Zmatek v hlavách kolem obnovitelných zdrojů energie

11.03.2011 15:09

Ing. arch. Martin Říha

Lidové noviny z 8. března 2011 názorně ilustrují, jaké zmatky v hlavách české populace včetně publicistů panují v názorech na účelnost veřejné podpory obnovitelných zdrojů a také úspor energie. Podívejme se na hned několik článků, které to v tomto čísle dokládají.

Česko překvapilo EU i sebe. Splnilo limit zelené energie, píše na titulní straně Lidových novin David Tramba. Obnovitelné zdroje energie pokryly podle něj přes 8 % spotřeby elektřiny. Na straně 18 spatříme výrazný titulek Zpráva pro Brusel: Cíl splněn téhož autora, s podrobnější informací jak o podílech jednotlivých druhů zdrojů na výrobě elektřiny, tak o jejich podílech na spotřebě elektřiny. Podíl na výrobě  elektřiny měly obnovitelné zdroje energie jen necelých 7 %, ale podle unijních pravidel se procenta pro plnění závazků států vůči EU počítají skutečně ku spotřebě, nikoliv k výrobě elektřiny. Z těch obnovitelných zdrojů energie se o naplnění onoho podílu v roce 2010 nejvíce zasloužily vodní elektrárny (4,24 %), biomasa (1,80 %), větrné elektrárny jen 0,42 %. Solární elektrárny, vzbuzující v loňském roce největší pozornost a polemiky, díky náběhu většiny z instalovaného výkonu až koncem roku, nejsou v přehledu samostatně uvedeny a jsou patrně zařazeny do ostatních (0,42 %) (sluneční, geotermální energie, bioplyn). Autor ovšem neopomněl v podtitulku tohoto druhého článku dodat, že tyto zdroje zvyšují cenu elektrické energie. Korunu tomuto tvrzení nasadil ve sloupku LN na straně 1 Daniel Kaiser pod názvem Blázni se radují. Tvrdí v něm, že je to „smutné vítězství“, protože podpora obnovitelných zdrojů energie nakonec vždycky páchá škodu. Všechny obnovitelné zdroje energie jsou prý bez dotací neživotaschopné a o ty peníze na dotace je potřeba nejdříve někoho zdravého „obrat“ ve formě daní. Dochází k názoru, že vůle ke splnění ambiciózních plánů EU na dalším zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie bude díky tomu slábnout a Česká republika by měla v energetickém eurohujerství rovněž přinejmenším zvolnit.

Oběma autorům ovšem unikly některé širší souvislosti celého problému a výrazné externality energetiky, založené na spalování fosilních paliv obecně a uhlí zejména, a s tím spojené dopady do celospolečenské ekonomie. Především bije do očí, že na výrobě elektřiny v ČR se podílelo v roce 2010 více než 50 % hnědé a skoro 7 % černé uhlí, jen 1,28 % zemní plyn. Nebýt 33,27 % elektřiny z jádra a těch 8,2 % z obnovitelných zdrojů energie, všechna elektřina se u nás dodnes vyrábí spalováním fosilních paliv, se všemi důsledky emisí prachu, CO2, SO2, NOx  a dalších škodlivin včetně zdraví škodlivých, kancerogenních polycyklických aromatických uhlovodíků.

Za pozornost stojí i údaj, že v roce 2010 tvořil export elektřiny celých 17,4 % „spotřeby“ elektřiny v ČR. Skoro pětina! Uhlí i uran jsou přitom tzv. „vyhrazené nerosty“ a jako takové patří státu - nikoliv těžařům - ti mají jen právo za podmínek státem stanovených uran či uhlí těžit a prodávat. Vyvážíme tak vlastní budoucnost, ale i současnou zbylou kvalitu životního prostředí v těžebních oblastech. Pokud vlastník zásob - český stát - ví o budoucím deficitu ve zdrojích uhlí pro teplárenství a MPO to tvrdí, měl by mít právo vývoz svého uhlí i elektřiny z něj vyrobené omezit nebo zakázat v zájmu současné i dalších generací a dovolit export jen sofistikovanějším výrobkům s vyšším zhodnocením surovin i energie. Odpadl by tlak na prolomení územních ekologických limitů těžby v SHP, na Sokolovsku i v Beskydech. Proč to tedy nedělá? 

A to pořád mluvíme jen o výrobě elektřiny a nikoliv tepla a teplé užitkové vody, kde je podíl uhlí obrovský. Navíc zaostalost části zdrojů i rozvodů tepla způsobuje, že potenciál paliv stále ještě využíváme nedostatečně a „topíme Pánu Bohu do oken“. Zde je daleko výrobně levnější a dosud málo využívaný potenciál ve slunečních ohřívačích vody pro domácnosti, pro zemědělské farmy, pro občanskou výstavbu, než byly zejména zpočátku, před osvojením výroby a zlevněním, fotovoltaické články pro výrobu elektřiny. Také budoucí ekologicky vhodná likvidace konvektorů pro ohřev vody po skončení jejich životnosti bude daleko jednodušší, než u fotovoltaických článků. 

