Stroj času: Jiřetín slaví 750 let, prezident Zeman ho chce pohřbít

07.11.2013 17:15
Kdo zná Horní Jiřetín z konce 80. let, musí hned vidět rozdíl. Z šedivé obce, kterou měl pohřbít povrchový důl, je město s budoucností. Vyrostly nové domy, ty staré dostávají nový kabát, opravily se chodníky, obnovují silnice. Ale pro prezidenta Miloše Zemana je Jiřetín pořád na odpis. Těžba uhlí má mít přednost.
 
Horní Jiřetín leží v podhůří Krušných hor. Nestojí zde paneláky, jen rodinné domy a nízké činžáky, proto je město poměrně rozlehlé. | foto: Miloš Žihla
Před lety se na adresu kriticky ohrožených zvířat a rostlin pokládala sugestivní otázka, zda přežijí rok 2000. U Horního Jiřetína, vážně ohroženého města z podhůří Krušných hor, by se dala upravit na "dožije se 1000 let?"
 
Letos si Jiřetín připomíná 750. výročí vzniku. První písemná zmínka v listině upravující poddanské povinnosti odkazuje k roku 1263. Jenže to bylo ještě v době, kdy nikdo neměl tušení o tom, jak rozsáhlé zásoby hnědého uhlí jsou pod jiřetínskou zemí.
 
Horní Jiřetín "překáží" v dalším rozšiřování povrchového dolu ČSA. V jednu chvíli to s obcí vypadalo opravdu hodně bledě. V 70. a 80. letech jako by se tady život zastavil a jen se čekalo na smrt.
 
"Druhá polovina 20. století znamenala pro Horní Jiřetín období nejistoty a stagnace, neboť obec měla být stejně jako desítky dalších měst a vsí v našem regionu obětována zničující velkoplošné těžbě uhlí," píše jiřetínská radnice na svém webu. "Během této předlouhé doby byla proto zastavena veškerá výstavba, opravy, rekonstrukce - jednoduše jakýkoliv rozvoj."
 
Prezident Zeman chce bourat
Pak se stal "zázrak". První polistopadová česká vláda Petra Pitharta na podzim 1991 namalovala na mapu před Horním Jiřetínem čáru, za kterou už obří rypadla nesměla. Většina jiřetínských obyvatel věří, že je těžební limity ochrání vlastně napořád. Těžaři naopak doufají, že jen přechodně. A že je nejvyšší čas je prolomit, aby byl dostatek uhlí třeba pro teplárny.
 
Fotka z třicátých let 20. století. Před druhou světovou válkou žilo v Horním Jiřetíně až 3,5 tisíc obyvatel, nejvíc v historii.
Teď se na jejich stranu přidal prezident Miloš Zeman, který region koncem října navštívil. Tvrdí, že pokračování těžby (a tedy zbourání Jiřetína) je důležité pro energetickou nezávislost země i pro udržení pracovních míst v regionu, kde je práce nedostatek.
 
"Domnívám se, že jsem byl dostatečně informován o kvalitě uhlí, které se dnes nachází například pod Horním Jiřetínem a dalšími obcemi," řekl Zeman.
 
"Nezaměstnanost není jen problémem ekonomickým, ale i problémem sociálním a psychologickým," dodal prezident. Ale o sociálním a psychologickém problému stovek rodin, které by se musely odstěhovat z místa, kde mnohé z nich žily po generace, neřekl nic.
 
Ale stačí vlastně relativní "maličkost". Přesvědčit zhruba 2 500 obyvatel Horního Jiřetína a sousedních Černic, aby prodali své domy a usídlili se jinde. Na to však většina nechce přistoupit.
 
Horní Jiřetín si letos připomněl 750 let od svého vzniku. Jednou z nejstarších dochovaných památek je Kostel Nanebevzetí Panny Marie ( 30. léta minulého století).
 
Vyhozené stamiliony?
Že pod Jiřetínem leží rozsáhlé zásoby kvalitního hnědého uhlí, dávají radnici čas od času najevo kromě některých politiků i státní úředníci. Před třemi lety tehdejší ministr průmyslu Vladimír Tošovský v úřednické Fischerově vládě navrhoval, aby město nedostalo evropskou dotaci na novou kanalizaci a čističku. Tvrdil, že by to mohly být vyhozené peníze, když by zde za čas měl být povrchový důl. Horní Jiřetín však nakonec stamiliony získal. Obě stavby se nyní dokončují.
 
Podle místostarosty Vladimíra Buřta se lidé do Jiřetína spíše stěhují, než aby ho opouštěli. Za posledních zhruba 20 let se ve městě postavilo, nebo se právě staví víc než stovka rodinných domů.
 
