Unikátní studie: Spálení uhlí za limity by přineslo škody za bilion

28.02.2012 18:28

Ekolist.cz

Prolomit, nebo neprolomit ekologické limity těžby? Na uhlí, které od devadesátých let chrání vládní prohlášení, by rádi dosáhly zejména teplárny, které se bojí nedostatku levného uhlí. Je ale uhlí skutečně tak levné? Podle vědců by spálení uhlí za limity přineslo škody vyšší než bilion korun.

Prolomení těžebních limitů, které brání vytěžit část uhlí v dolech na Mostecku, nepovažuje za uzavřenou otázku například aktuální ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). Nicméně současné vládní prohlášení stále na zachování limitů těžby trvá, čili otázka není v tuto chvíli rozhodně žhavá. Podle aktivistů ale v debatě o možném využití surovin za limity chybí právě informace o tom, jaké by spálení uhlí přineslo škody na zdraví lidí a na životním prostředí. „Uhlí totiž nemusí být zdaleka tak levné palivo, jak se mnozí politici a průmyslníci domnívají,“ říká Jan Rovenský z Greenpeace.

Otevřít debatu se snaží studie „Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku“. Podle ní by vytěžení blokovaného uhlí přineslo škody v celkové výši ve výši 1,334 bilionu korun. Unikátní studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy vznikla na zakázku pro organizace Greenpeace ČR a o.s. Kořeny. Nutno ovšem dodat, že ekonomická studie počítá s časovou škálou od roku 2017 do roku 2130.

Studie počítá škody, které by způsobilo uhlí spálené v kotlích a prohnané komínem, tedy škody s dopadem na nejširší veřejnost. Naopak neřeší škody způsobené samotnou těžbu, nebo náklady firem na dobývání uhlí a výrobu energie a tepla. Neřeší ani ekonomické přínosy, například zaměstnanost nebo dodávky domácího uhlí. „Je to vlastně hozená rukavice státní správě. Pokud vláda vyrábí dlouhodobé koncepce, měla by se zajímat i o veřejné náklady a nikoli jen o ty, které budou mít privátní firmy,“ říká jeden z autorů studie Vojtěch Máca. Teprve potom by si prý měl stát spočítat, zda přínosy převáží náklady.

 

Sto dvacet let

Studie se zabývala surovinami v dolech Československé armády (ČSA) a dole Bílina, které jsou ve vlastnictví firem Czech Coal a ČEZ. Za limity se nachází téměř 873 milionů tun uhlí. Podstatně více v dole ČSA, kde se v první etapě dá vytěžit 287 a v dalších etapách 486 milionu tun uhlí. Na Bílinu připadá jen 100 milionů tun uhlí. Těžit by se mohlo až do roku 2133.

 

Nejhorší období by podle studie nastalo mezi lety 2037 – 2050, kdy by se masivně těžilo v obou uhelných jámách. Pak by škody začaly klesat až do roku 2049, kdy studie počítá s vytěžením dolu Bílina.

Studie počítá tzv. externí náklady, tedy jaké škody by případné spálení uhlí přineslo veřejnosti a životnímu prostředí. Podstatná část škod, celkem 67 %, připadá na škody spojené se změnami klimatu. Ty se počítají složitou metodou přepočtem na jednu tunu emisí oxidu uhličitého podle tzv. společenských nákladů. Studie Centra pro otázky životního prostředí počítá odhadem ceny tuny v hodnotě 10 euro za tunu. Na škody způsobené klimatickými změnami připadá 888,5 miliardy korun. U nich se ale ve velké části také jedná o dopady na zdraví lidí.

Na přímé škody způsobené škodlivými látkami vypouštěnými z komínů hnědouhelných elektráren a tepláren připadá o polovinu méně peněz – 444, 8 miliardy. Přes 90 % škod připadá na způsobené zdravotní problémy. Jde zejména o předčasná úmrtí, respektive ztrátu let života, nebo chronické nemoci dýchacích cest a srdce způsobené škodlivinami. Studie pomocí modelu Evropské komise ExternE (Energy Externals) počítá, jak by se škodliviny šířily po Evropě. Externe je model, který zhruba dvacet let používá Evropské komise.