Osvícení ekonomové by patrně dovedli spočítat, kolik nás tento dosavadní „mix“ energetických zdrojů stojí. Nejen z našich peněženek coby spotřebitelů, ale také na zdravotních důsledcích - na nemocech a jejich léčení, na zvýšené míře výskytu lidí v aktivním věku s omezenou pracovní schopností, na kratší době dožití, na zpožděném dozrávání plodů a malých dětí, na dalších sociálních a ekonomických důsledcích. Oba autoři rovněž pominuli fakt, že nikoliv samotné obnovitelné zdroje zdražují elektřinu, ale nereálně vysoko a nepružně na příliš dlouho nastavené státní podpory. A to nezpůsobili žádní ekologové, včetně často uváděného Martina Bursíka jako pachatele, ale lobbisté energetiky, působící v Parlamentu ČR - dokonce ještě před nástupem tohoto ministra ŽP do funkce - stačí si porovnat data přijetí zákona o podpoře OZE a jeho nástupu do funkce.

Dalším dokladem o zmatcích v hlavě v souvislostech s energetikou jsou články U ekologů zahálejí miliardy a Dotace od Pepíka a Akiry Vladimíra Kalába na straně 15 v rubrice Peníze & Byznys. Tak především ekolog je člověk - vědec, který se zabývá vztahy, materiálovými, energetickými a informačními toky mezi živými organismy navzájem a mezi nimi a „neživou“ přírodou. Neměli bychom si je plést s ostatními zájemci o zdravé životní prostředí, tedy s environmentalisty, ani s pracovníky Státního fondu životního prostředí. Ti redistribuují prostředky získané podle platných zákonů z poplatků za užívání přírodních zdrojů prostředí, za vypouštěné znečištění do prostředí (do ovzduší, vod, odpadů na skládkách do půdy ap.), z pokut za prohřešky proti zákonům na ochranu životního prostředí a nyní, na základě pověření, i z mezinárodních finančních zdrojů EU, dále z prostředků získaných prodejem v ČR nevyužitých emisních povolenek dle Kjótského protokolu ap., takže jde převážně o ekonomy. Oněch cca 10 miliard korun na SFŽP dočasně zahálí ne proto, že by si je pracovníci SFŽP „syslili“ z nějakého svého rozmaru, ale protože žádostí, podaných po rozpačitém rozjezdu programu Zelená úsporám náhle na podzim 2010 bylo tolik, že je aparát SFŽP nestačil prověřovat a zúřadovat a zároveň si udržet stále aktuální přehled o tom, kolik už bylo z disponibilních prostředků přislíbeno, přiděleno a po kontrole správného použití vyúčtováno. Pozastavení přijímání dalších žádostí o podporu z tohoto programu bylo za těchto okolností logické a správné. Že si někteří úředníci MŽP a SFŽP všimnuli na SFŽP „zahálejících miliard“, zneužitelných pro jiné účely, ukázal veřejnosti názorně ředitel Michálek, vystavený tlaku vyvést alespoň část z nich na zcela jiné účely, než odpovídá statutu SFŽP ze zákona a ze zmíněných pověření. Zasáhl proti tomu možná neobratně, ale věcně správně. Program se ovšem v roce 2011 nepochybně znovu rozjede a pomůže do budoucna dlouhodobě šetřit energii na straně spotřeby, což jistě přispěje ke snížení nároků na zdroje obecně a na zdroje tepla zvlášť, včetně těžeb uhlí, tlaků na prolomení limitů a spotřeby uhlí pro teplárenství. Úspory jsou tedy další, byť ne obnovitelný a nevyčerpatelný zdroj energie, omezující emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší a přinášející tedy i bonus ve snížení negativních externalit energetiky spalující fosilní paliva v jakémsi pomyslném národním účtu celospolečenských pozitiv a negativ ve vztahu ke kvalitě života, včetně zdraví a životního prostředí a dalších nákladů, neplacených energetikou a nezapočítaných do jejích cen pro konečné spotřebitele - zákazníky.

Obnovitelné zdroje energie a úspory mají a budou mít i v ČR v paletě zdrojů své nezastupitelné místo, nejen při šetrném využívání těch neobnovitelných.   

