Zpackané vymáhání uhelných miliard hází ministři na odvolaného Rampulu

14.11.2011 23:24

iDNES.cz

Ministerstvo financí odmítá vinu za to, že Česko zřejmě nedostane 12 miliard, které švýcarská justice zadržuje v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti. Úřad prý nedostal od žalobců informace o výši škody, která státu vznikla. Pokud jste měli problémy, měli jste si stěžovat, vzkázal Kalouskovi nepřímo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
 
Oba politici se ale podle všeho shodnou na jednom jasném viníkovi. Nedávno odvolaném šéfovi pražského vrchního státního zastupitelství Vlastimilu Rampulovi. Ten zřejmě případu velkou prioritu nedával a s ministerstvem financí příliš nekomunikoval.
 
Podle Pospíšila si ale u něj Kalousek mohl na Rampulovu liknavost stěžovat a ministr by pak intervenoval u vrchního žalobce Zemana. Pouze on totiž může státním zástupcům cokoli nařizovat.
 
Podle informací iDNES.cz Zeman na Rampulu kvůli Mostecké uhelné tlačil a několikrát u něj urgoval, ať se případem začne zabývat. Jednalo se ale o jeho osobní iniciativu.
 
Rampulův nástupce Stanislav Mečl už ve věci nařídil vnitřní kontrolu. "Po prostudování spisového materiálu ve věci právní pomoci Švýcarské konfederace adresované České republice a vyřizované Vrchním státním zastupitelstvím v Praze jsem předběžně dospěl k závěru, že věci nebyla věnována náležitá pozornost," vzkázal Mečl. Je prý také připraven vyvodit z případných chyb odpovědnost u konkrétních osob.
 
Co se dělo v ČR
15. 3. 2011 - schůzka ministra Pospíšila s velvyslancem Švýcarské konfederace. Velvyslanec předal nótu z  11. 3. 2011, v níž se švýcarská strana dotazuje, zda se ČR  připojí k probíhajícímu řízení jako poškozená strana.
 
16. 3. 2011 oslovilo ministerstvo spravedlnosti dopisem ministerstvo financí a předalo mu nótu švýcarského velvyslanectví pro další postup.
 
11. 4. 2011 oslovilo ministerstvo spravedlnosti náměstka ministra financí s žádostí o poskytnutí informace, zda již ministerstvo financí na nótu velvyslanectví Švýcarské konfederace reagovalo a s jakým výsledkem.
 
26. 4. 2011 náměstek ministra financí sdělil ministerstvu spravedlnosti, že ministr Kalousek 14. 4. 2011 požádal vrchního státního zástupce o informace o trestním řízení společně s návrhem dalšího postupu České republiky (s ohledem na možnost připojení se k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody).
 
Rampula to věděl dlouho
Česko mohlo získat 12 miliard v případě, že by se k trestnímu řízení připojilo jako poškozený. Ministerstvo financí se ale hájí, že nemělo informace, že státu skutečně vznikla škoda, ačkoli je po pražském vrchním státním zastupitelství žádalo. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba se ministerstvo financí o švýcarské žádosti dozvědělo až na přelomu března a dubna 2011.
 
"Až teprve z dopisu Federální státní zástupkyně Švýcarska doručeného 14. října 2011, tedy deset dní před podáním žaloby, se ministerstvo dozvědělo základní informace, jakých osob by se možná trestná činnost mohla týkat a z jakých činů by mohly být obviněny s odkazem, že podrobnými informacemi disponuje vrchní státní zastupitelství," uvádí Jakob. České justiční orgány prý ale byly švýcarskou prokuraturou poprvé osloveny už v roce 2006.
 
"Žádost švýcarského federálního prokurátora ohledně připojení se ČR jako poškozeného subjektu s nárokem na škodu obdrželo pražské vrchní státní zastupitelství v květnu roku 2010, ministerstvo spravedlnosti v červnu 2010," upozorňuje na časovou prodlevu mluvčí.
 