Město navíc předělalo bývalé tovární budovy na bytové domy a zrenovovalo i další obecní majetek. Některé domy, na konci 80. let takřka ruiny, zase svítí novotou.
 
"Nejsme žádná díra na konci světa. Je to tady naopak hezké místo k životu," řekl iDNES.cz Buřt, vůdčí postava protitěžebních aktivit. "Musí se hledat jiné cesty než další těžba na úkor života v Horním Jiřetíně," dodal.
 
Ve městě přitom žijí lidé, kteří v minulosti před povrchových dolem už utíkali. Patří mezi ně i dlouholetý starosta Branko Glavica. V roce 1968, když mu bylo deset, ho vyhnala těžba z historického jádra Mostu. A teď by se měl stěhovat znovu. "Bylo by to smutné. A hodně špatné," říká.
 
Místní si pamatují osud Dolního Jiřetína, jehož dlouhá historie skončila v roce 1983. Jedním z důvodů byla právě těžba uhlí. "Chceme, aby zde mohli žít také naši potomci, aby zde mohli žít beze strachu, že kdykoliv může někdo přijít a vystěhovat je," usnesli se před deseti lety zastupitelé Horního Jiřetína.
 
Samozřejmě se ve městě najdou obyvatelé, kteří by byli ochotní svůj domek prodat. Někteří to dokonce už udělali, ale většina lidí nikam jinam nechce a plány na rozšíření povrchového dolu odmítají.
 
Město opravilo i někdejší hotel Central, který se po válce změnil na kulturní dům.
Poslední byly Libkovice?
Poslední severočeská obec musela kvůli uhlí zmizet z povrchu až na počátku 90. let. Byly to Libkovice. Nezachránily je ani masivní protesty a blokády vlastními těly.
 
Tehdejší ministr průmyslu Vladimír Dlouhý v té době prohlásil, že Libkovice jsou poslední obcí, která musí ustoupit těžbě. Za pár let těžaři začali mluvit o tom, že chtějí vykutat uhlí pod Horním Jiřetínem.
 
"Když se bouraly Libkovice, bránil jsem se říct, že je to poslední obec, která stála v cestě hnědému uhlí. V případě Horního Jiřetína a Černic ale mohu prohlásit, že by to už určitě byly poslední obce," prohlásil tehdejší generální ředitel Mostecké uhelné Oldřich Klimecký. Připomněl, že třeba v německém Porýní se kvůli těžbě stěhovala i města s několika desítkami tisíc obyvatel.
 
Těžba uhlí
První zmínka o severočeském uhelném revíru je v Městské knize duchcovské z roku 1430.
Roku 1762 se začalo dolovat na svazích Hněvína, o rok později byl otevřen důl Střimic u Mostu.
Ale rozmach těžby nastává až v 19. století.
Povrchová těžba začala před druhou světovou válkou, vrchol nastal v 80. letech minulého století.
Od konce války bylo kvůli těžbě a energetice zbouráno 78 obcí, poslední byly Libkovice na počátku 90. let.
Zdroj: Greenpeace ČR
 
Zděšení prince Charlese
Na katastru města stojí i kdysi honosný zámek Jezeří. Původně byl také určen k demolici, ale přežil a nyní se už roky pomalu dává do pořádku. Na jaře 1991 tady byl následník trůnu princ Charles. Za zády ruiny zámku, před očima nekonečný povrchový důl. Ten pohled ho šokoval. "Princ byl upřímně ohromen," popsal později Charlesovu reakci geolog Jan Marek, který mu poskytoval odborný výklad.
 
Charles byl v tehdejším Československu ještě s princeznou Dianou. Ale do severozápadních Čech odcestoval sám, když se Diana vrátila domů. Sám pilotoval letoun, který přistál na letišti u Žatce, odkud se výprava vydala pánevní oblastí až k zámku Jezeří.
 
Místostarosta Buřt na tu návštěvu vzpomíná rád. Pomohla k tomu, že se Jiřetín zase probral k životu, že se začalo stavět a opravovat. "Charlesova návštěva byla pro nás velkým povzbuzením," řekl Buřt.
 
Naopak nerad vzpomíná na událost z roku 1993, kdy těžební dělníci vypálili vzácný, asi 1200 let starý dub, který stál na okraji někdejšího zámeckého areálu. "Byl to druhý nejstarší dub v Čechách, dole měl po obvodu více než dvanáct metrů," poznamenal Buřt.
 