Spálení veškerého uhlí za limity by prý vedlo k celkové ztrátě 228 000 let života Evropanů, ke vzniknu 8820 nových případů chronické bronchitidy. Zvýšil by se také počet hospitalizací – o 2 064 v případech chorob srdce a o 4 417 případů respiračních nemocí. Zbylé škody jsou především dané poškozením budov, korozí stavebních materiálů ztráty zemědělské produkce nebo zhoršování stavu přírody, respektive úbytkem biodiverzity.

 

Kolik stojí budoucnost?

Dopady škod ze spáleného uhlí přepočítávají na peněžní jednotky. Na důl Bílina připadají přímé škody za celé období na 95 miliard korun, zatímco na důl ČSA jen v první etapě 375 miliard a v druhé a třetí etapě těžby 864 miliard korun.

Problém ale představuje predikování budoucnost, u ekonomů obzvlášť, pokud chtějí počítat budoucí hodnotu vyjádřenou penězi. Podle ekonomických pouček je totiž budoucnost vždy bohatší než současnost, lidé mají k dispozici více peněz, ale i jiné technologie. Díky tomu mohou být dnes nákladná opatření v budoucnosti o mnoho levnější. Pro výpočet, který váhu budoucnosti upravuje, se používá tzv. diskontní míra.

Ta zjednodušeně řečeno ukazuje, jakou hodnotu pro nás mají dnes věci, které si budeme pořizovat v budoucnu. Proto se podle ekonomů v současnosti nevyplatí investovat do zamezení škod více, než jaká je hodnota budoucí škody vypočítaná diskontní mírou. To byla také jedna z velkých kritik Sternovy zprávy, která používá nulovou diskontní míru. Ta vlastně říká, že hodnota bude stále stejná, že se nebude měnit.

Stejně tak používá nulovou diskontní míru aktuální studie Centra pro otázky životního prostředí, všechny uvedené škody jsou v cenách roku 2011. „Výběr diskontní míry by totiž byl normativní,“ vysvětluje Jan Melichar, jeden z autorů studie. Podle autorů studie by prostě od stolu museli rozhodnout jakou míru diskontování použijí. Podle Jana Rovenského autoři studie nepočítali s tím, že by rostla hodnota statků, které budou v budoucnu externalitami postiženy, stejně jako nepočítali zvyšující se cenu škod. Podle něj je ale velmi pravděpodobné, že za padesát let si lidé budou cenit zdraví podstatně více než dnes. „Nulový diskont je tak kompenzován tím, že tyto dvě veličiny se plus mínus vykrátí,“ říká Rovenský.

Aktivisté nechtějí otevírat debatu o prolomení limitů těžby. Podle nich ale ve veřejné debatě o případném prolomení limitů nebo při přípravě státních politik, jako je energetická koncepce, informace o externalitách chybí. A není to celé jen hádání z křišťálové koule, když jde o odhady na období 120 let do budoucnosti? „Státní energetická koncepce ani studie o stavu teplárenství různých vysokých škol nedávají odhady, jakým se bude vyvíjet energetika a teplárenství,“ vysvětluje Jan Melichar, jeden z autorů studie. Proto studie vychází ze současné struktury teplárenství a energetiky a současný stav předpokládá po celou dobu až do roku 2133.

Stejně tak studie nepočítá s použitím technologií jako je ukládání oxidu uhličitého pod zem (CCS), které by snížily škody způsobené na klimatu. Na druhou stranu prezentované výstupy nepočítají ani s pálením uhlí v menších provozech, které nemusí plnit tak přísné limity. Pak by škody byly zase vyšší.

Zpět

Novinky

V Litvínově dostaly strany podporující prolomení limitů těžby jen 22 procent hlasů

11.10.2014 19:38
Na radnici může vzniknout protiuhelná i prouhelná koalice   Litvínov, 11. října 2014 – Strany, které odmítají prolomení limitů těžby hnědého uhlí, získaly v Litvínově ve volbách 47 procent hlasů, zatímco strany otevřeně podporující plány těžebních společností jen 22 procent...