Pospíšil prý Kalouska varoval
 
Pospíšilův resort ale upozorňuje na skutečnost, že Vrchní státní zastupitelství v Praze mělo sice v kompetenci vše, co se týkalo právní pomoci při vyšetřování celé kauzy. V případě vyjádření, zda se Česko jako poškozený připojí ke švýcarskému trestnímu řízení, je ale kompetentním orgánem ministerstvo financí.
 
Letos v březnu švýcarský velvyslanec předal ministru spravedlnosti nótu s výzvou o vyjádření, zda se stát chce připojit jako poškozená strana k trestnímu řízení.
 
"Pan ministr ovšem velvyslance už při předání nóty (15. 3.) upozornil, že rozhodnutí o připojení ČR k trestnímu řízení není v kompetenci ministerstva spravedlnosti, ale ministerstva financí. Vzápětí po této schůzce (16. 3.) předalo ministerstvo spravedlnosti švýcarskou nótu ministerstvu financí," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.
 
"Ministerstvo financí poté v dubnu (26. 4.) na písemný dotaz ministerstva spravedlnosti (z 11. 4.) odpovědělo, že věc řeší s vrchním státním zastupitelstvím v Praze," dodala mluvčí. Po tomto datu už se Kalousek na Pospíšila neobrátil. 
 
Kalousek poslal vysvětlení Nečasovi a Pospíšilovi
 
Vicepremiérka Karolína Peake a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v neděli informovali, že Česko propáslo lhůty k trestnímu řízení a tím i možnost ucházet se o 600 milionů franků (asi 12,2 miliardy korun) (viz předcházející článek).
 
Ekonomové žádají odpovědnost
 
Členové Národní ekonomické rady vlády požadují, aby politici i úředníci měli větší odpovědnost za svá rozhodnutí. Viníci by měli uhradit část vzniklé škody, navrhuje Petr Zahradník. Podle Pavla Kohouta by pomohlo zavedení trestní odpovědnosti za "neaktivitu". "Při našem volebním systému je ale tato myšlenka patrně neprůchodná," míní.
 
Jedná se o peníze, které podle zjištění MF DNES zadržuje švýcarská prokuratura v souvislosti s privatizací MUS. Finance se nacházely na zhruba stovce účtů souvisejících s podezřelými machinacemi kolem českých dolů.
 
Ve Švýcarsku je v souvislosti s privatizací mosteckých dolů obžalováno sedm lidí. Podle informací MF DNES jimi jsou Jiří Diviš, Marek Čmejla, Antonín Koláček, Luboš Měkota, Oldřich Klimecký, Petr Kraus a Jacques de Groote. Švýcaři je viní z praní špinavých peněz a dalších finančních machinací. Peníze měly pocházet z ovládnutí mosteckých dolů na konci 90. let.
 
Ministerstvo je podle Jakoba připravené intenzivně spolupracovat se státním zastupitelstvím v Česku i ve Švýcarsku. "Zároveň však zásadně odmítáme nést odpovědnost za případnou liknavost obou institucí," dodal mluvčí. Šéf resortu Miroslav Kalousek v pondělí poslal vysvětlující dopis premiérovi Petru Nečasovi a ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi.
 

 

Zpět

Novinky

Ten, který určil hranici, za kterou těžaři nesmí. "Dál za ní stojím"

19.05.2011 17:05
Mladá fronta Dnes  Architekt Zdeněk Říha docílil odpisu zásob uhlí pod Duchcovem, a tím město zachránil. Podle jeho studie také jednala vláda v roce 1991, když stanovila, že se nesmí bourat Jiřetín. Co na tlaky těžařů říká dnes? Za limity těžby si stojím, říká architekt a urbanista Martin...

Část Akademie věd je na straně odpůrců těžby uhlí za limity

19.05.2011 17:02
Mladá Fronta Dnes HORNÍ JIŘETÍN (čer) Odpůrci pokračování hnědouhelné těžby za ekologické limity stanovené vládou v roce 1991 mají další podporu. Stojí za nimi odborníci z komise životního prostředí Akademie věd. Při svém úterním semináři přímo v Horním Jiřetíně se shodli, že těžba za limity by...

