Aktualizované stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k problematice tzv. „územních ekologických limitů těžby“ v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP)

19.09.2013 17:47

Stanovisko KŽP AV ČR bylo projednáno a schváleno na schůzi KŽP AV ČR v Praze dne 3. 3. 2010. Protože se však ukazuje, že s každou novou vládou, s každým novým ministrem průmyslu a obchodu i životního prostředí, s každou aktualizací státní energetické politiky jsou Územní ekologické limity těžby v SHP znovu a znovu zpochybňovány, považujeme za nezbytné se k tématu znovu vyjádřit a původní stanovisko potvrdit 19. 9. 2013.

Tzv. „Územní ekologické limity těžby v SHP“ byly vyhlášeny usnesením vlády ČR č. 444 v roce 1991 jako povrchovou těžbou nepřekročitelné linie chránící zbytky osídlení, památek, přírody, krajiny, dopravní a technické infrastruktury a obyvatel pánevních okresů tehdejšího Severočeského kraje před pokračováním několik desítiletí trvající bezprecedentní devastace povrchovou těžbou uhlí a jejími důsledky na lidské zdraví a krajinné ekosystémy, vč. lesů Krušných hor. Tyto linie byly od počátku stanoveny a míněny jako trvalé, chránící zbytky osídlení, kulturních i přírodních hodnot za nimi a jako takové byly zakotveny i v územně plánovací dokumentaci kraje i obcí. Byly výsledkem uznání, že devastace území SHP povrchovou těžbou uhlí již nemůže pokračovat v rozsahu, v jakém probíhala od 60. let 20. století a jimi ochráněné území bude tvořit nejen základ budoucí rekultivace krajiny a regenerace zbytků osídlení, ale i ukončení nejistoty a stresů obyvatel ohrožených obcí.

Vláda v usnesení č. 444/1991 sice uložila vrátit se k tomuto tématu do roku 2005 znovu v souvislosti s přípravou Státní energetické koncepce, připravované Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v letech 2003 – 4. Učinila tak ale s předpokladem, že oněch zhruba 14 let umožní jednak zahladit rekultivacemi krajiny a regenerací sídel nejhorší jizvy způsobené těžbou, jednak že se mezitím česká legislativa a správní praxe pro řešení podobných střetů zájmů a respekt k soukromému majetku dostanou na evropské standardy a konečně, že také technologická úroveň těžby, energetiky a racionalita využití energií v průmyslu, zemědělství i u drobných spotřebitelů za ta léta dostanou na úroveň, která dovolí šetrnější přístup těžby i využití uhlí na krajinu i osídlení.

Protože se tyto optimistické předpoklady do roku 2003 nesplnily, vydalo MŽP ČR na přelomu let 2003 – 4 k připravenému znění Státní energetické koncepce MPO ČR, která prosazovala prolomení územních ekologických limitů těžby na Velkodole Čs. armády, spojené s likvidací Černic a Horního Jiřetína již před rokem 2020, záporné stanovisko o vlivech na životní prostředí (SEA) a vláda ČR schválila koncepci v modifikované podobě bez prolomení těchto limitů před rokem 2030. Respektování územních ekologických limitů těžby v SHP deklarovala ve svém programovém vládním prohlášení i předchozí koaliční vláda premiéra Nečase. Ani to však nebránilo jejím ministrům průmyslu a obchodu Kocourkovi a Kubovi znovu limity zpochybňovat s poukazem na potřebu posílit soběstačnost našeho hospodářství využitím vlastních energetických surovin a konkurenceschopnost hospodářství i za cenu snížení nároků na ochranu životního prostředí, majetku a zdraví obyvatel dotčených oblastí.

V současnosti se toto téma proto znovu otevírá v souvislostech s úvahami o řešení hospodářské krize, o konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti hospodářství ČR, rostoucí nezaměstnanosti, aniž byl uplynulý čas 23 let od vyhlášení limitů využit pro výraznější změnu orientace našeho hospodářství a ekonomického profilu Ústeckého kraje od těžby a vývozu surovin a energie, a v tom i životního prostředí, od těžkého hutního, chemického a strojírenského průmyslu, k sofistikovanějším výrobám s větším množstvím zhodnocení vstupů, vyšším podílem lidského umu a práce.

