Zpackané vymáhání uhelných miliard hází ministři na odvolaného Rampulu

14.11.2011 23:24

iDNES.cz

Ministerstvo financí odmítá vinu za to, že Česko zřejmě nedostane 12 miliard, které švýcarská justice zadržuje v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti. Úřad prý nedostal od žalobců informace o výši škody, která státu vznikla. Pokud jste měli problémy, měli jste si stěžovat, vzkázal Kalouskovi nepřímo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
 
Oba politici se ale podle všeho shodnou na jednom jasném viníkovi. Nedávno odvolaném šéfovi pražského vrchního státního zastupitelství Vlastimilu Rampulovi. Ten zřejmě případu velkou prioritu nedával a s ministerstvem financí příliš nekomunikoval.
 
Podle Pospíšila si ale u něj Kalousek mohl na Rampulovu liknavost stěžovat a ministr by pak intervenoval u vrchního žalobce Zemana. Pouze on totiž může státním zástupcům cokoli nařizovat.
 
Podle informací iDNES.cz Zeman na Rampulu kvůli Mostecké uhelné tlačil a několikrát u něj urgoval, ať se případem začne zabývat. Jednalo se ale o jeho osobní iniciativu.
 
Rampulův nástupce Stanislav Mečl už ve věci nařídil vnitřní kontrolu. "Po prostudování spisového materiálu ve věci právní pomoci Švýcarské konfederace adresované České republice a vyřizované Vrchním státním zastupitelstvím v Praze jsem předběžně dospěl k závěru, že věci nebyla věnována náležitá pozornost," vzkázal Mečl. Je prý také připraven vyvodit z případných chyb odpovědnost u konkrétních osob.
 
Co se dělo v ČR
15. 3. 2011 - schůzka ministra Pospíšila s velvyslancem Švýcarské konfederace. Velvyslanec předal nótu z  11. 3. 2011, v níž se švýcarská strana dotazuje, zda se ČR  připojí k probíhajícímu řízení jako poškozená strana.
 
16. 3. 2011 oslovilo ministerstvo spravedlnosti dopisem ministerstvo financí a předalo mu nótu švýcarského velvyslanectví pro další postup.
 
11. 4. 2011 oslovilo ministerstvo spravedlnosti náměstka ministra financí s žádostí o poskytnutí informace, zda již ministerstvo financí na nótu velvyslanectví Švýcarské konfederace reagovalo a s jakým výsledkem.
 
26. 4. 2011 náměstek ministra financí sdělil ministerstvu spravedlnosti, že ministr Kalousek 14. 4. 2011 požádal vrchního státního zástupce o informace o trestním řízení společně s návrhem dalšího postupu České republiky (s ohledem na možnost připojení se k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody).
 
Rampula to věděl dlouho
Česko mohlo získat 12 miliard v případě, že by se k trestnímu řízení připojilo jako poškozený. Ministerstvo financí se ale hájí, že nemělo informace, že státu skutečně vznikla škoda, ačkoli je po pražském vrchním státním zastupitelství žádalo. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba se ministerstvo financí o švýcarské žádosti dozvědělo až na přelomu března a dubna 2011.
 
"Až teprve z dopisu Federální státní zástupkyně Švýcarska doručeného 14. října 2011, tedy deset dní před podáním žaloby, se ministerstvo dozvědělo základní informace, jakých osob by se možná trestná činnost mohla týkat a z jakých činů by mohly být obviněny s odkazem, že podrobnými informacemi disponuje vrchní státní zastupitelství," uvádí Jakob. České justiční orgány prý ale byly švýcarskou prokuraturou poprvé osloveny už v roce 2006.
 
"Žádost švýcarského federálního prokurátora ohledně připojení se ČR jako poškozeného subjektu s nárokem na škodu obdrželo pražské vrchní státní zastupitelství v květnu roku 2010, ministerstvo spravedlnosti v červnu 2010," upozorňuje na časovou prodlevu mluvčí.
 
