Zmatek v hlavách kolem obnovitelných zdrojů energie

11.03.2011 15:09

Ing. arch. Martin Říha

Lidové noviny z 8. března 2011 názorně ilustrují, jaké zmatky v hlavách české populace včetně publicistů panují v názorech na účelnost veřejné podpory obnovitelných zdrojů a také úspor energie. Podívejme se na hned několik článků, které to v tomto čísle dokládají.

Česko překvapilo EU i sebe. Splnilo limit zelené energie, píše na titulní straně Lidových novin David Tramba. Obnovitelné zdroje energie pokryly podle něj přes 8 % spotřeby elektřiny. Na straně 18 spatříme výrazný titulek Zpráva pro Brusel: Cíl splněn téhož autora, s podrobnější informací jak o podílech jednotlivých druhů zdrojů na výrobě elektřiny, tak o jejich podílech na spotřebě elektřiny. Podíl na výrobě  elektřiny měly obnovitelné zdroje energie jen necelých 7 %, ale podle unijních pravidel se procenta pro plnění závazků států vůči EU počítají skutečně ku spotřebě, nikoliv k výrobě elektřiny. Z těch obnovitelných zdrojů energie se o naplnění onoho podílu v roce 2010 nejvíce zasloužily vodní elektrárny (4,24 %), biomasa (1,80 %), větrné elektrárny jen 0,42 %. Solární elektrárny, vzbuzující v loňském roce největší pozornost a polemiky, díky náběhu většiny z instalovaného výkonu až koncem roku, nejsou v přehledu samostatně uvedeny a jsou patrně zařazeny do ostatních (0,42 %) (sluneční, geotermální energie, bioplyn). Autor ovšem neopomněl v podtitulku tohoto druhého článku dodat, že tyto zdroje zvyšují cenu elektrické energie. Korunu tomuto tvrzení nasadil ve sloupku LN na straně 1 Daniel Kaiser pod názvem Blázni se radují. Tvrdí v něm, že je to „smutné vítězství“, protože podpora obnovitelných zdrojů energie nakonec vždycky páchá škodu. Všechny obnovitelné zdroje energie jsou prý bez dotací neživotaschopné a o ty peníze na dotace je potřeba nejdříve někoho zdravého „obrat“ ve formě daní. Dochází k názoru, že vůle ke splnění ambiciózních plánů EU na dalším zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie bude díky tomu slábnout a Česká republika by měla v energetickém eurohujerství rovněž přinejmenším zvolnit.

Oběma autorům ovšem unikly některé širší souvislosti celého problému a výrazné externality energetiky, založené na spalování fosilních paliv obecně a uhlí zejména, a s tím spojené dopady do celospolečenské ekonomie. Především bije do očí, že na výrobě elektřiny v ČR se podílelo v roce 2010 více než 50 % hnědé a skoro 7 % černé uhlí, jen 1,28 % zemní plyn. Nebýt 33,27 % elektřiny z jádra a těch 8,2 % z obnovitelných zdrojů energie, všechna elektřina se u nás dodnes vyrábí spalováním fosilních paliv, se všemi důsledky emisí prachu, CO2, SO2, NOx  a dalších škodlivin včetně zdraví škodlivých, kancerogenních polycyklických aromatických uhlovodíků.

Za pozornost stojí i údaj, že v roce 2010 tvořil export elektřiny celých 17,4 % „spotřeby“ elektřiny v ČR. Skoro pětina! Uhlí i uran jsou přitom tzv. „vyhrazené nerosty“ a jako takové patří státu - nikoliv těžařům - ti mají jen právo za podmínek státem stanovených uran či uhlí těžit a prodávat. Vyvážíme tak vlastní budoucnost, ale i současnou zbylou kvalitu životního prostředí v těžebních oblastech. Pokud vlastník zásob - český stát - ví o budoucím deficitu ve zdrojích uhlí pro teplárenství a MPO to tvrdí, měl by mít právo vývoz svého uhlí i elektřiny z něj vyrobené omezit nebo zakázat v zájmu současné i dalších generací a dovolit export jen sofistikovanějším výrobkům s vyšším zhodnocením surovin i energie. Odpadl by tlak na prolomení územních ekologických limitů těžby v SHP, na Sokolovsku i v Beskydech. Proč to tedy nedělá? 

A to pořád mluvíme jen o výrobě elektřiny a nikoliv tepla a teplé užitkové vody, kde je podíl uhlí obrovský. Navíc zaostalost části zdrojů i rozvodů tepla způsobuje, že potenciál paliv stále ještě využíváme nedostatečně a „topíme Pánu Bohu do oken“. Zde je daleko výrobně levnější a dosud málo využívaný potenciál ve slunečních ohřívačích vody pro domácnosti, pro zemědělské farmy, pro občanskou výstavbu, než byly zejména zpočátku, před osvojením výroby a zlevněním, fotovoltaické články pro výrobu elektřiny. Také budoucí ekologicky vhodná likvidace konvektorů pro ohřev vody po skončení jejich životnosti bude daleko jednodušší, než u fotovoltaických článků. 