K  úvahám o nutném prolomení limitů vedly paradoxně i zjednodušené interpretace závěrů tzv. „Pačesovy komise“ k dalšímu zaměření české ekonomiky a energetiky, tedy práce, na které se spolupodílela i pracoviště AV ČR.

Za této situace považuje Komise životního prostředí Akademie věd ČR (KŽP AV ČR) za důležité, aby znovu připomněla občanům a rozhodovacím místům nejen v dotčených obcích, v Ústeckém kraji, ale i v ústředních orgánech státní správy některé další důležité okolnosti a souvislosti, které s rozhodováním o zachování nebo prolomení územních ekologických limitů těžby souvisejí, jsou neméně důležité a nelze je proto ignorovat:

  1. Hygienicko – epidemiologické práce a výzkumná porovnání s oblastmi nenarušeného životního prostředí v ČR, prováděné od počátku 90. let minulého století v SHP dodnes prokázaly, že znečištění ovzduší, vody a půdy v SHP spolu s narušenou sociální skladbou, vnuceným způsobem života a životosprávy, stresem a nedostatky v příležitostech k regeneraci sil vedly u obyvatel SHP nejen k výrazně zvýšené nemocnosti, vyšší úmrtnosti, ke sníženému věku dožití, zpomalenému vývoji dětí a k dalším negativním důsledkům pro tehdejší populaci postiženého území, ale propsaly se do jejich genetické výbavy a ovlivňují negativně i charakteristiky potomků postižených obyvatel do dalších generací. Povrchová těžba uhlí s jejími ohni, zápary, prašností a hlukem jsou spolu s energetikou a chemickým průmyslem na ně navazujícími dodnes hlavním zdrojem znečištění ovzduší, půdy i vod. Toto znečištění po výrazném, ale přechodném poklesu v 90. letech po odsíření elektráren a dalších velkých zdrojů znečištění ovzduší, začíná stagnovat a někde i se zvyšující se intenzitou silniční dopravy znovu růst. Hrozí nebezpečí, že pokud bude zátěž území a jeho obyvatel pokračovat, tyto charakteristiky se nejen nezlepší, ale mohou se ještě zhoršovat synergickým a kumulativním působením.
  2. Podobně i kontaminace půdy v celé SHP a v blízkém okolí, především v Krušných horách, způsobují i po letech obtíže s obnovou lesních porostů a jsou příčinou opakovaných neúspěchů u pokusů o reintrodukci původních dřevin, rostlinných i živočišných druhů, dříve zde hojných. Také zde lze očekávat zlepšování až po desítkách let a jen za předpokladu, že zátěž již nebude pokračovat.
  3. Je prokázáno, že těžba pod úpatím Krušných hor až po výchoz sloje, odlehčující patu jejich svahů na delším úseku, představuje geologicko-stabilitní a bezpečnostní riziko, ohrožující důlní provoz, těžební mechanismy i pracovníky lomů. Ohrožuje i ekosystém bučin na těchto svazích, tvořících zejména po rozvratu smrčin ve vyšších polohách hor, které nejsou dodnes zcela regenerovány, důležitou a nenahraditelnou součást územního systému ekologické stability tamní krajiny. Rovněž nutnost odvedení vod stékajících z hor mimo těžební jámy by při dalším postupu Velkolomu ČSA k východu a Velkolomu Bílina k západu dále měnila odtokové poměry do té míry, že to hrozí místním nedostatkem vody v některých oblastech podhůří.
  4. Trváme na tom, že ve vztahu ke globálním souvislostem změn klimatu a k celosvětové snaze omezit emise CO2, k ekonomickému profilu kraje a k nezaměstnanosti, je další orientace kraje jen na těžbu uhlí jako vyčerpatelného zdroje energie či chemické suroviny nesprávná. V dalších desetiletích přijde nutně další útlum uhelné energetiky a uhlí získá ve stále větší míře charakter cenné chemické suroviny pro inteligentnější využití, než masivní pálení s nízkou účinností a vývoz elektřiny a tím i životního prostředí kraje do zahraničí. Zachování zásob uhlí za liniemi územních ekologických limitů pro další generace a pro šetrnější způsoby těžby chránící hodnoty na povrchu je nadále nanejvýš žádoucí.
  5. Z tohoto pohledu KŽP AV ČR nepovažuje za systémově správné a logické trvat na úplném odpisu zásob uhlí za těmito územními limity, ale doporučuje jejich převod ze zásob bilančních do zásob nebilančních, a to z důvodů převahy jiného veřejného zájmu, než je jejich okamžité vydobytí a využití jen jako paliva. Orgány veřejné správy by naopak měly podporovat jako protikrizové opatření další zlepšování životního prostředí, přilákání šetrnějších podnikatelských aktivit, výrob a podnikatelů, vznik nových pracovních míst v jiných oborech podnikání, které v budoucnu místa v doznívající těžbě postupně nahradí a vytvoří onen žádoucí nový, dlouhodobě udržitelný ekonomický profil kraje, bez negativních vlivů na životní prostředí.
  6. K tomu je nutno přispět mimo jiné i výraznou modernizací zdrojů a soustav zásobování teplem pro obytnou a občanskou sféru, která je na rozdíl od elektroenergetiky výrazně zaostalá, poruchová, vykazuje obrovské ztráty v rozvodech a v místech konečného užití. Je při tom třeba využít kromě vlastních prostředků majitelů a správců i podpor z veřejných zdrojů včetně fondů EU, neboť jde o svrchovaně veřejný zájem.
  7. Kromě stránky materiální je třeba vzít v potaz i dlouhodobé synergické a kumulativní negativní působení zhoršeného životního prostředí, ohrožení majetku a existenční nejistoty lidí v ohrožených obcích, z nichž někteří se před těžbou museli za život stěhovat i několikrát a kteří potřebují konečně klid a jistotu dožití ve své obci, ve své občanské komunitě, v důvěrně známém prostředí. Lze očekávat, že odklad využití těchto zásob za liniemi územních ekologických limitů vytvoří časový prostor nejen pro zahojení jizev na krajině a osídlení, pro nalezení šetrnějších způsobů těžby a lepší využití uhlí, ale i pro zlepšení zdravotních charakteristik a zahojení jizev na duších dnešní generace tamních obyvatel. Další generace, které budou žít v již „uklizené“ krajině a regenerovaných sídlech, mohou pak být vstřícnější pro hledání kompromisů mezi potřebou těžby a ochranou prostředí za těmito limity, pokud rozsah a způsob těžby uhlí, jeho doprava a následné využití budou podřízeny požadavkům ochrany životního prostředí, přírody, krajiny i lidského zdraví, jak tomu musí být v civilizované společnosti 21. století.

