Názory kandidátů na limity těžby a odpis zásob pod obcemi

MF Dnes Ústecký (Severní Čechy)
Kam až dovolíme dojít těžařům?
29. září 2008 0:00

SERIÁL KE KRAJSKÝM VOLBÁM 2008 Dnes na téma budoucnost těžby uhlí.
Jaká je podle představitelů silných stran? Musí obyvatelé kraje
doplácet na vývoz elektřiny ze země? Když se tady těžit nebude, čím
budeme topit a svítit? Co na to říkají uchazeči o hejtmanské křeslo?

Prolomení takzvaných limitů a další těžba hnědého uhlí, to je problém,
který trápí obyvatele obcí nejen těsně u hranic dolů, ale všechny
Severočechy. Prach z ohromných hnědouhelných lomů ničí zdraví stovek
tisíců lidí, kraj vévodí celostátním žebříčkům v prašnosti a tím i v
nemocech, vévodí statistikám alergií i rakovin. Krajští politici mohou
výrazně ovlivnit svým rozhodováním kvalitu životního prostředí a ve
spolupráci s vládou a sněmovnou mohou usměrňovat těžaře i energetické
giganty. Co na současnou a budoucí těžbu uhlí říkají představitelé
stran, které se nyní ucházejí o hlasy voličů? Jaké jsou postoje lídrů
kandidátek ODS, ČSSD, Strany zelených, Severočechů.cz, Sdružení pro
zdraví, sport a prosperitu a KSČM? Bude velká část kraje pořád
ohrožena těžbou? Budeme regionem obřích děr po těžbě uhlí jako na
fotografii z Mostecka?

Vesnice nesmí padnout! Budoucnost je v jádru

Proti prolomení takzvaných limitů těžby uhlí bojuji již čtyři roky.

Do Jiřetína jsem přivedl jak prezidenta tak premiéra a oba
odsouhlasili, že se nebudou limity prolamovat a my jsme připraveni
podat návrh na odpis zásob v Jiřetíně. Není jiná cesta, než postavit
dva bloky jaderné elektrárny Temelín. A čím později se začne, tím víc
peněz nás to bude stát, ale stejně to tak dopadne.

Všechny státy v celé Evropě začínají přemýšlet o tom, že se jaderné
elektrárny budou dostavovat. Je ale potřeba říci, že výrobců jaderných
reaktorů moc není a jejich „jízdní řád", kdy je mohou vyrobit, je plný
do roku 2018 až 2020. Jestli tedy budeme ještě chvíli otálet, tak
další reaktor budeme moci koupit po roce 2025. A to už může být pozdě.

Ale teď nevím, jestli někdo nehraje na to, že až to takhle dopadne,
bude se muset zbourat Jiřetín, protože nebudeme reaktor prostě schopni
koupit.

Ale tady se další vesnice prostě bořit nebudou! I na útlum dolů a
nezaměstnanost horníků jsme připraveni a už nyní jsou pracovní místa.
Dnes máme v zóně Triangle čtyři tisíce pracovních míst a jednáme s
dalšími investory. Takže to není žádný problém. Navíc postupný útlum
šachet bude trvat do roku 2017, takže do té doby není problém sehnat
další investory.

Navíc už dávno nehledáme investory za každou cenu, třeba IPS Alpha
nebo Hitachi, to nejsou žádné montovny, to je špičková technologie a
práce s vysokou přidanou hodnotou. Takže i zde mají lidé slušné
výdělky. JIŘÍ ŠULC ODS

Další těžbě říkám „ano", ale chceme kompenzace

Já jsem pro to, aby byla dodržena energetická koncepce státu, která s
uhlím v našem kraji počítá.

To, že někdo říká, že uhlí odepíšeme, to považuji za jednu z
největších lží. Nemohou totiž říci, že to uhlí tady není. I kdyby uhlí
dnes někdo prostě odepsal, tak někdo jiný zase za pět let řekne, že
tam to uhlí je, že ho potřebujeme a budeme kopat nanovo.

Otázka prolomení limitů jde ruku v ruce s tím, jaké budou ochotny
těžební společnosti nabídnou finanční náhrady těm, kterých se to bude
dotýkat. Důležité také je, jak bude vedení kraje tlačit na vládu,
abychom do regionu zpětně dostávali větší podíl z prostředků, které
musí znečišťovatelé životního prostředí zaplatit do státního rozpočtu.
My tím pak budeme sanovat těžkosti občanů, kterých se těžba týká.
Kdybychom těžbu zastavili, museli bychom také říct, z čeho budeme dál
platit obnovu krajiny.

