Stát neřeší teplárenskou krizi, ale pomáhá Tykačovi. Nezákonně.

ČBÚ povolil těžbu na Vršanech do roku 2052, bude čelit žalobě - Společná tisková zpráva Greenpeace ČR a o.s. Kořeny 

Praha, 5. května 2011 – Líbivé řeči politiků a úředníků o pomoci českým teplárnám, které mohou již v příštím roce pocítit nedostatek paliva, lze po dnešku považovat za pokrytecké mluvnické cvičení. Stát dnes totiž promarnil nejrychlejší a nejschůdnější cestu, jak teplárnám zajistit dostatek uhlí na desítky let. Český báňský úřad však místo toho poskytl Tykačově těžařské firmě Czech Coal licenci na těžbu 350 miliónů tun hnědého uhlí do roku 2052, aniž by se pokusil problém tepláren řešit.

V probíhajícím řízení o povolení hornické činnosti na velkolomu Vršany totiž Český báňský úřad odmítl uložit podmínku o přednostních dodávkách uhlí pro teplárny. Stát je přitom výhradním vlastníkem celého ložiska a pro jeho využití může podmínky stanovovat. Přednostními dodávkami 60 % uhlí z velkolomu Vršany teplárnám by mohl stát snadno a rychle vyřešit hrozící nedostatek uhlí pro zhruba čtvrtinu tuzemských tepláren. Tuto podmínku v řízení prosazovalo s podporou Greenpeace litvínovské sdružení Kořeny, stejný požadavek uplatňovalo i Ministerstvo životního prostředí (1) a Teplárenské sdružení. Český báňský úřad však jejich návrhy zamítl a definitivně povolil Tykačově firmě Czech Coal těžbu v dole Vršany na neuvěřitelných 41 roků.

„Pokud po dnešním fiasku najde někdo z ministrů či ministerských úředníků odvahu mluvit o problémech tepláren, zaslouží vyválet v dehtu a peří. Selhaly nejen báňské úřady (kde se to vzhledem k jejich vazbě na těžební společnosti dalo čekat), ale i ministerstvo průmyslu, které se odmítlo ve věci jakkoliv angažovat. Na půl cesty bohužel zůstalo i ministerstvo životního prostředí – jako jediné se sice za oprávněný a rozumný požadavek tepláren veřejně postavilo, ale do právního střetu s báňským úřadem nakonec nešlo,“ uvedl Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR. (2)

Možný nedostatek paliva pro zásobování domácností teplem je přitom hlavním argumentem ministerstva průmyslu a obchodu pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách na jiném Tykačově dole, ČSA.  Podle vyjádření samotných tepláren by podmínka pro důl Vršany problém vyřešila a teplárny by přestaly po prolomení limitů a zbourání Horního Jiřetína a Černic volat.

Členka výboru litvínovského sdružení Kořeny Tereza Otcovská uvedla: „Úřady daly Tykačovi zelenou, aby si se státním uhlím dělal dalších 40 let, co se mu zlíbí. Jsme přesvědčeni, že šlo o záměr – pokud by totiž teplárny dostaly uhlí z Vršan, přestaly by volat po prolomení limitů těžby. Něco podobného samozřejmě nemohli Tykačovi spojenci z ministerstva průmyslu a báňské správy připustit.“

Rozhodnutím ČBÚ však causa vršanského uhlí rozhodně nekončí. Litvínovské občanské sdružení Kořeny, které bylo účastníkem řízení, podá proti rozhodnutí správní žalobu. Ta má značnou naději na úspěch kvůli dalším vadám napadeného rozhodnutí, zejména celé řadě chybějících podkladových rozhodnutí (3).

„Rozhodně to tak nenecháme. Český báňský úřad bude muset své rozhodnutí obhájit před nezávislým soudem. Vzhledem k tomu, že v úřady v této cause opakovaným a závažným způsobem porušily zákon, veřejný zájem i práva účastníků řízení, věřím, že s žalobou uspějeme,“ doplnil Jan Rovenský.

Poznámky pro editory:

(1)  MŽP na základě návrhu o.s. Kořeny zahrnulo do Závěrečného stanoviska EIA na uvedený záměr následující podmínku: „zajistit, ve vazbě na aktuální návrh Státní energetické koncepce ČR, kde se uvádí, že je nezbytné zajistit dlouhodobou dostupnost uhlí pro teplárenské systémy a preferovat dodávky uhlí do systémů CZT na úkor samostatné výroby elektřiny, aby alespoň 60 % roční těžby hnědého uhlí bylo dlouhodobě využito pro teplárenské zdroje zajišťující dodávky tepla pro systémy centrálního zásobování teplem na území České republiky; splnění této podmínky oznamovatel doloží uzavřenými smlouvami s příslušnými teplárenskými zdroji. Ve vazbě na výše uvedené bude vytěžené uhlí přednostně nabízeno tuzemským provozovatelům centrálních zdrojů tepla, a to v rozsahu potřebném pro výrobu tepla.“ (text závěrečného stanoviska viz zde: https://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=MZP245&file=zaveryStanDOC). Báňský úřad tuto podmínku (jako jedinou z 48 podmínek MŽP navržených) do povolení hornické činnosti nezahrnul.

(2)  MŽP v řízení o povolení hornické činnosti vystupovalo jako dotčený orgán státní správy. Mělo proto možnost vydání rozhodnutí ČBÚ zablokovat zahájením tzv. dohodovacího řízení podle § 136 odst. 6  správního řádu. O věci by v tom případě musela rozhodnout vláda. V případě, že by MŽP v dohodovacím řízení napadlo chybějící posouzení vlivů těžby na ŽP v letech 2023 – 2052, téměř jistě by uspělo. Chalupovo ministerstvo však této možnosti nepochopitelně nevyužilo, ačkoliv na ní bylo nevládními organizacemi upozorněno.

(3)  Báňský úřad totiž těžbu povolil, aniž by měl v rukou rozhodnutí o zásahu do krajinného rázu, o výjimce z ochranných podmínek zvlášť chráněných rostlin a živočichů v předpolí dolu či o přeložce silnice č. II/255, která má těžbě ustoupit. (3) Chybí i tzv. EIA, tedy povinné posouzení vlivů na životní prostředí – MŽP toto posouzení sice provedlo, ale pouze do roku 2032. Těžba však byla povolena na dalších 20 let, tedy do roku 2052, a přibližně polovina záměru proto potřebné posouzení nemá. O všech těchto předběžných otázkách mělo být podle konstantní judikatury rozhodnuto před finálním rozhodnutím ve věci, tedy povolením hornické činnosti (které je obdobou stavebního povolení podle stavebního zákona).

Kontakty:

Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR

tel: 723 623 238, e-mail: jan.rovensky@greenpeace.org

Lucie Jakešová, tisková mluvčí Greenpeace ČR

tel: 603 443 140, e-mail: lucie.jakesova@greenpeace.org

Tereza Otcovská, členka výboru občanského sdružení Kořeny Litvínov

tel: 777 282 539, e-mail: oskoreny@email.cz