Všechny tyto argumenty mluví i v současné době jednoznačně ve prospěch zachování územních ekologických limitů těžby v SHP přinejmenším v následujících dvou desetiletích a pro jejich trvalé zakotvení v územně plánovací dokumentaci Ústeckého kraje i obcí, na území kterých se zbývající zásoby uhlí nacházejí. Pro budoucnost kraje a jeho obyvatel je žádoucí, aby stát konečně naopak výrazněji podporoval diverzifikaci ekonomického profilu kraje, aby se z jednostranného, pro ekonomickou a sociální stabilitu i pro životní prostředí nevhodného zaměření postupně dostal do pestřejší nabídky pracovních příležitostí v oborech, využívajících jiné jeho přednosti, než konečné a neobnovitelné zdroje surovin a energie, jako je uhlí.

 

19. 9. 2013                                                                            MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc.

                                                                                              předseda KŽP AV ČR 

 

Stanovisko KZP AV CR-limity 19.9.2013.doc (51 kB)

 

Zpět

Novinky

Češi odmítají bourání a vyvlastňování kvůli těžbě uhlí, ukázal výzkum

25.02.2014 17:50
Vyvlastňování pozemků a bourání obcí kvůli těžbě uhlí je mezi Čechy nepopulární. Většina lidí si navíc přeje zachování ekologických limitů pro těžbu. Vyplývá to z výzkumu agentury Ipsos. Bourání obcí v něm odmítlo 68 procent dotázaných. Přímo jej podpořilo pouze jedenáct procent lidí, nejčastěji...

