Zpackané vymáhání uhelných miliard hází ministři na odvolaného Rampulu

14.11.2011 23:24

iDNES.cz

Ministerstvo financí odmítá vinu za to, že Česko zřejmě nedostane 12 miliard, které švýcarská justice zadržuje v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti. Úřad prý nedostal od žalobců informace o výši škody, která státu vznikla. Pokud jste měli problémy, měli jste si stěžovat, vzkázal Kalouskovi nepřímo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
 
Oba politici se ale podle všeho shodnou na jednom jasném viníkovi. Nedávno odvolaném šéfovi pražského vrchního státního zastupitelství Vlastimilu Rampulovi. Ten zřejmě případu velkou prioritu nedával a s ministerstvem financí příliš nekomunikoval.
 
Podle Pospíšila si ale u něj Kalousek mohl na Rampulovu liknavost stěžovat a ministr by pak intervenoval u vrchního žalobce Zemana. Pouze on totiž může státním zástupcům cokoli nařizovat.
 
Podle informací iDNES.cz Zeman na Rampulu kvůli Mostecké uhelné tlačil a několikrát u něj urgoval, ať se případem začne zabývat. Jednalo se ale o jeho osobní iniciativu.
 
Rampulův nástupce Stanislav Mečl už ve věci nařídil vnitřní kontrolu. "Po prostudování spisového materiálu ve věci právní pomoci Švýcarské konfederace adresované České republice a vyřizované Vrchním státním zastupitelstvím v Praze jsem předběžně dospěl k závěru, že věci nebyla věnována náležitá pozornost," vzkázal Mečl. Je prý také připraven vyvodit z případných chyb odpovědnost u konkrétních osob.
 
Co se dělo v ČR
15. 3. 2011 - schůzka ministra Pospíšila s velvyslancem Švýcarské konfederace. Velvyslanec předal nótu z  11. 3. 2011, v níž se švýcarská strana dotazuje, zda se ČR  připojí k probíhajícímu řízení jako poškozená strana.
 
16. 3. 2011 oslovilo ministerstvo spravedlnosti dopisem ministerstvo financí a předalo mu nótu švýcarského velvyslanectví pro další postup.
 
11. 4. 2011 oslovilo ministerstvo spravedlnosti náměstka ministra financí s žádostí o poskytnutí informace, zda již ministerstvo financí na nótu velvyslanectví Švýcarské konfederace reagovalo a s jakým výsledkem.
 
26. 4. 2011 náměstek ministra financí sdělil ministerstvu spravedlnosti, že ministr Kalousek 14. 4. 2011 požádal vrchního státního zástupce o informace o trestním řízení společně s návrhem dalšího postupu České republiky (s ohledem na možnost připojení se k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody).
 
Rampula to věděl dlouho
Česko mohlo získat 12 miliard v případě, že by se k trestnímu řízení připojilo jako poškozený. Ministerstvo financí se ale hájí, že nemělo informace, že státu skutečně vznikla škoda, ačkoli je po pražském vrchním státním zastupitelství žádalo. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba se ministerstvo financí o švýcarské žádosti dozvědělo až na přelomu března a dubna 2011.
 
"Až teprve z dopisu Federální státní zástupkyně Švýcarska doručeného 14. října 2011, tedy deset dní před podáním žaloby, se ministerstvo dozvědělo základní informace, jakých osob by se možná trestná činnost mohla týkat a z jakých činů by mohly být obviněny s odkazem, že podrobnými informacemi disponuje vrchní státní zastupitelství," uvádí Jakob. České justiční orgány prý ale byly švýcarskou prokuraturou poprvé osloveny už v roce 2006.
 
"Žádost švýcarského federálního prokurátora ohledně připojení se ČR jako poškozeného subjektu s nárokem na škodu obdrželo pražské vrchní státní zastupitelství v květnu roku 2010, ministerstvo spravedlnosti v červnu 2010," upozorňuje na časovou prodlevu mluvčí.
 