Pospíšil prý Kalouska varoval
 
Pospíšilův resort ale upozorňuje na skutečnost, že Vrchní státní zastupitelství v Praze mělo sice v kompetenci vše, co se týkalo právní pomoci při vyšetřování celé kauzy. V případě vyjádření, zda se Česko jako poškozený připojí ke švýcarskému trestnímu řízení, je ale kompetentním orgánem ministerstvo financí.
 
Letos v březnu švýcarský velvyslanec předal ministru spravedlnosti nótu s výzvou o vyjádření, zda se stát chce připojit jako poškozená strana k trestnímu řízení.
 
"Pan ministr ovšem velvyslance už při předání nóty (15. 3.) upozornil, že rozhodnutí o připojení ČR k trestnímu řízení není v kompetenci ministerstva spravedlnosti, ale ministerstva financí. Vzápětí po této schůzce (16. 3.) předalo ministerstvo spravedlnosti švýcarskou nótu ministerstvu financí," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.
 
"Ministerstvo financí poté v dubnu (26. 4.) na písemný dotaz ministerstva spravedlnosti (z 11. 4.) odpovědělo, že věc řeší s vrchním státním zastupitelstvím v Praze," dodala mluvčí. Po tomto datu už se Kalousek na Pospíšila neobrátil. 
 
Kalousek poslal vysvětlení Nečasovi a Pospíšilovi
 
Vicepremiérka Karolína Peake a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v neděli informovali, že Česko propáslo lhůty k trestnímu řízení a tím i možnost ucházet se o 600 milionů franků (asi 12,2 miliardy korun) (viz předcházející článek).
 
Ekonomové žádají odpovědnost
 
Členové Národní ekonomické rady vlády požadují, aby politici i úředníci měli větší odpovědnost za svá rozhodnutí. Viníci by měli uhradit část vzniklé škody, navrhuje Petr Zahradník. Podle Pavla Kohouta by pomohlo zavedení trestní odpovědnosti za "neaktivitu". "Při našem volebním systému je ale tato myšlenka patrně neprůchodná," míní.
 
Jedná se o peníze, které podle zjištění MF DNES zadržuje švýcarská prokuratura v souvislosti s privatizací MUS. Finance se nacházely na zhruba stovce účtů souvisejících s podezřelými machinacemi kolem českých dolů.
 
Ve Švýcarsku je v souvislosti s privatizací mosteckých dolů obžalováno sedm lidí. Podle informací MF DNES jimi jsou Jiří Diviš, Marek Čmejla, Antonín Koláček, Luboš Měkota, Oldřich Klimecký, Petr Kraus a Jacques de Groote. Švýcaři je viní z praní špinavých peněz a dalších finančních machinací. Peníze měly pocházet z ovládnutí mosteckých dolů na konci 90. let.
 
Ministerstvo je podle Jakoba připravené intenzivně spolupracovat se státním zastupitelstvím v Česku i ve Švýcarsku. "Zároveň však zásadně odmítáme nést odpovědnost za případnou liknavost obou institucí," dodal mluvčí. Šéf resortu Miroslav Kalousek v pondělí poslal vysvětlující dopis premiérovi Petru Nečasovi a ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi.
 

 

Zpět

Novinky

V Litvínově dostaly strany podporující prolomení limitů těžby jen 22 procent hlasů

11.10.2014 19:38
Na radnici může vzniknout protiuhelná i prouhelná koalice   Litvínov, 11. října 2014 – Strany, které odmítají prolomení limitů těžby hnědého uhlí, získaly v Litvínově ve volbách 47 procent hlasů, zatímco strany otevřeně podporující plány těžebních společností jen 22 procent...