Švácha: Chystáme se na záchranu kostela v Horním Jiřetíně

20.02.2014 17:47
Rostislav Švácha, profesor dějin architektury a bojovník za záchranu uměleckého dědictví, připravuje společně s dalšími odborníky z univerzit v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a v Opavě odbornou konferenci, která má poukázat na historickou a uměleckou cenu...

Nový výzkum: 70 % občanů Ústeckého kraje odmítá bourání obcí kvůli uhlí

20.02.2014 17:37
Tisková zpráva Greenpeace ČRÚstí nad Labem, 20. února 2014 - Přesně 70 % občanů Ústeckého kraje odmítá bourání obcí kvůli těžbě uhlí. Krom toho 51 % obyvatel kraje zcela odmítá prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, a dalších 18 % by je zachovalo v místech, kde chrání před...

Ministr životního prostředí Brabec je přesvědčen, že Sobotkova vláda těžební limity neprolomí

18.02.2014 17:32
Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO je přesvědčen, že k prolomení těžebních limitů, před kterým setrvale varují ekologické organizace i někteří opoziční politici, během úřadování vlády Bohuslava Sobotky nedojde. Řekl to v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. To, že tento příslib...

Tykačovi a Dienstlovi nejde o zaměstnanost. Jinak by nezavírali důl Centrum, říká Jan Rovenský

10.02.2014 17:29
Litvínovsko - Těžaři Pavel Tykač a Jan Dienstl chtějí prosadit prolomení těžebních limitů a zavření hlubinného dolu Centrum jen kvůli svému ekonomickému zájmu. Tvrdí to Jan Rovenský z Greenpeace."Neexistuje přímo studie, ale my i dotčené obce máme  poměrně podrobně zpracovanou bilanci...

Horní Jiřetín shání peníze na geologický průzkum. Kvůli propadům země

03.02.2014 17:27
Český Rozhlas Lidé v Horním Jiřetíně na Mostecku mají strach z propadů země. Pod obcí totiž vedou staré důlní štoly. Naposledy se vytvořil velký kráter po propadu země v zahrádkářské kolonii loni na podzim. Vedení Horního Jiřetína proto chce od státu peníze na geologický průzkum."Tady ta sloj končí...

ČT: Miliardář Tykač se možná vrátí před soud

03.02.2014 17:23
REPORTÁŽ ONLINEPraha - Podnikatel Pavel Tykač by mohl jít znovu k soudu kvůli vytunelování CS Fondů. Ministryně spravedlnosti Helena Válková totiž stáhla stížnost, kterou ve prospěch Tykače podala její předchůdkyně Marie Benešová. Krok nové ministryně může zabránit tomu, aby bylo Tykačovo stíhání...

Nová ministryně zasáhla. Tykač zřejmě kvůli CS Fondům zamíří před soud

03.02.2014 17:20
PRAHA -Ministryně spravedlnosti Helena Válková vzala zpět stížnost pro porušení zákona, kterou její předchůdkyně Marie Benešová podala ve prospěch miliardáře Pavla Tykače v kauze CS Fondů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval tiskový odbor ministerstva. Pokud by Nejvyšší soud stížnosti vyhověl,...

Miliardář Tykač má smůlu, nová ministryně rázně zakročila

03.02.2014 17:16
Praha - Ministryně spravedlnosti Helena Válková vzala zpět stížnost pro porušení zákona, kterou její předchůdkyně Marie Benešová podala ve prospěch miliardáře Pavla Tykače v kauze CS Fondů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval tiskový odbor ministerstva. Pokud by Nejvyšší soud stížnosti vyhověl,...

Loni ČR vyvezla více elektřiny, než spotřebovaly všechny české domácnosti

30.01.2014 19:31
Domácnosti a veřejné rozpočty doplatily v externích nákladech na vývoz elektřiny přibližně 12 miliard Kč Tisková zpráva Greenpeace ČR 4/2014 Praha, 30. ledna 2014 – Česká republika vyvezla v roce 2013 více elektřiny, než spotřebovaly všechny české domácnosti dohromady. Vyplývá to z...