Pospíšil prý Kalouska varoval
 
Pospíšilův resort ale upozorňuje na skutečnost, že Vrchní státní zastupitelství v Praze mělo sice v kompetenci vše, co se týkalo právní pomoci při vyšetřování celé kauzy. V případě vyjádření, zda se Česko jako poškozený připojí ke švýcarskému trestnímu řízení, je ale kompetentním orgánem ministerstvo financí.
 
Letos v březnu švýcarský velvyslanec předal ministru spravedlnosti nótu s výzvou o vyjádření, zda se stát chce připojit jako poškozená strana k trestnímu řízení.
 
"Pan ministr ovšem velvyslance už při předání nóty (15. 3.) upozornil, že rozhodnutí o připojení ČR k trestnímu řízení není v kompetenci ministerstva spravedlnosti, ale ministerstva financí. Vzápětí po této schůzce (16. 3.) předalo ministerstvo spravedlnosti švýcarskou nótu ministerstvu financí," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.
 
"Ministerstvo financí poté v dubnu (26. 4.) na písemný dotaz ministerstva spravedlnosti (z 11. 4.) odpovědělo, že věc řeší s vrchním státním zastupitelstvím v Praze," dodala mluvčí. Po tomto datu už se Kalousek na Pospíšila neobrátil. 
 
Kalousek poslal vysvětlení Nečasovi a Pospíšilovi
 
Vicepremiérka Karolína Peake a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v neděli informovali, že Česko propáslo lhůty k trestnímu řízení a tím i možnost ucházet se o 600 milionů franků (asi 12,2 miliardy korun) (viz předcházející článek).
 
Ekonomové žádají odpovědnost
 
Členové Národní ekonomické rady vlády požadují, aby politici i úředníci měli větší odpovědnost za svá rozhodnutí. Viníci by měli uhradit část vzniklé škody, navrhuje Petr Zahradník. Podle Pavla Kohouta by pomohlo zavedení trestní odpovědnosti za "neaktivitu". "Při našem volebním systému je ale tato myšlenka patrně neprůchodná," míní.
 
Jedná se o peníze, které podle zjištění MF DNES zadržuje švýcarská prokuratura v souvislosti s privatizací MUS. Finance se nacházely na zhruba stovce účtů souvisejících s podezřelými machinacemi kolem českých dolů.
 
Ve Švýcarsku je v souvislosti s privatizací mosteckých dolů obžalováno sedm lidí. Podle informací MF DNES jimi jsou Jiří Diviš, Marek Čmejla, Antonín Koláček, Luboš Měkota, Oldřich Klimecký, Petr Kraus a Jacques de Groote. Švýcaři je viní z praní špinavých peněz a dalších finančních machinací. Peníze měly pocházet z ovládnutí mosteckých dolů na konci 90. let.
 
Ministerstvo je podle Jakoba připravené intenzivně spolupracovat se státním zastupitelstvím v Česku i ve Švýcarsku. "Zároveň však zásadně odmítáme nést odpovědnost za případnou liknavost obou institucí," dodal mluvčí. Šéf resortu Miroslav Kalousek v pondělí poslal vysvětlující dopis premiérovi Petru Nečasovi a ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi.
 

 

Zpět

Novinky

Na Mostecku se propadlo důlní rypadlo, nejspíš do starého dolu

16.01.2014 22:24
V hnědouhelném povrchovém lomu ČSA u Mostu se propadlo důlní rypadlo. Půda pod ním se nejspíš probořila do historického dolu. Těžební stroj KU300 tak uvázl v prohlubni. Událostí se zabývá báňský úřad.   Nehoda se stala v úterý kolem sedmé večer. "Rypadlo se v geologicky náročném terénu...

