Možný svědek kauzy MUS už nepromluví. Je zmrzačený po záhadném pádu z posedu

iHNed.cz

Francouzský byznysmen detektivům naznačil, že se v Česku uplácelo při privatizaci Mostecké uhelné. Peníze na úplatky prý sehnal se svým tehdejším obchodním partnerem a mocným zbrojařem Pavlem Muselou. Ten už však nemůže vypovídat: po nehodě ochrnul a je nesvéprávný.

Ten pád z žebříku posedu je obestřen velkou záhadou. Udál se v říjnu 2008 a za dosud nevyjasněných okolností postihl tehdy mocného zbrojaře Pavla Muselu, který se těžce zranil, ochrnul a dnes je nesvéprávný.

Pokud to tenkrát nebyla náhoda, jak se stále (ovšem bez přesvědčivých důkazů) spekuluje, pak šlo o skvěle promyšlený plán s dlouhodobým efektem. Muselu prostě bylo třeba odstranit, věděl toho až příliš.

Někdejší spojenec ČSSD za vlády Miloše Zemana a později člověk blízký expremiérovi Stanislavu Grossovi totiž znal pozadí miliardových obchodů a jeho svědectví by tak dodnes mohlo spoustu lidí ohrožovat.

Muselova výpověď by se přitom justici náramně hodila zejména teď: v době, kdy švýcarská prokuratura poslala k soudu kauzu podezřelé privatizace Mostecké uhelné společnosti a obžalovala šest českých manažerů a jednoho Belgičana.

Muselovo jméno totiž také figuruje ve třísetstránkové obžalobě, kterou HN získaly od novinářů deníku Neue Zürcher Zeitung. O českém zbrojaři se svém svědectví zmiňuje až dosud neznámý svědek - francouzský byznysmen Foulques de Quatrebarbes.

Detektivům popsal, jak s Muselou ovládal firmu Torrence Trading na Gibraltaru. Oba muži přes ni v únoru 1999 získali pět milionů dolarů, které měli použít na uplacení českých politiků a úředníků a následně zařídit privatizaci MUS do rukou společnosti Appian.

Francouz ve své výpovědi naznačil, že k uplácení skutečně došlo. "Quatrebarbes prohlásil, že Musela v Česku lobboval, tedy dával dohromady lidi s cílem získat smlouvy. Peníze mohly být použity na to, aby tito lidé popohnali transakci. Jinak řečeno jako bakšiš," stojí v obžalobě.

Šest manažerů k soudu

K soudu teď kvůli tomu půjde šestice českých manažerů - Jiří Diviš, Antonín Koláček, Oldřich Klimecký, Luboš Měkota, Marek Čmejla, Petr Kraus - a s nimi ještě Belgičan Jacques de Groot. Ti měli MUS zprivatizovat za firemní peníze – napřed je z MUS vyvedli a pak za ně nakoupili akcie. Zbývalo už jen odkoupit menšinový státní podíl.

De Quatrebarbes však konkrétní jména úředníků, kteří měli vzít úplatek, nesdělil. A Musela už je také neprozradí. Před čtyřmi lety utrpěl masivní zranění hlavy, hrudníku a páteře a je odkázaný na invalidní vozík. Že šlo o cílenou likvidaci, se snažil marně prokázat Muselův starší bratr Karel.

Muselův bratr: Bylo to spiknutí

"Šlo o spiknutí. Útok byl rafinovaný a promyšlený," tvrdil u soudu před třemi lety Karel Musela. A dodával, že hlavními podezřelými podle něj jsou bratrovi společníci ze společnosti Pamco Int. Petr Veselý a Pavel Vach.

"Proč bychom to dělali? Co se zranil, máme kvůli jeho nepřítomnosti s firmou jen komplikace," bránili se manažeři.

Krajskému státnímu zástupci Romanu Kafkovi se sice nepodařilo prokázat, že Muselu se pokusili zavraždit, pochyby o jeho zranění ale trvají.

Ačkoli se zřítil z žebříku u posedu, krví zbrocené tělo leželo nezvykle daleko, několik metrů od místa, kam by podle fyzikálních zákonů mělo dopadnout.

Expert na biomechaniku navíc u soudu dosvědčil, že zranění, která Pavel Musela utrpěl, by si nemohl způsobit jen pádem dolů. Spíše odpovídala systematickému tlučení pažbou.

Na pušce Luboše Novotného, zbrojařova kamaráda, který s ním byl v lese, se krev skutečně našla. Ale jen malé množství, a tak se z něj nedala zjistit DNA. Proto jej soud před dvěma lety osvobodil.

Bratrova pomsta

Karel Musela se proto rozhodl bratra pomstít. Vloni v listopadu Veselého i Vacha zastřelil přímo na jednání představenstva kunovické společnosti Aircraft Industries (bývalý Let Kunovice). A poté zbraň otočil proti sobě.

Pavel Musela toho věděl hodně. Kromě zákulisí privatizace MUS znal například i detaily nákupu obrněnců Pandur z roku 2006. I tento armádní nákup za vlády ČSSD obestírá podezření z korupce.

Tehdy se Musela při svém úspěšném lobbingu za rakouskou společnost Steyr střetl s největším zbrojařským rivalem Richardem Hávou z Omnipolu. Ten nakonec prohrál, když prosazoval finskou firmu Patria.

Boj rivalů: Musela vs. Háva

S odstupem času se výsledek jejich boje jeví logicky: Musela, který se s Hávou potkal v litvínovském holdingu Chemapol, kde spolu zkraje 90. let začínali, se sblížil s ČSSD, zatímco Háva pěstoval vztahy hlavně s tehdejším lidovcem a dnešním místopředsedou vládní TOP 09 Miroslavem Kalouskem.

Kromě vydařeného obchodu s Pandury si Musela a spol. připsali ještě jeden úspěch: v roce 2001 prodali do Alžírska 17 cvičných letadel L-39 Albatros za zhruba jednu miliardu korun.

S nástupem vlád ODS však role společnosti Pamco výrazně klesla a naopak stoupl vliv Hávova Omnipolu. Musela se ve velkých obchodech už angažoval jen příležitostně, jako například v roce 2007, když pomáhali Aeru Vodochody dojednat v Nigérii nakonec neuskutečněný prodej přebytečných bitevníků L-159.