Já jsem pro prolomení limitů za předpokladu, že dojde ke kompromisní
dohodě mezi těžaři a lidmi, kteří v kraji žijí. To znamená, že
dostaneme adekvátní náhradu za újmu, kterou nám způsobuje těžba uhlí,
stejně jako je to v západní Evropě. Obecně tedy další těžbě říkám ano,
ale jen za předpokladu významných ústupků ze strany státu i těžařů.

Těžba není záležitost jen našeho kraje, ale celorepubliková. V
okamžiku, kdy se tady přestane těžit, musí někdo říct, čím budeme
topit a svítit. Jestli to bude drahým plynem z Ruska, kde situace je
na vážkách, nebo ještě dražším plynem z Norska. JAROSLAV FOLDYNA ČSSD

My máme jen dvě cesty: uhlí a jadernou energii

Hnědé uhlí je vlastně jediná strategická surovina, kterou republika má
a do budoucna jí bude méně a méně.

Máme tedy dvě možnosti: modernizovat hnědouhelné elektrárny nebo
rozšířit jaderné elektrárny. Jiné možnosti nejsou, pokud nechceme,
abychom byli závislí na dovozu energie ze zahraničí.

Prolomení limitů je složitá a citlivé věc. V první řadě by o tom měli
rozhodnout lidé, jichž se to bezprostředně týká. Ti by měli být
natolik přesvědčeni, že to je dobrá věc, že sami nakonec řeknou, že to
odstupné, co za domy dostanou, je pro ně výhodné, že uhlí je potřebné
a dojde ke kompromisu. Na druhou stranu si myslím, že nabídka, kterou
Mostecká uhelná lidem již dala, byla tak lukrativní, že pokud se bude
v budoucnu někdy opakovat, tak už takovou nabídku obyvatelé Černic a
Horního Jiřetína nedostanou. Pokud se těžit bude, ta krajina se v
každém případě změní, ale není to nic výjimečného i v Německu jsou
celé obce přesunuté. Důležité je, brzy začít i s rekultivací.

Pokud by se rozhodovalo v tomto okamžiku, tak bych byl pro jaderné
elektrárny, protože neničí krajinu, nemusí se přeorávat půl kraje,
stěhovat stovky lidí, zrušit žádná vesnice. Je to čistá energie a také
v Evropě se opět začínají jaderné elektrárny rozšiřovat. Je ale
otázka, kdy se rozhodne a kdy by byla taková elektrárna dostavěna.
Mezi tím tu určitě bude vakuum, kdy energie bude nedostatek. Podle
odborníků se to stane kolem roku 2015 až 2016 a pak ji budeme muset
dovážet. OLDŘICH BUBENÍČEK KSČM

Ať ČEZ šetří a nepálí uhlí v předpotopních zařízeních

Prolomení limitů říkám jednoznačné ne. Jsem proti, aby se v
jednadvacátém století kvůli těžbě bořily domy a obce. Hlavně jsem
přesvědčen, že to je zbytečné. V rámci stávajících limitů je tu totiž
uhlí ještě na desítky let. Ať se ČEZ naučí s uhlím šetrněji zacházet,
aby se nespalovalo v předpotopních elektrárnách. Třeba Prunéřov má
minimální výkon, ekologicky i z hlediska emisí je na tom špatně. To je
vyhazování peněz i energie do vzduchu.

Navíc jsme jedním z největších vývozců elektrické energie a já říkám,
že vyvážíme životní prostředí Ústeckého kraje. A podepisuje se to
nejen na naší krajině, ale i na zdraví obyvatel. Je tady největší
výskyt nádorů v republice, máme nejnižší průměrný věk, nejvíce
nemocných dětí. To není žádné strašení, ale realita. Jakmile limity
prolomíme, pak vytěžíme celý kraj, protože uhlí je tady všude. Tady se
musí říct, buď kraj obětujeme, nebo vystačíme se současným uhlím do
limitů a změníme energetickou koncepci tak, abychom to uhlí
nepotřebovali. A ono není zbytí, ten kraj je malý, ale uhlí je tu
spousta. Není jen pod Jiřetínem, je v celém kraji.

