Téměř tři čtvrtiny lidí volí zastavení těžby

Nový průzkum: téměř tři čtvrtiny lidí volí zastavení těžby

Nevládní organizace před volbami zatopí politikům, kteří nechtějí zrušit dobývací prostor pod Horním Jiřetínem

Společná tisková zpráva Greenpeace a občanského sdružení Kořeny

Ústí nad Labem, 2. září 2009 – Navzdory nejistému termínu voleb se dnes Greenpeace a občanské sdružení Kořeny rozhodli oficiálně zahájit intenzivní veřejnou kampaň zaměřenou na kandidáty do poslanecké sněmovny. Požadují po nich, aby se zavázali prosazovat zrušení dosavadního dobývacího prostoru pod městem Horní Jiřetín. Právě existence dobývacího prostoru je pro společnost Litvínovská uhelná, a.s., hlavní záminkou k zamýšlené likvidaci města (1). Nejdůležitější předvolební zbraní obránců Horního Jiřetína bude nedávný průzkum veřejného mínění, který v červenci zpracovala agentura Factum Invenio. Podle jeho výsledků odmítá bourání severočeských obcí z důvodu rozšíření těžby uhlí přes 73 procent voličů, přičemž pouhých 12 % s bouráním souhlasí (2).

Vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský dnes uvedl: „Téměř tři čtvrtiny Čechů bourání kvůli těžbě uhlí odmítá. Je jen málo témat, na které má veřejnost tak jednoznačný názor. Na politiky, kteří se jej pokusí ignorovat, před volbami voliče upozorníme opravdu nepřehlédnutelným způsobem. Pokud Paroubek nebo Gandalovič odmítnou Horní Jiřetín zachránit, může se stát jejich politickým Waterloo.“

Právě téma Waterloo a 73 % je hlavním motivem první fáze veřejné kampaně, kterou dnes nevládní organizace zahájily. Její součástí je několik set plakátů a citylightů po celém Ústeckém kraji (převážně v prostředcích MHD), reklamní spoty na cityscreenech, 20.000 letáků, happeningy, petice určená volebním lídrům dvou největších stran a výrazně aktualizované stránky www.zitnebotezit.cz (kde je možné mj. uvedenou petici podepsat elektronicky). S blížícími se volbami bude kampaň gradovat sérií veřejných akcí – happeningů zaměřených na jednotlivé politiky.

Ondřej Hogen z Horního Jiřetína, koordinátor kampaně „Žít nebo těžit“ občanského sdružení Kořeny, doplnil: „Naše loňská kampaň jasně ukázala, že tlačit na kandidáty před volbami má smysl – většina stran na krajské úrovni tehdy nakonec ochranu Hornímu Jiřetínu přislíbila. Letos budeme mnohem asertivnější, už proto, že můžeme politiky konfrontovat s jejich loňskými sliby. S některými kandidáty jsme se sešli, další schůzky máme domluvené. O výsledcích budeme veřejnost podrobně informovat.“

Poděkování:

Greenpeace ČR děkují agentuře EuroRSCG 4D za vytvoření vizuálu a grafické podoby kampaně. EuroRSCG 4D svoji pomoc poskytla pro bono, tedy bez nároku na odměnu.

Občanské sdružení Kořeny děkuje Nadaci VIA, Nadaci Partnerství a Švédskému sekretariátu pro kyselé deště. Bez jejich laskavé podpory by Kořeny mohly realizovat jen zlomek své současné kampaně na ochranu Horního Jiřetína a Litvínova.

Poznámky pro editory:

1)     Postoj veřejnosti k těžbě hnědého uhlí provedla společnost Factum Invenio pro Greenpeace ČR v rámci projektu Omnibus v červenci 2009. Jeho podrobné výsledky naleznete v příloze.

2)     Dobývací prostor je administrativní hranice v mapě stanovená při těžbě nerostů povrchově i dolem. Dobývací prostor stanovuje Báňský úřad, je to území ve, kterém má těžební společnost vyhrazen prostor pro dobývání surovin. V zájmu ochrany nerostného bohatství se nesmí v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, pokud k tomu nebyl dán souhlas podle zákona 44/1988 Sb. (horní zákon). Existence dobývacího prostoru tak zásadním způsobem omezuje život místních obyvatel i podnikatelů.