Volby v Horním Jiřetíně vyhráli odpůrci těžby

11.10.2014 18:53
V zastupitelstvu získaly jasnou většinu strany, které bojují za záchranu města    Horní Jiřetín, 11. října 2014 – Volby v Horním Jiřetíně jasně vyhráli odpůrci těžby: z celkového počtu 11 mandátů získali 7 míst (1). Pohodlně tak dokáží sestavit povolební „protiuhelnou“ koalici....

Den pro limity v Litvínově již potřetí

07.10.2014 14:00
V úterý 7. října 2014 se konal v Litvínově již třetí Den pro limity – akce nevládních ekologických organizací, zástupců samospráv, sdělovacích prostředků a aktivních lidí, kterým není lhostejný osud kraje tolik poznamenaného povrchovou těžbou uhlí, že dokáží veřejně vyjádřit podporu zachování...

Litvínovská opozice utekla před názorem občanů

12.09.2014 15:56
Vyjádření o. s. Kořeny k jednání opozičních zastupitelů na zastupitelstvu 11.9.2014 Groteskní a zároveň smutné představení předvedli na včerejším zastupitelstvu zástupci stran ČSSD, SNK-ED, TOP09 a Otevřenou radnici. Zatímco veřejně se tváří zejména ČSSD, že je pro přímou demokracii a dokonce...

Radní Litvínova referendum chtějí, teď jsou na řadě zastupitelé

08.09.2014 06:43
Litvínov – Litvínovští radní na svém posledním jednání podpořili myšlenku starosty Milana Šťovíčka, aby se v rámci říjnových komunálních voleb v Litvínově zároveň uskutečnilo referendum, při němž by obyvatelé vyjádřili svůj postoj k limitům a hazardu. Ve čtvrtek bude o referendu...

OBČANÉ LITVÍNOVA MOHOU PODPOŘIT VYPSÁNÍ REFERENDA K OTÁZCE LIMITŮ TĚŽBY A PROVOZOVÁNÍ HAZARDU

05.09.2014 09:25
Tisková zpráva přípravného výboru, 5.9.2014   Několik let trvající diskuse nad prolomením limitů těžby a přiblížení povrchového velkolomu ČSA na 500 m k Litvínovu je bezesporu stěžejní otázkou další budoucnosti Litvínova, která rezonuje na Mostecku již mnoho let. Podle jedné...

Občane, chceš referendum? V Litvínově se rozjela nová petice

02.09.2014 10:35
Litvínov – Nenápadná litvínovská hospůdka Mlsnej kocour se může zapsat do historie města, a to jako základna rozsáhlé akce, která možná v budoucnosti určí další kroky města. Právě tady se totiž zrodil nápad zorganizovat petici, jejímž cílem je ukázat politikům, že občané chtějí referendum, při...

Vavrouškovu cenu dostal bojovník proti těžbě v severních Čechách

05.06.2014 22:01
Praha - Za celoživotní ochranu životního prostředí v Severočeské hnědouhelné pánvi i záchranu zámku Jezeří dostal dnes Cenu Josefa Vavrouška soukromý zemědělec Petr Pakosta. Odborná porota ocenila také jeho aktivity pro obnovu osídlení a lesů na Krušných horách nejen na Mostecku. Pakosta ocenění...

Ministr Mládek: O limitech rozhodneme možná už příští rok

07.03.2014 17:37
Horní Jiřetín, Litvínov - Jan Mládek přijel na sever Čech na doporučení svého externího poradce. Setkal se například s litvínovským starostou Milanem Šťovíčkem. Známý odpůrce pokračování těžby ale nebyl zdaleka jediným lokálním politikem, s nímž se ministr potkal. V závěru návštěvy...

Těžbu uhlí nechceme, vzkazuje v průzkumu více než polovina Jiřetína

25.02.2014 17:54
Praha/Ústí nad Labem - Proti těžbě uhlí v Horním Jiřetíně je zásadně 57 procent obyvatel obce. Zhruba dvě třetiny očekávají, že během nejbližších deseti let budou prolomeny limity těžby uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická. Zrušení limitů by postihlo...