V rámci stávajících limitů je uhlí ještě na 50 let. Naučme se šetřit,
aby to bylo o dvacet roků déle a během této doby využijme jiné
technologie.

Tady se bude ještě desítky let těžit, ale musí to být efektivní.
Nechápu, proč při tak obrovských ziscích ČEZ ještě nebyly investovány
peníze do hnědouhelných elektráren, aby měly o 10 procent vyšší výkon.
To už dávno mělo být.

PETR KLEPIŠ Strana zelených

Devastaci kraje musí vedení regionu zabránit

Zbořeno a nenávratně zničeno bylo kvůli těžbě uhlí na severu Čech již
více než sto padesát obcí. Nejen proto jsem -stejně jako celá naše
strana -jednoznačně proti prolomení stávajících limitů těžby hnědého
uhlí, ničení domovů stovek lidí, ale také proti dalšímu zhoršování
životního prostředí v našem kraji.

Další devastaci životního prostředí musí vedení kraje zabránit také
již při projednávání územních plánů! Nepotřebujeme přece být velkým
evropským vývozcem elektrické energie, jako to celé roky provádí
společnost ČEZ. V budoucnosti by podle mě neměla být výroba elektřiny
založena na uhelných elektrárnách. To vše jsou ale otázky energetické
koncepce našeho státu.

Já osobně považuji z dlouhodobého hlediska v současných podmínkách za
nejčistší zdroj energii jadernou.

Útlum důlní činnosti a navazujících oborů bude jistě pozvolný,
podpořený rekvalifikačními programy a lidé najdou uplatnění ve
službách a lehkém průmyslu. Mnoho pracovních míst vzniká s
rekultivační činností, s rozvojem větrných elektráren, s rozvojem
služeb a turistiky.

Těžba je také hlavně o znečištění ovzduší. To se sice podařilo omezit,
ale dál u nás přetrvává jedno z nejvyšších zamoření polyaromatickými
uhlovodíky a prachem. Dlouhodobé působení těchto a dalších škodlivin
se dále neblaze projevuje na zdravotním stavu obyvatelstva. Patříme
mezi kraje s nejvyšší úmrtností, výskytem rakoviny a
kardiovaskulárních onemocnění.

JAN NEBÁZNIVÝ Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu

Další těžba? Nelze říci striktně „ano" nebo „ne"

Jestli jsem nebo nejsem pro prolomení limitů těžby uhlí, na to se nedá
jednoznačně odpovědět, protože všechno se odvíjí od energetické
politiky státu.

Nedá se tedy striktně říci ani ano, ani ne.

Při rozhodování se totiž musí vzít v úvahu to, jak bude republika
fungovat, protože alternativní zdroje jsou k ničemu. Je potřeba do
určitého času vycházet z toho, jaké má stát nerostné bohatství a
připravovat se na nějaká média. Tento problém se musí pořádně
prodiskutovat a jednoznačně říci, jakou cestou se bude postupovat.

Každý stát by si ale měl chránit a využívat své nerostné bohatství a
snažit se být soběstačný. Po zhodnocení situace tedy musíme říci, že
nějaké nerostné bohatství tu máme a k němu budeme muset
uvážlivýmzpůsobem sáhnout a využít ho. Je to i otázka stovek
pracovních míst. Sever byl odjakživa průmyslový. Kdysi se zde těžily
drahé kovy, později uhlí a od toho se zde odvíjel i průmysl. Takže je
tu celá spousta lidí, která v tomto odvětví pracuje.

Pokud tedy k prolomení limitů dojde, bude to muset být naprosto
promyšlené. Hlavně to, jak se s lidmi dohodnout. To rychlé boření
celých vesnic, to už máme za sebou. Vše se musí odvíjet i od představ
lidí, i když ne úplně těm individuálním. Ale myslím, že třeba Němci to
vyřešili slušným způsobem.

Myslím, že kdo říká, že se bez uhlí obejdeme a že se tu už nikdy těžit
nebude, tak jsou to jen líbivé sliby. HANA JENÍČKOVÁ Severočeši.cz

----------------------------------------
Vládo, dej peníze za uhlí

29. září 2008 0:00

Jak moc budou obyvatelé Ústeckého kraje doplácet na těžbu uhlí?