Akademici: Uhlí pod Jiřetínem není tolik, kolik těžaři uvádějí

18.05.2011 10:05
Finanční Noviny Horní Jiřetín (Mostecko) - S těžbou hnědého uhlí za územními limity nesouhlasí členové Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Z jejího semináře v Horním Jiřetíně dnes vyplynulo, že negativní vlivy těžby převažují nad pozitivními efekty a navíc uhlí ani není potřeba. Uhlí pod...

Odborný seminář Komise pro životní prostředí Akademie Věd ČR v Horním Jiřetíně

17.05.2011 12:46
  KOMISE PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ AKADEMIE VĚD ČR A MĚSTO HORNÍ JIŘETÍN pořádají veřejný odborný pracovní seminář PROBLÉMY POVRCHOVÉ TĚŽBY UHLÍ V SEVEROČESKÉ PÁNEVNÍ OBLASTI 17. května 2011 od 17:00 v Kulturním domě v Horním Jiřetíně Program: 17:00 - R. Šrám: Vliv Znečištěného ovzduší na...

Od velké varianty povrchové těžby uhlí v Severočeském hnědouhelném revíru k územně ekologickým limitům a zase zpět – od limitů k velké variantě?

13.05.2011 23:14
Společnost pro trvale udržitelný život, autor: Ing. Marie Lafarová Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století vznikala v Severočeském hnědouhelném revíru souhrnná dlouhodobá koncepce těžby uhlí, tzv. velká varianta. Podle velké varianty se měla povrchovým způsobem dotěžit celá...

Czech Coal nedá peníze Jiřetínu

12.05.2011 17:04
Lidové Noviny MOST Vztahy mezi těžařskou společností Czech Coal a městy Horní Jiřetín a Litvínov jsou stále na bodě mrazu. Czech Coal oznámila, že rozdá 12 městům a obcím z regionu celkem 4,3 milionu korun, ani jedno z měst bojujících proti prolomení limitů těžby ovšem mezi příjemci není. Peníze,...

Půjde to i s limity

09.05.2011 13:33
Týdeník Euro Územní limity je nutné prolomit, jinak nebudeme mít v následujících letech čím topit pod kotlem a přes milion domácností bude mrznout, varují české teplárenské firmy. A těžařské firmy dodávají: "V opačném případě přijdou o práci tisíce lidí." Jenže nic není jen černobílé. A o tom, zda...

Stát se nevzdává, chce dát uhlí teplárnám

09.05.2011 13:28
E15 Ministerstvo životního prostředí navrhuje další způsoby, jak zajistit uhlí pro teplárny a nevzdává souboj s uhelnou společností Czech Coal Pavla Tykače. Český báňský úřad sice minulý týden odmítl požadavek úřadu Tomáše Chalupy, aby uhlí z dolu Vršany získaly přednostně teplárny. Ministerstvo...

Stát neřeší teplárenskou krizi, ale pomáhá Tykačovi. Nezákonně.

06.05.2011 10:24
ČBÚ povolil těžbu na Vršanech do roku 2052, bude čelit žalobě - Společná tisková zpráva Greenpeace ČR a o.s. Kořeny  Praha, 5. května 2011 – Líbivé řeči politiků a úředníků o pomoci českým teplárnám, které mohou již v příštím roce pocítit nedostatek paliva, lze po dnešku považovat za...

Grossovo okolí šetří policie, zajímá ji privatizace MUS

06.05.2011 10:03
Aktuálně.cz Praha - Protikorupční policie prověřuje možné přijímání úplatku lidmi kolem bývalého sociálnědemokratického premiéra Stanislava Grosse při prodeji Mostecké uhelné společnosti (MUS). Policisté prověřují například bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru. Píše o tom MF Dnes....