Poslanci zrušili poplatky za znečišťování ovzduší. Právě když lidi dusí smog

11.02.2012 18:47

Podívejte se, jak hlasoval Váš poslanec o tom, zda se mají největším znečišťovatelům odpustit poplatky za poškozování lidského zdraví a prostředí

Poslanecká sněmovna dnes schválila zrušení poplatků za znečišťování ovzduší. Dojít by k němu mělo na konci roku 2015, odkdy by firmy neměly platit za vypouštění oxidů dusíku, oxidu siřičitého a těkavých organických látek. S koncem roku 2021 by pak firmy měly přestat platit i za emise tuhých znečišťujících látek. Poslanci tak zcela změnili vládní návrh zákona o ochraně ovzduší, který naopak usiloval o postupné zvyšování poplatků.

Zákon ze sněmovny bude ještě posuzovat Senát. Pozměňovací návrh požadující zrušení poplatků navrhl poslanec ODS Jan Bureš. Poslanci ho odhlasovali v den, kdy je na řadě míst České republiky kvalita ovzduší za stanovenými zdravotními limity a starší lidé, děti a nemocní by v nich podle doporučení zdravotníků měli omezit pobyt venku.

Zákon o ochraně ovzduší připravilo ministerstvo životního prostředí pod vedením Tomáš Chalupy (ODS). V části týkající se poplatků za znečišťování ovzduší se vláda rozhodla výrazně zvyšovat částku, kterou musejí podniky platit za tunu vypuštěné škodlivé látky. U všech látek měly firmy od roku 2022 zaplatit minimálně sedminásobek částky, kterou by platily v letech 2012-2016. Poplatky za znečišťování ovzduší jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a jsou používány na ochranu životního prostředí. Jejich vybírání na území ČR platí od roku 1991.

Chalupovi straničtí kolegové z hospodářského výboru sněmovny ovšem naopak navrhli, aby byly poplatky zcela zrušeny od začátku roku 2016. Kromě snahy hospodářského výboru ale zrušení poplatků samostatně navrhl i poslanec ODS Jan Bureš. "Jde mi především o to, že je třeba také myslet na konkurenceschopnost českého průmyslu, ale je také potřeba myslet i na teplárny," uvedl dnes ve sněmovně Jan Bureš, když přesvědčoval kolegy, aby pro jeho návrh hlasovali. Podle něho v příštích letech porostou náklady tepláren na povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů, protože už je nebudou dostávat zdarma. To podle něj neúnosně navýší náklady tepláren, a proto by měly být poplatky za znečišťování ovzduší pro všechny znečišťovatele zrušeny.

Ministr Chalupa v následujícím vystoupení přednesl argumenty jak zastánců zrušení, tak odpůrců zrušení poplatků. Nejdříve uvedl, že nesouhlasí s tím, aby se "do jednoho ‚pytle‛ házely všechny poplatky za všechny látky", tedy že zpoplatnění emisí oxidu uhličitého je něco jiného než zpoplatňování emisí jiných látek. Následně vypočítal mnohamiliardové sumy, které podniky podle prognóz budou muset zaplatit za emise CO2. A doplnil, že limity na vypouštěné látky jsou stále přísnější a ve spoustě zemí princip "znečišťovatel platí" nepoužívají a pouze trestají za porušování zákonných limitů.

O chvíli později pak upozornil na špatnou situaci v mnoha regionech a dodal, že zrušení poplatků za všechny látky je pro něj nepřijatelné. "Pokud mám zmínit látku, u které považuji za důležité, aby zůstala zachována poplatková povinnost, pak jsou to tuhé znečišťující látky," uvedl ministr.

