O kom se mluvilo v souvislosti s Mosteckou uhelnou?
Podle dřívějších informací podezírali švýcarští vyšetřovatelé v souvislosti s privatizací MUS šest Čechů a jednoho Belgičana. Konkrétně šlo o Antonína Koláčka, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého, Marka Čmejlu, Petra Krause a Jacquese de Groota.
|
Vyšetřování společnosti, jejíž jméno však federální prokuratura v Bernu neuvádí, Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že ze společnosti byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Významná část majetku byla podle obžaloby převedena do Švýcarska a zde "vyprána".
V této souvislosti vyšetřovatelé prověřili stovky bankovních kont a zablokovali kolem 600 milionů švýcarských franků (téměř 12,2 miliardy korun). Obžaloba zahrnuje skutky kvalifikované jako praní špinavých peněz, nekalá správa, podvod a falšování listin. Obžalovací spis byl podle prokuratury v Bernu předán spolkovému trestnímu soudu v Bellinzoně.
Česká policie čeká na právní pomoc od Švýcarů
Česká policie v současnosti čeká na další právní pomoc ze Švýcarska. Na základě informací z předchozí právní pomoci bylo v lednu v Česku zahájeno trestní řízení.
"Na základě informací získaných právní pomocí ze Švýcarska, byly dne 25. ledna 2011 na pokyn vrchního státního zástupce v Praze zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu přijímání úplatku a trestného činu úplatkářství, a to v souvislosti s prodejem státního podílu v MUS," uvedla mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Praze Irena Válová.
Následně podle ní "vyvstala nutnost" opět požádat švýcarskou justici o právní pomoc. "Žádost byla dne 15. července 2011 odeslána," sdělila Válová s tím, že informace od Švýcarů dosud nedorazily.
Podivná privatizace společnosti Mostecká uhelná
-
Mostecká uhelná společnost (MUS), předchůdce Mostecké uhelné, a. s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních důlních podniků Komořany, Ležáky a Hlubina. Většinový podíl byl privatizován v rámcidruhé vlny kuponové privatizace.
-
V letech 1997 a 1998 akcie postupně skupovala švýcarská společnost Investenergy S. A., která v Česku zastupovala skupinu Appian Group. V květnu 1999 získala těsnou majoritu 50,02 procenta. Na konci července téhož roku jí vláda Miloše Zemana za 650 milionů korun prodala i zbylý státní podíl ve výši 46,29 procenta akcí. Jako nový vlastník se deklaroval Appian Group Inc.
-
V roce 2003 koupil majetek Appian Group investiční fond Appian Central European Development Fund spravovaný bankou Credit Suisse First Boston. Na valné hromadě 17. června 2003 rozhodli vlastníci MUS o zrušení společnosti bez likvidace. Nástupcem MUS se stala společnost Ležáky, a. s., stoprocentně kontrolovaná švýcarskou Appian Energy AG.
-
V březnu 2005 dokončila převzetí energetických podniků fondu Appian (včetně MUS) společnost Severočeská uhelná (SU). SU vlastnila čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS - Antonín Koláček (40 procent), Luboš Měkota (40 procent), Vasil Bobela (deset procent) a Petr Pudil (deset procent). Následně v roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku.
-
V květnu 2005 Appian Group ve vlastnictví SU změnila název na Czech Coal, a. s., v červenci si pak Severočeská uhelná, a.s. změnila název na Mostecká uhelná, a.s. Tento název si firma podržela do prosince 2008, kdy se změnila na dnešní Czech Coal Services, a. s.
-
V roce 2006 Czech Coal N.V. prodala 40 procent akcií MUS kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited, za kterou stál podnikatel Pavel Tykač. Později získali ještě dalších devět procent. Koláček a Měkota pak v březnu 2008 prodali své podíly dosavadním partnerům. Bobela a Pudil za ně zaplatili 11,5 miliardy korun.
Profil Pavla Tykače čtěte ZDE
-
Privatizací MUS se na podnět tehdejšího předsedy Fondu národního majetku (FNM) Romana Češky zabývala policie. Šetřila podezření, žeMUS byla ovládnuta pomocí peněz, které měla povinně odkládat na rekultivace. Několik miliard z nich odešlo do zahraničí. Právě to mají být peněžní toky, na které později narazili švýcarští vyšetřovatelé. Česká policie ovládnutí dolů vyšetřovala téměř deset let, v létě 2008 případ odložila.
-
V březnu 2009 prokuratura nařídila švýcarským bankám zablokovat peníze, které by mohly pocházet z trestné činnosti (zhruba 13,4 miliardy korun). Švýcaři rovněž upozornili Česko na podezření, že Appian údajněna privatizaci plzeňské Škody v roce 2003 použil nezákonně miliardu korun z MUS. Mezi hlavními aktéry podezřelých operací byli údajně tehdejší ředitel dolů Koláček, českošvýcarský podnikatel Jiří Diviš a bývalý vysoký manažer MMF a pozdější šéf Appian Group Jacques de Groote. Podle některých informací dalšími podezřelými byli Luboš Měkota, Marek Čmejl, Oldřich Klimecký a Petr Kraus.
-
Loni v září policie a státní zástupci v souvislosti s privatizací MUS vyslechli expremiéra Miloše Zemana a členy jeho vlády; výslechů se účastnili zástupci švýcarské prokuratury.
-
Letos v lednu zřejmě několik lidí, kteří mají blízko k ČSSD a bývalému ministru vnitra a předsedovi strany Stanislavu Grossovi, získalo v souvislosti s privatizací MUS milionové provize. Podle MF Dnes to vyplývá z dokumentů, které poslal na státní zastupitelství v Praze soudce ze Švýcarska.
-
O několik dní později MfD napsala, že provize z privatizace MUS získali i oficiální představitelé ČSSD. Podle MfD více než 30 milionů korun nejdřív dostala firma, v níž působil tehdejší šéf ekonomické sekce ČSSD Zdeněk Uhlíř. Společnost údajně následně převedla deset milionů na účet nadace, které předsedal Stanislav Gross.
|
