Zpackané vymáhání uhelných miliard hází ministři na odvolaného Rampulu

14.11.2011 23:24

iDNES.cz

Ministerstvo financí odmítá vinu za to, že Česko zřejmě nedostane 12 miliard, které švýcarská justice zadržuje v souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti. Úřad prý nedostal od žalobců informace o výši škody, která státu vznikla. Pokud jste měli problémy, měli jste si stěžovat, vzkázal Kalouskovi nepřímo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
 
Oba politici se ale podle všeho shodnou na jednom jasném viníkovi. Nedávno odvolaném šéfovi pražského vrchního státního zastupitelství Vlastimilu Rampulovi. Ten zřejmě případu velkou prioritu nedával a s ministerstvem financí příliš nekomunikoval.
 
Podle Pospíšila si ale u něj Kalousek mohl na Rampulovu liknavost stěžovat a ministr by pak intervenoval u vrchního žalobce Zemana. Pouze on totiž může státním zástupcům cokoli nařizovat.
 
Podle informací iDNES.cz Zeman na Rampulu kvůli Mostecké uhelné tlačil a několikrát u něj urgoval, ať se případem začne zabývat. Jednalo se ale o jeho osobní iniciativu.
 
Rampulův nástupce Stanislav Mečl už ve věci nařídil vnitřní kontrolu. "Po prostudování spisového materiálu ve věci právní pomoci Švýcarské konfederace adresované České republice a vyřizované Vrchním státním zastupitelstvím v Praze jsem předběžně dospěl k závěru, že věci nebyla věnována náležitá pozornost," vzkázal Mečl. Je prý také připraven vyvodit z případných chyb odpovědnost u konkrétních osob.
 
Co se dělo v ČR
15. 3. 2011 - schůzka ministra Pospíšila s velvyslancem Švýcarské konfederace. Velvyslanec předal nótu z  11. 3. 2011, v níž se švýcarská strana dotazuje, zda se ČR  připojí k probíhajícímu řízení jako poškozená strana.
 
16. 3. 2011 oslovilo ministerstvo spravedlnosti dopisem ministerstvo financí a předalo mu nótu švýcarského velvyslanectví pro další postup.
 
11. 4. 2011 oslovilo ministerstvo spravedlnosti náměstka ministra financí s žádostí o poskytnutí informace, zda již ministerstvo financí na nótu velvyslanectví Švýcarské konfederace reagovalo a s jakým výsledkem.
 
26. 4. 2011 náměstek ministra financí sdělil ministerstvu spravedlnosti, že ministr Kalousek 14. 4. 2011 požádal vrchního státního zástupce o informace o trestním řízení společně s návrhem dalšího postupu České republiky (s ohledem na možnost připojení se k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody).
 
Rampula to věděl dlouho
Česko mohlo získat 12 miliard v případě, že by se k trestnímu řízení připojilo jako poškozený. Ministerstvo financí se ale hájí, že nemělo informace, že státu skutečně vznikla škoda, ačkoli je po pražském vrchním státním zastupitelství žádalo. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba se ministerstvo financí o švýcarské žádosti dozvědělo až na přelomu března a dubna 2011.
 
"Až teprve z dopisu Federální státní zástupkyně Švýcarska doručeného 14. října 2011, tedy deset dní před podáním žaloby, se ministerstvo dozvědělo základní informace, jakých osob by se možná trestná činnost mohla týkat a z jakých činů by mohly být obviněny s odkazem, že podrobnými informacemi disponuje vrchní státní zastupitelství," uvádí Jakob. České justiční orgány prý ale byly švýcarskou prokuraturou poprvé osloveny už v roce 2006.
 
"Žádost švýcarského federálního prokurátora ohledně připojení se ČR jako poškozeného subjektu s nárokem na škodu obdrželo pražské vrchní státní zastupitelství v květnu roku 2010, ministerstvo spravedlnosti v červnu 2010," upozorňuje na časovou prodlevu mluvčí.
 