V průběhu projednávání zákona obhajovali zrušení poplatků i další politici. Například podle Františka Laudáta (TOP09) prý české podniky podléhají dvojímu zpoplatnění. Jedním z nich je evropské obchodování s emisemi (ETS) a druhým klasické poplatky. „(Hospodářský) výbor navrhuje, aby postupně byly naše firmy zatíženy pouze jedním poplatkem, který půjde přes mechanismus emisních povolenek,“ prohlásil ve sněmovně Laudát. České podniky tak budou prý lépe konkurovat firmám z dalších zemí Evropy.

Jiří Krátký (ČSSD) naopak poslance upozornil na to, že například v Německu a severských zemích jsou poplatky vyšší než ty navrhované. „Jestliže máme dnes za znečištění tuhými látkami poplatek 4 200 Kč, v roce 2000 to bylo v Německu přepočteno na tehdejší marku 18 tisíc korun. U síry navrhujeme 1 350 korun za tunu, v Německu to bylo v roce 2000 90 tisíc, u oxidů dusíku máme dnes navržených 1 100 korun, v Německu v roce 2000 72 tisíc,“ vypočítal Krátký. Poplatky jsou ale také příjmem pro kraje. "Pokud je zrušíme, připravíme tak kraje a stát o možnost financování různých projektů právě na ochranu ovzduší,“ dodal poslanec Václav Zemek (ČSSD).

Kateřina Konečná (KSČM) upozornila na to, že debata kolem poplatků pro velké firmy nechává stranou dopravu a domácnosti, které se na znečištění podílejí zhruba stejnou měrou. „Proč máme zase trestat ty, kteří se trestají jednoduše, protože je jich pár a protože na ně máme páky, a odmítáme debatu nad tím širokým spektrem těch, které prostě zatím - a já netvrdím, že potrestat, ale zatím jim neumíme ukázat ani tu prevenci,“ prohlásila Konečná při projednávání zákona.

Poslanci se nakonec rozhodli schválit návrh Jana Bureše a o podobném návrhu hospodářského výboru sněmovny ani nehlasovali. Pro zrušení poplatků byli zejména poslanci a poslankyně KSČM a také větší část z ODS. Sociální demokraté byli rozděleni přibližně na polovinu, TOP09 byla spíš proti zrušení poplatků. Zcela proti zrušení byly Věci veřejné.

„Nejsem z tohoto pozměňovacího návrhu nadšený, ale oceňuji, že byla v novém zákoně zachována poplatková agenda a že sněmovna nepodpořila pozměňovací návrh hospodářského výboru, který poplatky od roku 2015 rušil úplně,“ řekl k tomu ministr Tomáš Chalupa.

Rozhodnutí poslanců uvítal ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Přijatý model poplatků chápeme jako mezní kompromis v době, kdy teplárenství čekají masivní investice do modernizace a snižování emisí, zatímco provozovatelé individuálního vytápění nemusí pro zlepšení ovzduší dělat nic,“ uvedl Hájek.

"Je to nehoráznost," komentoval naopak hlasování poslanců Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. „Daňové poplatníky bude tohle rozhodnutí stát půl miliardy korun ročně a lidi na Ostravsku část jejich plicních sklípků. Zákon o ovzduší měl přitom vyčistit katastrofální smog, ale sedmdesát sedm poslanců se lidem postiženým škodlivinami úplně vysmálo a motivují průmyslové podniky k přesnému opaku." Kriticky zrušení poplatků komentovaly i organizace Greenpeace a Arnika.

Ekolist.cz

Zpět

Novinky

V Litvínově dostaly strany podporující prolomení limitů těžby jen 22 procent hlasů

11.10.2014 19:38
Na radnici může vzniknout protiuhelná i prouhelná koalice   Litvínov, 11. října 2014 – Strany, které odmítají prolomení limitů těžby hnědého uhlí, získaly v Litvínově ve volbách 47 procent hlasů, zatímco strany otevřeně podporující plány těžebních společností jen 22 procent...