Volby 2008

Ústí nad Labem - Kolik voličů se bude za tři týdny v krajských volbách
rozhodovat podle toho, jak se kandidáti staví k zachování či prolomení
limitů těžby na Mostecku, nelze s jistotou říci. Jisté však je, že
těžba uhlí a s ní související prašnost a zdravotní stav obyvatel není
téma jen ekologů. Postoje k tomu, zda těžit i přes stávající limity,
které brání například Černice a Horní Jiřetín, ale také posunutí těžby
k Litvínovu, kandidáty silných stran v kraji dělí. Každý má jiný názor
na to, zda limity prolomit či ne, ovšem všichni se shodují v tom, že
stát by měl na sever Čech posílat větší kompenzace za zdevastovanou
krajinu a zdraví lidí. Díky zdejšímu bohatství totiž země svítí a
topí. A elektrárenský gigant ČEZ má ohromné zisky.

V čem se tedy kandidáti na post hejtmana liší? Už třeba v tom
základním: může kraj zasahovat do těžebních plánů? Jaroslav Foldyna,
lídr pro volby z ČSSD, míní, že ne a kdo říká opak je podle něj
populista. „Uhlí nepatří kraji, ale státu, který má energetickou
koncepci. Vláda nemá zodpovědnost jen za obyvatele tohoto kraje, ale
za deset milionů občanů celé země. Ctím horní zákon, proti prolomení
limitů nic dělat nebudu, " uvedl na debatě, kterou ve středu pořádali
ekologové v Ústí nad Labem. Foldyna tím popudil diváky v hledišti, kde
evidentně převládali odpůrci těžby.

Podobně se k tomu postavil také komunistický zastupitel Bubeníček,
když označil uhlí za jedinou strategickou surovinu státu. „O tom se
rozhoduje jinde než v Ústí," prohlásil. On však - na rozdíl od Foldyny
-preferuje v budoucnu energii získávanou z jádra. Pro toto řešení a
tím i ochranu severních Čech před devastací je i současný hejtman Jiří
Šulc z ODS. Ten také jasně říká, že kvůli uhlí už nesmí padnout žádná
vesnice. Petr Klepiš ze Strany zelených je naopak přesvědčen, že sám
kraj může jednání těžařů bránit. „Máme tady přece silný nástroj -
územní plán kraje. Nemůžeme se zbavovat zodpovědnosti a čekat, co
udělá stát," tvrdil.

Jiří Šulc také na debatě přišel s tím, že chce od státu ihned čtyři
miliardy dalších kompenzací za těžbu. Kraj postupně čerpá 15 miliard,
ovšem podle Šulce si za zahlazení škod po těžbě inkasuje zpět právě
čtyři miliardy ve formě DPH. „Jinak jsou řeči o 15 miliardách lež,"
uvedl Šulc.

Pokračování na straně D3

Vládo, dej peníze za uhlí, které se tu těží

Pokračování ze strany D1

Jiří Šulc také rovnou uvedl, že se podepíše pod usnesení
zastupitelstva, které bude po vedení státu požadovat zachování
současných limitů. „Když tam uhlí zůstane, bude zachováno pro příští
generace. Ale je potřeba dnes lidem říkat, že v budoucnu bude možná
nutné na tuto energetickou surovinu znovu sáhnout," uvedl při veřejné
diskusi. Klepiš, o kterém Bubeníček vzhledem ke složení publika
prohlásil, že hraje na domácím hřišti, se obul do kandidáta KSČM i
kvůli tezi, že uhlí je potřeba vzhledem k nebezpečí odstřižení státu
od zemního plynu. „Trvejme na energetické bezpečnosti Evropské unie,
energie dnes nemá hranice," tvrdil lídr zelených s tím, že Česko je
příliš malá země na to, aby tuto věc řešila sama.

Ještě na jedné věci se částečně lídři silných stran shodli - snížení
těžby uhlí může kompenzovat také co nejrychlejší využití
rekultivovaných výsypek pro pěstování rychle rostoucích energetických
plodin, které by bylo možné spalovat v elektrárnách místo uhlí. Šulc
dokonce míní, že by tak bylo možné využít i dřevo z umírajících
krušnohorských lesů. A prý by se tak našlo zaměstnání pro mnoho
nekvalifikovaných lidí bez práce.