 
Poděkování
Za snímky poskytnuté k tomuto článku děkujeme Miloši Žihlovi, Městskému úřadu Horní Jiřetín (archivu) a Oblastnímu muzeu Most.
 
Více včetně fotogalerie a iDNes.cz
Zpět

Novinky

Rusnok mlží kolem prolomení limitů těžby uhlí

11.12.2013 21:43
Premiér Jiří Rusnok se na tiskové konferenci po jednání vlády vyhnul odpovědi na otázku, zda se bude řídit doporučením prezidenta Miloše Zemana ohledně prolomení limitů těžby uhlí. Podle Zemana by takové rozhodnutí měla učinit až nová vláda s politickým mandátem.   "Mluvil jsem s panem...

Rusnokův tým by o limitech rozhodovat neměl, žádají poslanci

11.12.2013 18:39
Praha - Sněmovna se možná připojí k výzvám, aby vláda v demisi pod vedením premiéra Jiřího Rusnoka nerozhodovala o prolomení limitů na těžbu uhlí v severních Čechách. Nynější kabinet by neměl v této souvislosti uzavírat ani žádné smlouvy. Sněmovně to dnes jednomyslně doporučil její výbor pro...

Otázky Václava Moravce - Liška o limitech: Jsme svědky atentátu na severočeský region

08.12.2013 19:21
Praha - Pokud by vláda v demisi zrušila těžební limity uhlí v severních Čechách, nový kabinet by rozhodnutí podrobil revizi. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle poslance Milana Urbana (ČSSD) rozhodování o limitech není na pořadu dne, nicméně legitimní...

Sobotka kritizuje Rusnoka za prolamování těžebních limitů, sám je ale nevylučuje

08.12.2013 19:20
Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka, který se pokouší sestavit novou koaliční vládu, kritizoval dosluhující vládu, za souhlas s prolamováním těžebních limitů. Sám ale uvedl, že nemůže prolomení limitů vyloučit. „Rusnokova vláda je provozní, prolomení limitů by teď Rusnokova vláda...

Vyvlastňování kvůli těžbě uhlí? 'Vláda bez důvěry zkouší, co se dá'

06.12.2013 17:49
PRAHA - Prolomení uhelných limitů a vytvoření státní těžařské firmy bude znamenat jen další devastaci obcí na severu Čech a paralyzuje další rozvoj kraje. Shoduje se na tom místostarosta nejvíc ohrožené obce, stínový ministr životního prostředí i šéf zelených. Server Lidovky.cz ve čtvrtek...

Stručně od Vladimíra Buřta - Prolomení územních limitů těžby v Ústeckém kraji

06.12.2013 17:47
Obecně Zastánci prolomení limitů používají argumenty, z nichž praktickyvšechny lze snadno vyvrátit. K obhajobě svých tvrzení používají citace,které jsou zcela nebo téměř zcela shodné s citacemi těžařů. Využívají výhradně argumenty těžařů, o názory protistrany nestojí. Územní...

REAKCE: Žádná vláda nemůže podvádět občany země

05.12.2013 21:47
Litvínov - Reakce starosty Litvínova Milana Šťovíčka na vyjádření předsedy vlády ČR v demisi o limitech těžby. Úvahy současného předsedy vlády v demisi o možnosti přehodnotit usnesení o územních limitech těžby na Mostecku je třeba jednoznačně odmítnout. Uskutečnění takových úvah by byl...

Kdo vydělá na prolomení těžebních limitů na severu Čech

05.12.2013 17:54
Číslo dne – Kdo vydělá na prolomení těžebních limitů na severu Čech, které se staly agendou Rusnokovy vlády v demisi, ukazuje jednoduchý výčet. Skoro deseti tisícům zaměstnanců zachrání práci, stát a obecní rozpočty získají v dnešních cenách15 miliard korun, energetické podniky bilion. Miliarda tun...

Pakt s uhlobarony. Ministr v demisi chce, aby na severu těžil stát

05.12.2013 06:55
PRAHA - Vláda má na stole zatím nejzásadnější návrh, jak do budoucna pokračovat v těžbě uhlí. Po 22 letech chce prolomit na Mostecku limity těžby – ve společné firmě s těžaři. Materiál předložil ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala. Z návrhu usnesení i z předkládací zprávy ministerstva...

Dojde k prolomení těžebních limitů? ptal se Martin Veselovský

05.12.2013 06:51
Český rozhlas Radiožurnál   Přehrajte si celý příspěvek Těžební limity – sporné téma, které rozděluje politiky i veřejnost. Je vláda v demisi oprávněna k rozhodování o nich? Také na to se ptal moderátor Martin Veselovský v hodinovém speciálu, který se věnoval právě tématu...