Volby v Horním Jiřetíně vyhráli odpůrci těžby

11.10.2014 18:53
V zastupitelstvu získaly jasnou většinu strany, které bojují za záchranu města    Horní Jiřetín, 11. října 2014 – Volby v Horním Jiřetíně jasně vyhráli odpůrci těžby: z celkového počtu 11 mandátů získali 7 míst (1). Pohodlně tak dokáží sestavit povolební „protiuhelnou“ koalici....

Den pro limity v Litvínově již potřetí

07.10.2014 14:00
V úterý 7. října 2014 se konal v Litvínově již třetí Den pro limity – akce nevládních ekologických organizací, zástupců samospráv, sdělovacích prostředků a aktivních lidí, kterým není lhostejný osud kraje tolik poznamenaného povrchovou těžbou uhlí, že dokáží veřejně vyjádřit podporu zachování...

Litvínovská opozice utekla před názorem občanů

12.09.2014 15:56
Vyjádření o. s. Kořeny k jednání opozičních zastupitelů na zastupitelstvu 11.9.2014 Groteskní a zároveň smutné představení předvedli na včerejším zastupitelstvu zástupci stran ČSSD, SNK-ED, TOP09 a Otevřenou radnici. Zatímco veřejně se tváří zejména ČSSD, že je pro přímou demokracii a dokonce...

Radní Litvínova referendum chtějí, teď jsou na řadě zastupitelé

08.09.2014 06:43
Litvínov – Litvínovští radní na svém posledním jednání podpořili myšlenku starosty Milana Šťovíčka, aby se v rámci říjnových komunálních voleb v Litvínově zároveň uskutečnilo referendum, při němž by obyvatelé vyjádřili svůj postoj k limitům a hazardu. Ve čtvrtek bude o referendu...

OBČANÉ LITVÍNOVA MOHOU PODPOŘIT VYPSÁNÍ REFERENDA K OTÁZCE LIMITŮ TĚŽBY A PROVOZOVÁNÍ HAZARDU

05.09.2014 09:25
Tisková zpráva přípravného výboru, 5.9.2014   Několik let trvající diskuse nad prolomením limitů těžby a přiblížení povrchového velkolomu ČSA na 500 m k Litvínovu je bezesporu stěžejní otázkou další budoucnosti Litvínova, která rezonuje na Mostecku již mnoho let. Podle jedné...

Občane, chceš referendum? V Litvínově se rozjela nová petice

02.09.2014 10:35
Litvínov – Nenápadná litvínovská hospůdka Mlsnej kocour se může zapsat do historie města, a to jako základna rozsáhlé akce, která možná v budoucnosti určí další kroky města. Právě tady se totiž zrodil nápad zorganizovat petici, jejímž cílem je ukázat politikům, že občané chtějí referendum, při...

Vavrouškovu cenu dostal bojovník proti těžbě v severních Čechách

05.06.2014 22:01
Praha - Za celoživotní ochranu životního prostředí v Severočeské hnědouhelné pánvi i záchranu zámku Jezeří dostal dnes Cenu Josefa Vavrouška soukromý zemědělec Petr Pakosta. Odborná porota ocenila také jeho aktivity pro obnovu osídlení a lesů na Krušných horách nejen na Mostecku. Pakosta ocenění...

Ministr Mládek: O limitech rozhodneme možná už příští rok

07.03.2014 17:37
Horní Jiřetín, Litvínov - Jan Mládek přijel na sever Čech na doporučení svého externího poradce. Setkal se například s litvínovským starostou Milanem Šťovíčkem. Známý odpůrce pokračování těžby ale nebyl zdaleka jediným lokálním politikem, s nímž se ministr potkal. V závěru návštěvy...

Těžbu uhlí nechceme, vzkazuje v průzkumu více než polovina Jiřetína

25.02.2014 17:54
Praha/Ústí nad Labem - Proti těžbě uhlí v Horním Jiřetíně je zásadně 57 procent obyvatel obce. Zhruba dvě třetiny očekávají, že během nejbližších deseti let budou prolomeny limity těžby uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická. Zrušení limitů by postihlo...