Jan Dienstl sám nikoho nevyhání – nastrkuje stát

13.01.2014 19:18
Ing. arch. Martin Říha V MF Dnes ze čtvrtka 9. ledna 2014 se v rubrice „Byznys rozhovor“ objevil článek Jiřího Štického a Pavla P. Novotného s výmluvným titulkem „Sám nikoho nevyháním“. Jan Dienstel v rozhovoru s oběma redaktory jako jeden z velkých podílníků (30 %)...

Město Horní Jiřetín čekají další léta nejistoty

10.01.2014 19:19
Severní Čechy – Rozhovor se spolumajitelem těžební firmy Severní energetická, Janem Dienstlem: „Zisk z těžby tvoří téměř polovinu jiřetínského rozpočtu".       Bude se v severních Čechách těžit hnědé uhlí za limity? Na sklonku minulého roku žhavé téma. Vláda Jiřího...

Sám nikoho nevyháním

09.01.2014 19:14
Jan Dienstl (43) Narodil se v Ústí nad Labem, kde má stále trvalé bydliště. Žije však v Třebívlicích. Vystudoval Strojní fakultu ČVUT v Praze. V 90. letech pracoval jako finanční ředitel investiční skupiny Motoinvest Pavla Tykače. Ta ovládala např. CS Fondy, z nichž se později ztratilo 1,3 miliardy...

Číslo týdne: 8000. Tolik pracovních míst chrání limity těžby uhlí

18.12.2013 18:20
Ústecký kraj udrží a získá zachováním limitů devětkrát víc pracovních míst, než poskytuje sporný Důl ČSA. Pokud by byly prolomeny limity těžby uhlí na Dole ČSA, zanikne 800 pracovních míst Horním Jiřetíně a až 5 000 v chemičce Unipetrol a nevznikne žádné nové. Zato splní-li budoucí...

Vítáme rozhodnutí premiéra Rusnoka neprolomit limity těžby na Mostecku

13.12.2013 16:53
Společná tisková zpráva občanských sdružení Kořeny a Litvínov občanům  ze dne 13.12. 2013   Předseda vlády v demisi, Jiří Rusnok, včera sdělil, že se jeho vláda nebude zabývat limity těžby uhlí, ačkoliv několik minulých týdnů naznačoval, že se právě toto chystá těsně před koncem...

Starosta Litvínova: Rusnok nám slíbil, že limity už řešit nebude

12.12.2013 21:55
Praha - Starostové obcí z Litvínovska se bojí o budoucnost. Tíží je otázka neustále skloňovaného prolomení těžebních limitů, které by podle nich ohrozilo Horní Jiřetín a okraj Litvínova. Na setkání s premiérem Jiřím Rusnokem dostali příslib, že současná vláda v demisi už na limity sahat nebude....

Rusnokova vláda už neprojedná těžební limity

12.12.2013 21:53
Litvínov - Současná vláda se k prolomení limitů těžby uhlí už nebude vyjadřovat. Po jednání s premiérem Jiřím Rusnokem to řekl starosta Litvínova Milan Šťovíček.   Téma těžebních limitů přitom vláda probírala ještě minulý víkend. "Budeme se tím ještě zabývat, považujeme to za věc, která...

Rusnokova vláda už prolomení těžebních limitů řešit nebude

12.12.2013 21:51
Rozhodnutí o limitech těžby hnědého uhlí na Mostecku se odkládá. Kabinet v demisi o tom už jednat nebude. Po schůzce na vládě o tom informovali jak starostové ohrožených obcí, tak mluvčí předsedy vlády v demisi Jiřího Rusnoka. Ten respektuje nové poslance, kteří kabinet vyzvali, aby o prolomení...

Neberte nám domovy, píší Litvínovští Rusnokovi kvůli těžebním limitům

12.12.2013 21:48
Sdružení Litvínov občanům poslalo premiérovi v demisi Jiřímu Rusnokovi dopis, aby přestal s přípravami na prolomení těžebních limitů. Obyvatelé města i obcí v okolí se bojí, že nikým nezvolený kabinet udělá rozhodnutí, které už další vláda nebude moci zvrátit. Rusnok se ve čtvrtek sejde se...