Pospíšil prý Kalouska varoval
 
Pospíšilův resort ale upozorňuje na skutečnost, že Vrchní státní zastupitelství v Praze mělo sice v kompetenci vše, co se týkalo právní pomoci při vyšetřování celé kauzy. V případě vyjádření, zda se Česko jako poškozený připojí ke švýcarskému trestnímu řízení, je ale kompetentním orgánem ministerstvo financí.
 
Letos v březnu švýcarský velvyslanec předal ministru spravedlnosti nótu s výzvou o vyjádření, zda se stát chce připojit jako poškozená strana k trestnímu řízení.
 
"Pan ministr ovšem velvyslance už při předání nóty (15. 3.) upozornil, že rozhodnutí o připojení ČR k trestnímu řízení není v kompetenci ministerstva spravedlnosti, ale ministerstva financí. Vzápětí po této schůzce (16. 3.) předalo ministerstvo spravedlnosti švýcarskou nótu ministerstvu financí," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.
 
"Ministerstvo financí poté v dubnu (26. 4.) na písemný dotaz ministerstva spravedlnosti (z 11. 4.) odpovědělo, že věc řeší s vrchním státním zastupitelstvím v Praze," dodala mluvčí. Po tomto datu už se Kalousek na Pospíšila neobrátil. 
 
Kalousek poslal vysvětlení Nečasovi a Pospíšilovi
 
Vicepremiérka Karolína Peake a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v neděli informovali, že Česko propáslo lhůty k trestnímu řízení a tím i možnost ucházet se o 600 milionů franků (asi 12,2 miliardy korun) (viz předcházející článek).
 
Ekonomové žádají odpovědnost
 
Členové Národní ekonomické rady vlády požadují, aby politici i úředníci měli větší odpovědnost za svá rozhodnutí. Viníci by měli uhradit část vzniklé škody, navrhuje Petr Zahradník. Podle Pavla Kohouta by pomohlo zavedení trestní odpovědnosti za "neaktivitu". "Při našem volebním systému je ale tato myšlenka patrně neprůchodná," míní.
 
Jedná se o peníze, které podle zjištění MF DNES zadržuje švýcarská prokuratura v souvislosti s privatizací MUS. Finance se nacházely na zhruba stovce účtů souvisejících s podezřelými machinacemi kolem českých dolů.
 
Ve Švýcarsku je v souvislosti s privatizací mosteckých dolů obžalováno sedm lidí. Podle informací MF DNES jimi jsou Jiří Diviš, Marek Čmejla, Antonín Koláček, Luboš Měkota, Oldřich Klimecký, Petr Kraus a Jacques de Groote. Švýcaři je viní z praní špinavých peněz a dalších finančních machinací. Peníze měly pocházet z ovládnutí mosteckých dolů na konci 90. let.
 
Ministerstvo je podle Jakoba připravené intenzivně spolupracovat se státním zastupitelstvím v Česku i ve Švýcarsku. "Zároveň však zásadně odmítáme nést odpovědnost za případnou liknavost obou institucí," dodal mluvčí. Šéf resortu Miroslav Kalousek v pondělí poslal vysvětlující dopis premiérovi Petru Nečasovi a ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi.
 

 

Zpět

Novinky

Limity těžby uhlí jitří vzájemné vášně

27.11.2013 15:30
Ústí nad Labem - V Ústí se proti sobě postavili horníci a odpůrci těžby uhlí pod severočeskými městy.   Lidé žijící na severu Čech se nedokáží shodnout na tom, jak se bude těžit hnědé uhlí v místních dolech. Po vyjádření premiéra Jiřího Rusnoka, který označil limity těžby uhlí za...

Demonstraci zastánců limitů přijeli zválcovat horníci, dělila je ulice

27.11.2013 15:27
V Ústí nad Labem demonstrovala asi stovka lidí proti snahám prolomit územní limity těžby uhlí. Proti nim stál zhruba stejný počet horníků, které na protiakci přivezly autobusy. Kromě vzájemného pískání a troubení však ke střetům nedošlo, protože obě skupiny oddělovala rušná...