A nakonec ještě jedna poznámka: Příjmy i výdaje SFŽP jsou ze zákona vedeny mimo státní rozpočet. Pokud tedy má pan Vladimír Kaláb chvályhodný záměr podpořit názor pana Pašmika z České rady pro šetrné budovy, že stát by měl úspory energií podpořit i jinými způsoby, než prostřednictvím programu Zelená úsporám, například snížením nebo nulovou DPH pro bytovou výstavbu a na rekonstrukce bytů, musí se obrátit na jinou adresu, než je MŽP a SFŽP. Tudy cesta nevede. 

 

Zpět

Novinky

Rusnok mlží kolem prolomení limitů těžby uhlí

11.12.2013 21:43
Premiér Jiří Rusnok se na tiskové konferenci po jednání vlády vyhnul odpovědi na otázku, zda se bude řídit doporučením prezidenta Miloše Zemana ohledně prolomení limitů těžby uhlí. Podle Zemana by takové rozhodnutí měla učinit až nová vláda s politickým mandátem.   "Mluvil jsem s panem...

Rusnokův tým by o limitech rozhodovat neměl, žádají poslanci

11.12.2013 18:39
Praha - Sněmovna se možná připojí k výzvám, aby vláda v demisi pod vedením premiéra Jiřího Rusnoka nerozhodovala o prolomení limitů na těžbu uhlí v severních Čechách. Nynější kabinet by neměl v této souvislosti uzavírat ani žádné smlouvy. Sněmovně to dnes jednomyslně doporučil její výbor pro...

Otázky Václava Moravce - Liška o limitech: Jsme svědky atentátu na severočeský region

08.12.2013 19:21
Praha - Pokud by vláda v demisi zrušila těžební limity uhlí v severních Čechách, nový kabinet by rozhodnutí podrobil revizi. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle poslance Milana Urbana (ČSSD) rozhodování o limitech není na pořadu dne, nicméně legitimní...

Sobotka kritizuje Rusnoka za prolamování těžebních limitů, sám je ale nevylučuje

08.12.2013 19:20
Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka, který se pokouší sestavit novou koaliční vládu, kritizoval dosluhující vládu, za souhlas s prolamováním těžebních limitů. Sám ale uvedl, že nemůže prolomení limitů vyloučit. „Rusnokova vláda je provozní, prolomení limitů by teď Rusnokova vláda...

Vyvlastňování kvůli těžbě uhlí? 'Vláda bez důvěry zkouší, co se dá'

06.12.2013 17:49
PRAHA - Prolomení uhelných limitů a vytvoření státní těžařské firmy bude znamenat jen další devastaci obcí na severu Čech a paralyzuje další rozvoj kraje. Shoduje se na tom místostarosta nejvíc ohrožené obce, stínový ministr životního prostředí i šéf zelených. Server Lidovky.cz ve čtvrtek...

Stručně od Vladimíra Buřta - Prolomení územních limitů těžby v Ústeckém kraji

06.12.2013 17:47
Obecně Zastánci prolomení limitů používají argumenty, z nichž praktickyvšechny lze snadno vyvrátit. K obhajobě svých tvrzení používají citace,které jsou zcela nebo téměř zcela shodné s citacemi těžařů. Využívají výhradně argumenty těžařů, o názory protistrany nestojí. Územní...

REAKCE: Žádná vláda nemůže podvádět občany země

05.12.2013 21:47
Litvínov - Reakce starosty Litvínova Milana Šťovíčka na vyjádření předsedy vlády ČR v demisi o limitech těžby. Úvahy současného předsedy vlády v demisi o možnosti přehodnotit usnesení o územních limitech těžby na Mostecku je třeba jednoznačně odmítnout. Uskutečnění takových úvah by byl...

Kdo vydělá na prolomení těžebních limitů na severu Čech

05.12.2013 17:54
Číslo dne – Kdo vydělá na prolomení těžebních limitů na severu Čech, které se staly agendou Rusnokovy vlády v demisi, ukazuje jednoduchý výčet. Skoro deseti tisícům zaměstnanců zachrání práci, stát a obecní rozpočty získají v dnešních cenách15 miliard korun, energetické podniky bilion. Miliarda tun...

Pakt s uhlobarony. Ministr v demisi chce, aby na severu těžil stát

05.12.2013 06:55
PRAHA - Vláda má na stole zatím nejzásadnější návrh, jak do budoucna pokračovat v těžbě uhlí. Po 22 letech chce prolomit na Mostecku limity těžby – ve společné firmě s těžaři. Materiál předložil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala. Z návrhu usnesení i z předkládací zprávy ministerstva...

Dojde k prolomení těžebních limitů? ptal se Martin Veselovský

05.12.2013 06:51
Český rozhlas Radiožurnál   Přehrajte si celý příspěvek Těžební limity – sporné téma, které rozděluje politiky i veřejnost. Je vláda v demisi oprávněna k rozhodování o nich? Také na to se ptal moderátor Martin Veselovský v hodinovém speciálu, který se věnoval právě tématu...