Volby v Horním Jiřetíně vyhráli odpůrci těžby

11.10.2014 18:53
V zastupitelstvu získaly jasnou většinu strany, které bojují za záchranu města    Horní Jiřetín, 11. října 2014 – Volby v Horním Jiřetíně jasně vyhráli odpůrci těžby: z celkového počtu 11 mandátů získali 7 míst (1). Pohodlně tak dokáží sestavit povolební „protiuhelnou“ koalici....

Den pro limity v Litvínově již potřetí

07.10.2014 14:00
V úterý 7. října 2014 se konal v Litvínově již třetí Den pro limity – akce nevládních ekologických organizací, zástupců samospráv, sdělovacích prostředků a aktivních lidí, kterým není lhostejný osud kraje tolik poznamenaného povrchovou těžbou uhlí, že dokáží veřejně vyjádřit podporu zachování...

Litvínovská opozice utekla před názorem občanů

12.09.2014 15:56
Vyjádření o. s. Kořeny k jednání opozičních zastupitelů na zastupitelstvu 11.9.2014 Groteskní a zároveň smutné představení předvedli na včerejším zastupitelstvu zástupci stran ČSSD, SNK-ED, TOP09 a Otevřenou radnici. Zatímco veřejně se tváří zejména ČSSD, že je pro přímou demokracii a dokonce...

Radní Litvínova referendum chtějí, teď jsou na řadě zastupitelé

08.09.2014 06:43
Litvínov – Litvínovští radní na svém posledním jednání podpořili myšlenku starosty Milana Šťovíčka, aby se v rámci říjnových komunálních voleb v Litvínově zároveň uskutečnilo referendum, při němž by obyvatelé vyjádřili svůj postoj k limitům a hazardu. Ve čtvrtek bude o referendu...

OBČANÉ LITVÍNOVA MOHOU PODPOŘIT VYPSÁNÍ REFERENDA K OTÁZCE LIMITŮ TĚŽBY A PROVOZOVÁNÍ HAZARDU

05.09.2014 09:25
Tisková zpráva přípravného výboru, 5.9.2014   Několik let trvající diskuse nad prolomením limitů těžby a přiblížení povrchového velkolomu ČSA na 500 m k Litvínovu je bezesporu stěžejní otázkou další budoucnosti Litvínova, která rezonuje na Mostecku již mnoho let. Podle jedné...

Občane, chceš referendum? V Litvínově se rozjela nová petice

02.09.2014 10:35
Litvínov – Nenápadná litvínovská hospůdka Mlsnej kocour se může zapsat do historie města, a to jako základna rozsáhlé akce, která možná v budoucnosti určí další kroky města. Právě tady se totiž zrodil nápad zorganizovat petici, jejímž cílem je ukázat politikům, že občané chtějí referendum, při...

Vavrouškovu cenu dostal bojovník proti těžbě v severních Čechách

05.06.2014 22:01
Praha - Za celoživotní ochranu životního prostředí v Severočeské hnědouhelné pánvi i záchranu zámku Jezeří dostal dnes Cenu Josefa Vavrouška soukromý zemědělec Petr Pakosta. Odborná porota ocenila také jeho aktivity pro obnovu osídlení a lesů na Krušných horách nejen na Mostecku. Pakosta ocenění...

Ministr Mládek: O limitech rozhodneme možná už příští rok

07.03.2014 17:37
Horní Jiřetín, Litvínov - Jan Mládek přijel na sever Čech na doporučení svého externího poradce. Setkal se například s litvínovským starostou Milanem Šťovíčkem. Známý odpůrce pokračování těžby ale nebyl zdaleka jediným lokálním politikem, s nímž se ministr potkal. V závěru návštěvy...

Těžbu uhlí nechceme, vzkazuje v průzkumu více než polovina Jiřetína

25.02.2014 17:54
Praha/Ústí nad Labem - Proti těžbě uhlí v Horním Jiřetíně je zásadně 57 procent obyvatel obce. Zhruba dvě třetiny očekávají, že během nejbližších deseti let budou prolomeny limity těžby uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická. Zrušení limitů by postihlo...