Samotný útlum dolů, podmíněný zachováním územních limitů těžby, neposkytuje obyvatelům Ústeckého kraje ani investorům dostatečnou záruku do budoucna. Jejich zájmy a práva mohou být za čas znovu ohroženy dalšími snahami o rozšíření hnědouhelných velkolomů. Z existence dobývacího prostoru navíc plynou důlním společnostem práva k dotčenému území, které často zneužívají k šikanování samospráv I jednotlivých občanů. Nezbytným krokem, který poskytne občanům obcí ležících na uhlí dostatečnou legislativní ochranu, je zrušení dobývacího prostoru za hranicí územních limitů.

Kontakty:

Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR
tel: +420 723 623 238, e-mail: jan.rovensky@cz.greenpeace.org

Ondřej Hogen, koordinátor kampaně „Žít nebo těžit“ o.s. Kořeny
tel: +777 666 768, e-mail: oskoreny@email.cz

Vladimír Buřt, místostarosta města Horní Jiřetín
tel: +420 724 081 095, e-mail: vladimir.burt@centrum.cz

Výsledky výzkumu společnosti Factum Invenio z července 2009

„Názory české populace na těžbu uhlí a její rozšiřování”

  Otázka: Souhlasíte s tím, aby se z důvodu rozšíření těžby hnědého uhlí bouraly severočeské obce?

Většina české veřejnosti nesouhlasí s tím, aby se z důvodu rozšíření těžby hnědého uhlí bouraly severočeské obce. Proti jsou téměř tři čtvrtiny, pro jen 12 %. 15 % lidí problém nedokáže posoudit.

1.    graf

V třídění podle sociodemografických kategorií se neprojevuje mnoho významných rozdílů.

• S názorem, že by obce měly těžbě uhlí ustoupit, souhlasí častěji muži (15 %) než ženy (8 %).
• Souhlas je silnější také u lidí z nejmenších sídel do 5.000 obyvatel (15 %).
• Bez názoru jsou nejčastěji lidé s nízkým vzděláním a mladí lidé do 29 let.

Otázka: Měl by být zrušen dobývací prostor na území města Horní Jiřetín v severních Čechách? Dobývací prostor je území předurčené k těžbě a vyžaduje zbourání obce a rozšíření sousedního povrchového dolu.

Otázka: Měl by být zrušen dobývací prostor na území města Frenštát pod Radhoštěm a obce Trojanovice v Beskydech? Dobývací prostor je území předurčené k těžbě a vyžaduje otevření hlubinného dolu pod uvedenými obcemi.

V otázce tzv. dobývacích prostorů, tedy území určených k těžbě uhlí, pod obcemi Horní Jiřetín v severních Čechách, Frenštát pod Radhoštěm a Trojanovice v Beskydech se lidé kloní převážně k variantě jejich zrušení.

V případě Horního Jiřetína je 55 % populace pro zrušení dobývacího prostoru, který by zabránil rozšíření sousedního povrchového dolu, pro jeho zachování je 20 %.

U beskydských obcí je pro zrušení dobývacího prostoru a zabránění otevření hlubinného dolu pod jejich územím 60 % obyvatel ČR, proti jeho zrušení je 19 %. Poměrně velká část lidí se k tomuto tématu nedokázala vyjádřit.

2.    graf

• Zrušení dobývacího prostoru v Horním Jiřetíně podporují hlavně lidé starší 45 let (60 %), zejména pak senioři nad 60 let (62 %).
• Proti zrušení dobývacího prostoru v Horním Jiřetíně jsou z regionálního hlediska nejčastěji lidé v Olomouckém (31 %) a Plzeňském (30 %) kraji. Jeho zrušení není významně více podporováno v žádném kraji. V případě Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic je situace podobná, pro zrušení dobývacího prostoru jsou hlavně lidé z Plzeňského (34 %) a Olomouckého (32 %) kraje a také kraje Vysočina (33 %). 
• V obou oblastech těžby se proti zrušení dobývacího prostoru vyslovují častěji muži (23 %) než ženy (17 %).