Osvícení ekonomové by patrně dovedli spočítat, kolik nás tento dosavadní „mix“ energetických zdrojů stojí. Nejen z našich peněženek coby spotřebitelů, ale také na zdravotních důsledcích - na nemocech a jejich léčení, na zvýšené míře výskytu lidí v aktivním věku s omezenou pracovní schopností, na kratší době dožití, na zpožděném dozrávání plodů a malých dětí, na dalších sociálních a ekonomických důsledcích. Oba autoři rovněž pominuli fakt, že nikoliv samotné obnovitelné zdroje zdražují elektřinu, ale nereálně vysoko a nepružně na příliš dlouho nastavené státní podpory. A to nezpůsobili žádní ekologové, včetně často uváděného Martina Bursíka jako pachatele, ale lobbisté energetiky, působící v Parlamentu ČR - dokonce ještě před nástupem tohoto ministra ŽP do funkce - stačí si porovnat data přijetí zákona o podpoře OZE a jeho nástupu do funkce.

Dalším dokladem o zmatcích v hlavě v souvislostech s energetikou jsou články U ekologů zahálejí miliardy a Dotace od Pepíka a Akiry Vladimíra Kalába na straně 15 v rubrice Peníze & Byznys. Tak především ekolog je člověk - vědec, který se zabývá vztahy, materiálovými, energetickými a informačními toky mezi živými organismy navzájem a mezi nimi a „neživou“ přírodou. Neměli bychom si je plést s ostatními zájemci o zdravé životní prostředí, tedy s environmentalisty, ani s pracovníky Státního fondu životního prostředí. Ti redistribuují prostředky získané podle platných zákonů z poplatků za užívání přírodních zdrojů prostředí, za vypouštěné znečištění do prostředí (do ovzduší, vod, odpadů na skládkách do půdy ap.), z pokut za prohřešky proti zákonům na ochranu životního prostředí a nyní, na základě pověření, i z mezinárodních finančních zdrojů EU, dále z prostředků získaných prodejem v ČR nevyužitých emisních povolenek dle Kjótského protokolu ap., takže jde převážně o ekonomy. Oněch cca 10 miliard korun na SFŽP dočasně zahálí ne proto, že by si je pracovníci SFŽP „syslili“ z nějakého svého rozmaru, ale protože žádostí, podaných po rozpačitém rozjezdu programu Zelená úsporám náhle na podzim 2010 bylo tolik, že je aparát SFŽP nestačil prověřovat a zúřadovat a zároveň si udržet stále aktuální přehled o tom, kolik už bylo z disponibilních prostředků přislíbeno, přiděleno a po kontrole správného použití vyúčtováno. Pozastavení přijímání dalších žádostí o podporu z tohoto programu bylo za těchto okolností logické a správné. Že si někteří úředníci MŽP a SFŽP všimnuli na SFŽP „zahálejících miliard“, zneužitelných pro jiné účely, ukázal veřejnosti názorně ředitel Michálek, vystavený tlaku vyvést alespoň část z nich na zcela jiné účely, než odpovídá statutu SFŽP ze zákona a ze zmíněných pověření. Zasáhl proti tomu možná neobratně, ale věcně správně. Program se ovšem v roce 2011 nepochybně znovu rozjede a pomůže do budoucna dlouhodobě šetřit energii na straně spotřeby, což jistě přispěje ke snížení nároků na zdroje obecně a na zdroje tepla zvlášť, včetně těžeb uhlí, tlaků na prolomení limitů a spotřeby uhlí pro teplárenství. Úspory jsou tedy další, byť ne obnovitelný a nevyčerpatelný zdroj energie, omezující emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší a přinášející tedy i bonus ve snížení negativních externalit energetiky spalující fosilní paliva v jakémsi pomyslném národním účtu celospolečenských pozitiv a negativ ve vztahu ke kvalitě života, včetně zdraví a životního prostředí a dalších nákladů, neplacených energetikou a nezapočítaných do jejích cen pro konečné spotřebitele - zákazníky.

Obnovitelné zdroje energie a úspory mají a budou mít i v ČR v paletě zdrojů své nezastupitelné místo, nejen při šetrném využívání těch neobnovitelných.   

A nakonec ještě jedna poznámka: Příjmy i výdaje SFŽP jsou ze zákona vedeny mimo státní rozpočet. Pokud tedy má pan Vladimír Kaláb chvályhodný záměr podpořit názor pana Pašmika z České rady pro šetrné budovy, že stát by měl úspory energií podpořit i jinými způsoby, než prostřednictvím programu Zelená úsporám, například snížením nebo nulovou DPH pro bytovou výstavbu a na rekonstrukce bytů, musí se obrátit na jinou adresu, než je MŽP a SFŽP. Tudy cesta nevede. 

