uhlí neobejde... Jedinou skutečnou a zcela dostatečnou bariérou pro těžbu je přitom odpor místních obyvatel, kteří odmítnou prodat své domy a pozemky dolům... Ten v poslední době povážlivě slábne a poměrně dost lidí je ochotných kývnout na návrh slušného balíčku bankovek za jejich dům v nikterak atraktivní lokalitě.
Pavel Páral, Mladá fronta DNES, leden 2010

To, co bylo krátce po roce 1989 zcela nepředstavitelné, se v Česku na prahu druhé dekády 21. století stává skutečností. Limity těžby, které po revoluci zastavily dlouholetou devastaci severočeské krajiny a měly být signálem pro změnu orientace energetického průmyslu, jsou vážně zpochybněny. Vracíme se tak hluboko do minulosti – a ne právě do její neslavnější éry.

Skutečnosti jsou všeobecně známé: Fischerova vláda shodila ze stolu Stranou zelených prosazovaný a předchozí exekutivou doporučený horní zákon, který by umožnil zahájit nezvratný odpis zásob pod dosud existujícími podkrušnohorskými obcemi. Zároveň vláda – v souladu se zájmy energetické lobby – vyvíjí permanentní tlak na ministra životního prostředí, aby schválil pro ČEZ výhodnější variantu rekonstrukce elektrárny Prunéřov. Takovou, po níž bude nadále třeba jednoho z největších světových producentů CO2 krmit zbytečně velkým množstvím nekvalitního hnědého uhlí. Parlamentem v současné době projednávané snížení produkce CO2 během příštích desetiletí je ve vážném ohrožení.

Že uhelná lobby usiluje o pokračování těžby i likvidaci dalších obcí, je pochopitelné. Strašit přitom občany, že v opačném případě zmrznou, je, pravda, trochu nevkusné. Alternativy k uhlí totiž samozřejmě existují. Realistické návrhy, jak vyjít s uhlím těženým v rámci dnešních limitů, vycházejí ze závěrečné zprávy Pačesovy komise, expertních analýz českých energetických konzultačních firem a prestižního Wuppertalského ústavu pro klima, prostředí a energii. Děsit lidi nedozírnými následky zastavení těžby ovšem tradičně patří k těžařské propagandě, takže navzdory své nepřiměřenosti tato argumentace nepřekvapuje.

Na první pohled ale zarazí, že ještě před pár lety nepředstavitelný návrat k plošné devastaci krajiny a destrukci obcí prosazuje i úřednická vláda, aniž by proti tomu něco namítaly obě velké strany. Tento přístup se pak, což je asi vůbec nejhorší, začíná šířit i do médií; s cílem přesvědčit neinformované, že jde o nezvratnou a svrchovaně racionální záležitost.

Někteří komentátoři „seriózních“ listů píší o rozšiřování těžby jako o „šanci“ a zcela v duchu citovaného článku z Mladé fronty většinou za jediné relevantní hledisko pokládají souhlas či odpor místních komunit. Každý, kdo alespoň koutkem oka sleduje dlouholetou snahu společnosti Czech Coal rozložit dosud fungující komunitu v Horním Jiřetíně a nerovný boj místních patriotů proti mnohokrát silnějšímu soupeři, ví, že jde o mimořádně cynickou argumentaci.

Jako historik jsem v severních Čechách několik měsíců sbíral rozhovory s pamětníky, kteří museli za minulého režimu opustit likvidované obce. Vím, jak vypadají sídliště plná lidí, kteří už nikde nemohou být skutečně doma, protože vesnice a města, s nimiž byli bytostně spjati, dávno zmizela pod velkorypadly. A vím také, jak pěkné je vracet se odtud do míst jako je Horní Jiřetín ; do obcí, které dosud žijí relativně normálním životem, kde najdeme starousedlíky a kde se lidé znají. Také proto mě trápí otázka, proč řada lidí ovlivňujících veřejné dění a nastavení společnosti čím dál tím víc přejímá argumentaci energetického průmyslu, jehož kapitánům nejde o nic jiného než o jejich vlastní zisk.

Na politické i mediální úrovni to celé vypadá jako podivuhodný návrat těch nejméně přitažlivých praktik předlistopadové minulosti, v rovině myšlení se ale evidentně jedná spíše o nepřerušenou kontinuitu.

Marxistický přístup ke společnosti a jejímu životnímu prostředí, nebo spíše jeho vulgární varianta, bere v úvahu pouze aktuální ekonomické a sociální souvislosti, vše ostatní pak považuje za druhotnou nadstavbu. Zvyšování produkce tak ve jménu blaha lidu nutně musí ustoupit „nepodstatným“ záležitostem jako jsou třeba stovky let kultivovaná krajina, kulturní dědictví nebo fungující pospolitost.

V tomto myšlení byli vychováni nejen současní šéfové ČEZu a těžařských společností, ale také dnešní politické elity. Všichni společně zřejmě upřímně věří, že cena uhlí je větší než hodnota kultury či přírody a že vydolovanou krajinu je možné zase poskládat zpátky jako stavebnici.

Těžba v severních Čechách dříve či později skončí. Česká republika tak bude muset přeorientovat svoji energetickou politiku. Budeme muset zateplovat, šetřit a využívat alternativní zdroje. Stejně jako řada států, které žádné uhlí nemají. Otázka je jenom, jak dlouho se ještě bude prodlužovat agónie současného sebezničujícího přístupu. Čím déle to bude trvat, o to větší kus historické kulturní krajiny ztratíme. A o to náročnější také bude nutná proměna dosud na těžbě z velké části závislé severočeské společnosti.

PS: Kdo se chce podívat na to, co také muselo ustoupit těžbě uhlí, "bez níž se neobejdeme", a jak probíhá "odstraňování starého a nepotřebného", má řadu příležitostí. Například ZDE

Zpět

Novinky

Tisková zpráva základních organizací Strany zelených v Litvínově a v Mostě

05.03.2007 17:18
  Tisková zpráva základních organizací Strany zelených v Litvínově a v Mostě   Vedení SZ v Litvínově a v Mostě touto cestou reaguje na vyjádření pana ministra Římana ze dne 27.2.2007, kdy při své návštěvě Bíliny připustil možnost prolomení ekologických limitů těžby...

Ministr Říman se plete-limity platí

28.02.2007 17:22
  Vyjádření o.s. Kořeny k výrokům ministra Římana ohledně prolomení limitů těžby ze dne 27.2.2007   Včerejší prohlášení ministra Římana, že navrhuje prolomení limitů těžby na dole Bílina, je porušením programového prohlášení vlády. Ta se zavázala, že těžební limity chránící severočeské...

Ministr Říman-proti programovému prohlášení vlastní vlády chce navrhnout prolomení limitů lomu Bílina

27.02.2007 17:23
  Ekonomické zpravodajství Ekonomika.iHNed.cz  27. 2. 2007  16:37  (aktualizováno: 27. 2. 2007  16:48)   Říman navrhuje částečné prolomení „hnědouhelných limitů“ Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) chce zrušit územní ekologické limity těžby hnědého uhlí...

Václav Havel

08.12.2005 20:08
Hovory z Lán (16.12.1992), Václav Havel o Libkovicích: Hovory z Lán (16.5.1993), Václav Havel o Libkovicích: "... je věcí nás všech, jak vypadá naše země, naše krajina. Jsou to lidé, kteří prostě protestují proti té aroganci průmyslové civilizace, která ničí třetinu naší země, proměňuje ji v...