Uhlí, to je budoucnost, soudruzi

27.11.2013 15:24
Premiér Rusnok nadělil občanům České republiky hezký dárek k výročí Sametové revoluce. Máme si prý přetočit hodinky o dvacet čtyři let zpět. Limity těžby uhlí jsou prý k ničemu a vláda v demisi stihne projednat jejich zrušení. Takže komunistické plány zbourání Horního Jiřetína, Černic a části...

Zastánce limitů: Horníci se musí připravit na změnu, stále těžit nejde

27.11.2013 15:20
Jedním z účastníků středeční demonstrace zastánců těžebních limitů byl i ústecký aktivista David Daduč. Jeho matka se musela počátkem 70. let vystěhovat z Ervěnic na Mostecku, protože je komunisté nechali kvůli těžbě uhlí srovnat se zemí. "Na tohle téma jsem proto citlivý," říká...

Zastánci limitů budou demonstrovat. Vyburcovala je „Rusnokova otočka“

26.11.2013 18:51
Na severu Čech budou demonstrovat obhájci ekologických limitů, které chrání před těžbou zejména Horní Jiřetín a Černice na Mostecku. Impulzem se stalo prohlášení premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, který limity označil za "vyhaslé" a připustil, že by se už jeho kabinet mohl zabývat jejich...

Město Horní Jiřetín zásadně odmítá výroky premiéra Rusnoka k usnesení vlády 444/1991 o územních ekologických limitech těžby uhlí

22.11.2013 19:24
Vedení města Horní Jiřetín zásadně nesouhlasí s obsahem včerejších výroků premiéra Rusnoka k problematice územních ekologických limitů těžby uhlí na Mostecku. Jiří Rusnok, který ještě v létě tohoto roku prohlašoval, že jako velký ekolog je odpůrcem prolomení limitů, nyní najednou...

Zemanovci chtějí po volebním debaklu bez mandátu rozhodovat o devastaci severních Čech

21.11.2013 21:58
Tisková zpráva občanského sdružení Kořeny ze dne 21. listopadu 2013   Jiří Rusnok, premiér dosluhující vlády v demisi dnes v Mostě uvedl, že usnesení o limitech je šikanózní, vyhaslé, zvyšuje nezaměstnanost, a že se jím patrně ještě jeho vláda bude zabývat. Občanské sdružení Kořeny považuje za...

Reakce Greenpeace ČR na oznámení Rusnoka, že zvažuje prolomení limitů

21.11.2013 21:18
Tisková zpráva - 21 listopadu, 2013 Praha, 21. listopadu 2013 – Premiér Jiří Rusnok dnes v Mostě na tiskové konferenci prohlásil, že usnesení vlády o územních limitech těžby, chránící před likvidací domovy tisíců lidí v severních Čechách, je šikanózní, vyčpělé a ještě jeho vláda se bude...

Premiér Rusnok označil limity pro těžbu uhlí za vyčpělé a překonané

21.11.2013 21:13
Rusnokova vláda v demisi se podle premiéra nejspíš bude zabývat limity těžby hnědého uhlí na Mostecku. Vládní usnesení, které chrání obce na Mostecku před rozšířením těžby, považuje předseda vláda Jiří Rusnok za vyčpělé a překonané. Řekl to při dnešní návštěvě Mostecka. Jeho slova ale vyvolala...

Rusnokova úřednická vláda uvažuje o prolomení limitů těžby na Mostecku

21.11.2013 21:10
Vláda v demisi, kterou vede premiér Jiří Rusnok, by mohla navzdory svému omezenému mandátu řešit otázku prolomení těžebních limitů na Mostecku. Rusnok ve čtvrtek uvedl, že stávající vládní usnesení je vyčpělé a nelze vyloučit i jeho přehodnocení. Rusnok se o limitech na těžbu hnědého uhlí, které...
Tvorba webových stránek zdarma Webnode