 

Zpět

Novinky

Češi odmítají bourání a vyvlastňování kvůli těžbě uhlí, ukázal výzkum

25.02.2014 17:50
Vyvlastňování pozemků a bourání obcí kvůli těžbě uhlí je mezi Čechy nepopulární. Většina lidí si navíc přeje zachování ekologických limitů pro těžbu. Vyplývá to z výzkumu agentury Ipsos. Bourání obcí v něm odmítlo 68 procent dotázaných. Přímo jej podpořilo pouze jedenáct procent lidí, nejčastěji...

Švácha: Chystáme se na záchranu kostela v Horním Jiřetíně

20.02.2014 17:47
Rostislav Švácha, profesor dějin architektury a bojovník za záchranu uměleckého dědictví, připravuje společně s dalšími odborníky z univerzit v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a v Opavě odbornou konferenci, která má poukázat na historickou a uměleckou cenu...

Nový výzkum: 70 % občanů Ústeckého kraje odmítá bourání obcí kvůli uhlí

20.02.2014 17:37
Tisková zpráva Greenpeace ČRÚstí nad Labem, 20. února 2014 - Přesně 70 % občanů Ústeckého kraje odmítá bourání obcí kvůli těžbě uhlí. Krom toho 51 % obyvatel kraje zcela odmítá prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, a dalších 18 % by je zachovalo v místech, kde chrání před...

Ministr životního prostředí Brabec je přesvědčen, že Sobotkova vláda těžební limity neprolomí

18.02.2014 17:32
Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO je přesvědčen, že k prolomení těžebních limitů, před kterým setrvale varují ekologické organizace i někteří opoziční politici, během úřadování vlády Bohuslava Sobotky nedojde. Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. To, že tento příslib...

Tykačovi a Dienstlovi nejde o zaměstnanost. Jinak by nezavírali důl Centrum, říká Jan Rovenský

10.02.2014 17:29
Litvínovsko - Těžaři Pavel Tykač a Jan Dienstl chtějí prosadit prolomení těžebních limitů a zavření hlubinného dolu Centrum jen kvůli svému ekonomickému zájmu. Tvrdí to Jan Rovenský z Greenpeace."Neexistuje přímo studie, ale my i dotčené obce máme  poměrně podrobně zpracovanou bilanci...

Horní Jiřetín shání peníze na geologický průzkum. Kvůli propadům země

03.02.2014 17:27
Český Rozhlas Lidé v Horním Jiřetíně na Mostecku mají strach z propadů země. Pod obcí totiž vedou staré důlní štoly. Naposledy se vytvořil velký kráter po propadu země v zahrádkářské kolonii loni na podzim. Vedení Horního Jiřetína proto chce od státu peníze na geologický průzkum."Tady ta sloj končí...

ČT: Miliardář Tykač se možná vrátí před soud

03.02.2014 17:23
REPORTÁŽ ONLINEPraha - Podnikatel Pavel Tykač by mohl jít znovu k soudu kvůli vytunelování CS Fondů. Ministryně spravedlnosti Helena Válková totiž stáhla stížnost, kterou ve prospěch Tykače podala její předchůdkyně Marie Benešová. Krok nové ministryně může zabránit tomu, aby bylo Tykačovo stíhání...

Nová ministryně zasáhla. Tykač zřejmě kvůli CS Fondům zamíří před soud

03.02.2014 17:20
PRAHA -Ministryně spravedlnosti Helena Válková vzala zpět stížnost pro porušení zákona, kterou její předchůdkyně Marie Benešová podala ve prospěch miliardáře Pavla Tykače v kauze CS Fondů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval tiskový odbor ministerstva. Pokud by Nejvyšší soud stížnosti vyhověl,...

Miliardář Tykač má smůlu, nová ministryně rázně zakročila

03.02.2014 17:16
Praha - Ministryně spravedlnosti Helena Válková vzala zpět stížnost pro porušení zákona, kterou její předchůdkyně Marie Benešová podala ve prospěch miliardáře Pavla Tykače v kauze CS Fondů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval tiskový odbor ministerstva. Pokud by Nejvyšší soud stížnosti vyhověl,...

Loni ČR vyvezla více elektřiny, než spotřebovaly všechny české domácnosti

30.01.2014 19:31
Domácnosti a veřejné rozpočty doplatily v externích nákladech na vývoz elektřiny přibližně 12 miliard Kč Tisková zpráva Greenpeace ČR 4/2014 Praha, 30. ledna 2014 – Česká republika vyvezla v roce 2013 více elektřiny, než spotřebovaly všechny české domácnosti dohromady. Vyplývá to z...